Zoo Praha je na dobré cestě odchovat jako první na světě jeden z největších druhů sov, ketupu Pelovu. Odchovávané mládě rybožravé sovy se vylíhlo na začátku letošního roku a po počátečních výkyvech v hmotnosti i občasné neochotě přijímat potravu je nyní ptáče vitální a prospívá. Zhruba na začátku dubna byla malá »rybí sova« opět vrácena k rodičům do venkovní voliéry. Návštěvníci tak mohou mimořádně vzácné mládě spatřit na vlastní oči, uvedl mluvčí Zoo Praha Filip Mašek.
»Na podzim jsme nechali oba naše páry ketup Pelových ve vnitřních ubikacích, aby se mohly soustředit na hnízdění. Naše snaha byla odměněna zahnízděním jednoho z párů. Na začátku roku jsme pak pozorovali změny v chování obou dospělých a záhy jsme pod nimi objevili mládě,« popsal úspěšnou snahu kurátor ptáků Antonín Vaidl.
Matka zpočátku mládě zahřívala a krmila, a tak byl rodičům ponechán klid a také dostatek potravy. Jen o pár dní později se ale situace změnila. »Uplynul týden a bohužel jsme zjistili, že mládě bylo vyhozené z hnízda. Našli jsme ho navíc podchlazené, a proto jsme ho umístili do inkubátoru a přistoupili k odchovu v ‚zázemí‘ v chovatelské péči,« dodal Vaidl. Okamžitý návrat do hnízda po nalezení, by podle Vaidla byl příliš riskantní.
Mládě bylo následně ručně dokrmováno holátky myší a potkanů, později i rybami. Ketupy Pelovy totiž patří mezi tzv. »rybí« nebo »rybářské sovy«, jejichž potravu ve volné přírodě tvoří téměř stoprocentně ryby, ale loví i ostatní vodní živočichy, například žáby, kraby, ale také hmyz. Je schopná ulovit i malého krokodýla. Svou kořist ketupy vyhlížejí z posedů nízko nad hladinou nebo po ní pátrají při procházení mělkou vodou. Kvůli tomu, že ketupa Pelova loví převážně ryby, jí na končetinách neroste peří, aby se nenamočila, a na pařátech má šupinky, jež jí umožňují lepší úchop kluzkých ryb, kterými se téměř výhradně živí.
Pražské mládě na sklonku zimy dále ochotně přijímalo potravu a prospívalo, a tak bylo na konci března vráceno do improvizované hnízdní dutiny k rodičům, kde se mohli přes mřížku ve vletovém otvoru postupně seznamovat. Zatím se nedá říci, že by šlo o dokonanou »adopci vlastními rodiči«, jako se to v Zoo Praha v minulosti povedlo např. při odchovu krasek jávských nebo loni u nestorů kea, avšak je patrná velká dávka tolerance mláděte ze strany rodičů. Pro jeho socializaci je tento krok důležitý. Díky návratu do voliéry je také 3,5 měsíční mládě dobře vidět z návštěvnických prostor ve voliéře u Pavilonu tučňáků.
Zoo Praha chová ketupy Pelovy od roku 2019, kdy získala dva zmíněné páry ze specializovaného neveřejného chovného centra na sovy v Monticellu v severní Itálii. Pražská zoo tyto rybí sovy získala na základě úspěchů v chovu ketup malajských. Stala se tak jedinou veřejnou institucí na světě, kde lze tento druh na vlastní oči spatřit, vyjma volné přírody subsaharské Afriky. Jde o jedny z největších sov světa, protože v dospělosti mohou vážit až 2,5 kilogramu a mít rozpětí křídel půl druhého metru. Na rozdíl od většiny sov však nelétájí neslyšně a mávání mohutnými křídly vydává značný hluk.
Ketupa Pelova je někde také nazývaná ketupa Peliova (Scotopelia peli, Strix peli), a je druhem sov z čeledi puštíkovití. Dle Mezinárodního svazu ochrany přírody je řazen mezi málo dotčené druhy.
Tyto sovy jsou převážně nočním druhem, avšak někdy jsou aktivní i za dne. Den tráví obvykle v párech na větvích ve stínu vysokých stromů. Vytvářejí monogamní páry, které si střeží své území před ostatními ketupami. Samice klade vejce do hnízda uvnitř dutiny ve stromě a o vejce se stará samice sama, avšak samec jí nosí potravu. Inkubace vajec trvá cca 32 dní. Mláďata dosahují pohlavní dospělosti ve dvou letech.
Samci vydávají hluboké volání, jež je slyšet do vzdálenosti až 3 kilometrů a samic houkají podobně, ale vyšším tónem.
(mac)
FOTO – Zoo Praha/Petr Hamerník