Jdu na »čínu«, dám si »čínu«, uvařím si »čínu«, pozvu tě na »čínu«… – já to chápu tak, že »čína« nám prostě chutná a ne málo, že čínská kuchyně se u nás zabydlela skoro stejně jako tradiční knedlo-vepřo-zelo nebo svíčková nebo guláš se šesti… Máme tu čínské restaurace a bistra, kde vaří originál Číňané a našinec v nich vysedává už možná častěji než doma.
Třeba o zpěváku Karlu Gottovi je všeobecně známo, že čínskou kuchyni doslova miloval. V první čínské restauraci u nás, která byla v pražské Vodičkově ulici, byl »štamgastem«. Ačkoli podle očitých svědků pokaždé pilně studoval jídelní lístek, nakonec si pokaždé vybíral mezi kung-pao a švei-ču-žou.
Dokonce tu existují i kulinářské weby, které se specializují výhradně na recepty čínských pokrmů, např. nudlička.cz, TopRecepty.cz a celá řada dalších. Nutno poznamenat, že už také mezi našinci je spousta výtečných kuchařů, kteří vám vyseknou po čínsku např. sladkokyselá vepřová žebírka od originálu nerozeznatelná.
Za sebe tvrdím, že čínská gastronomie tu českou bez diskuse obohatila. Nevystrnadila, obohatila – to je rozdíl. Možná už tušíte, kudy se tahle moje úvaha bude dál ubírat. Kdybychom totiž nebyli hloupí, zaslepení, manipulovaní a nechali se vést obyčejným racionálnem, došli bychom vcelku bez velké námahy ke zjištění, že stejně tak by Českou republiku, potažmo českou ekonomiku a český spotřebitelský trh, obohatila intenzivní obchodní spolupráce s Čínskou lidovou republiku. Povím vám to ještě jinak – jsme sami proti sobě. Nebuďme sami proti sobě a řekněme zřetelné NE nepřátelskému politickém směru, jenž udává nynější Vláda ČR.
Uvědomme si jedno podstatné, základní – Čína nás obchodně neohrožuje, nemá o české obchodní teritorium nijaký zvláštní zájem, Česká republika je pro Čínu bezvýznamné nic, to jen nynější vládnoucí garnitura a jí sloužící média nám namlouvají pravý opak toho.
Je nutné rozlišovat mezi dvěma momenty: zatímco západní Evropa nás po listopadu 1989 totálně ovládla, resp. my jsme dobrovolně zrušili domácí produkci a vyklidili Západu domácí trh, aby nás zaplavil svými produkty, notabene často nevalné kvality, ovšem za západní ceny, Čína logicky tyto ambice nemá. Proč logicky? Jednoduše – poněvadž se jí nevyplatíme, ten finanční přínos by pro ni byl nicotný, zanedbatelný. To především my bychom měli o obchod s ČLR usilovat. A věřte mi nebo ne, šmakoval by nám stejně chutně jako třeba tahle již zmíněná sladkokyselá vepřová žebírka…
Marie Krejčíková
Prosťáček Brázda v tom má jasno. Polistopadoví gauneři vládnoucí v rozbitém Československu, válečným zločincem Havlem počínaje a hloupými Fialou a Pavlem zatím konče, za nic nemůžou. Za všechno může Čína, podle prosťáčka Brázdy.
Před rokem 89 u nás pracovalo v textilním průmyslu 100000 lidí, dnes téměř nula. Hlavní příčinou byl dovoz superlevného textilního zboží z Číny, kterému tuzemské fabriky nemohly konkurovat, a proto zákonitě zkrachovaly. To je jeden příklad „výhodné spolupráce“ s Čínou.
Před 10 lety ˇprodávala Škoda v Číně 200000 aut ročně. Dnes nula. A není to proto, že by nechtěla. Naopak se začínají k nám dovážet čínské automobily. Pokud se to rychle nezmění, může být současných 200000 pracovníků automotive brzy bez práce.
Ale chápu, že bolševici se tetelí blahem nad spoluprací, kdy nás Číňan zaplavuje levným zbožím, ale sám si svůj trh chrání. Bolševik se přeci vždy řídí heslem, čím hůře, tím lépe.