ČESKÁ NEJ Z PŘÍRODY: Vzácné nerosty vzácných zemin v ČR

Vzácné zeminy, to je 17 chemických prvků, bez nichž se neobejde většina moderních technologií, od tabletů až po přístroje na vyšetření magnetickou rezonancí. Od elektroaut po vojenskou techniku. Od solárních elektráren po kosmické družice. Jejich spotřeba prudce stoupá a hrozí, že se z nich brzy stanou nedostatkové suroviny. Vzácné zeminy nebo také kovy vzácných zemin, jak se jim občas říká, tvoří sedmnáct kovů s podobnými chemickými vlastnostmi. Konkrétně mezi ně patří skandium, yttrium a celá patnáctičlenná skupina lanthanoidů, což jsou chemické prvky s protonovým číslem 57 až 71, v periodické tabulce prvků je tedy najdeme vedle sebe. Začínají lanthanem a končí luteciem.

Díky struktuře svého elektronového obalu mají tyto prvky spoustu mimořádně užitečných předností. Někteří odborníci jim říkají »vitamíny chemické vědy«, protože díky nim všechno funguje lépe.

Máte-li v kapse »iPhone«, máte v kapse i osm vzácných zemin. V tomto chytrém telefonu je lanthan, cer, yttrium, europium, neodym, praseodym, terbium a gadolinium. Starají se o barvy na displeji, umožňují vibrování, najdete je v reproduktoru a baterii. V mobilech od jiných značek byste našli trošku odlišnou skladbu těchto prvků a dohromady se ve smartphonech využije hned 16 ze 17 vzácných zemin – kromě promethia, které je radioaktivní.  

Spotřeba těchto prvků prudce roste, a ještě strměji stoupá poptávka. A to začíná být problém. Pokud se něco nezmění, produkce vzácných zemin přestane potřebám globální ekonomiky brzy stačit.

V České republice jsou popsány předpokládané zdroje (neschválené) oxidů vzácných zemin z různých mineralizací a geologických formací. Tak např. byly vyhodnoceny obsahy ceru v uranových rudách uranonosných pískovců strážského bloku české křídové pánve na 4750 t Ce. Anomální obsahy oxidů vzácných zemin jsou předpokládány rovněž na lokalitě Hůrky v čistecko-jesenickém masivu (tady spolu se zdroji Mo, Ta, Nb, Zr, Hf), v alkalických vulkanitech Českého Středohoří, ve vulkanitech šternbersko-hornobenešovského pásma Nízkého Jeseníku, v grafitických fylitech železnohorského proterozoika, v argilitizovaných tufech hornoslezské pánve apod. 

Nejznámějším nerostem prvků vzácných zemin je monazit. Je to fosforečnan vzácných zemin, chemický vzorec je (Ce,La,Nd,Th) PO4. Název pochází z řeckého »monazeis«, znamenající »být samotný, osamocený«, pro svoji vzácnost na prvních lokalitách, kde byl nalézán. Je jednoklonný a tvoří tabulkové krystaly hnědé barvy.

Monazit je hojným akcesorickým minerálem hlubinných vyvřelých hornin, zejména žul a syenitů, dále v žilných aplitech a žulových pegmatitech, odkud pocházejí největší krystaly monazitu, místy na žilách s cínovou a wolframovou mineralizací s greiseny. Vyskytuje se i v sedimentárních horninách. Nejčastější a praktickým významem největší jsou však aluviální, naplavená, ložiska, zejména mořská.

Příbuznými minerály jsou např. cheralit, ximengit, xenotim, buchwaldit či monetit. Monazit je vyhledávaná ruda vzácných zemin. U nás se vyskytuje zejména v okolí Písku, Údraže, dále a dále třeba Vidnavy, na Sušicku či Jizerské louce. Mnohé minerály se vyskytují i v mořských pískovcích české křídové pánve. Jsou však vzácné!

Václav Ziegler

FOTO – archiv autora