Západem ostrakizovaný ruský prezident Vladimir Putin navštívil tento týden Čínu a byl svým protějškem Si Ťin-pchingem velmi vřele přivítán. To vzbudilo nemalé emoce a současně to poukázalo na to, že svět přestává být unipolární a už není cesty zpět.
Přátelské objetí ruského prezidenta Vladimira Putina a čínského prezidenta Si Ťin-pchinga se pro Spojené státy stalo strategickou noční můrou, řekl televizi Fox News Michael Pillsbury, analytik americké nadace Heritage Foundation specializující se na Čínu. »Vidět jejich objetí je strategická noční můra. Obvykle je prezident Si Ťin-pching poněkud zdrženlivější. To je důvod k obavám,« dodal s tím, že americký prezident Joe Biden svou politikou pouze podporuje sbližování mezi Moskvou a Pekingem.
Na společné tiskové konferenci po dvoustranných jednáních v Pekingu prohlásili Putin a Si Ťin-pching, že Rusko a Čína vybudovaly příkladné vztahy nového typu založené na vzájemné důvěře.
Ruský vůdce poděkoval svému čínskému protějšku za jeho návrhy na urovnání situace na Ukrajině a ten ujistil o své připravenosti hrát v tomto procesu i nadále konstruktivní roli. A na čem se vlastně usnesli?
Podle Putina partnerství mezi Moskvou a Pekingem »slouží jako vzor toho, jak by měly být budovány vazby mezi sousedními státy«. Putin označil za logické, že se jeho první zahraniční návštěva po znovuzvolení uskutečnila právě v Číně: »Samozřejmě je v tom určitá symbolika.«
Vztahy mezi Ruskem a Čínou, jak zdůraznil Si Ťin-pching, za 75 let »překonaly obtíže a ještě se posílily«: »Čína a Rusko ukázaly ostatním příklad budování nového typu mezistátních vztahů a vztahů mezi velkými sousedy.«
Rusko a Čína pak podle Putina »solidárně pracují na vytvoření spravedlivějšího a demokratičtějšího multipolárního světového řádu«, který by měl být mimo jiné založen na »vyvážené rovnováze zájmů všech účastníků světového společenství«. Instituce hospodářského rozvoje, jako je Světová obchodní organizace a skupina G20, by měly být oživeny a uvedeny »do souladu s moderní realitou«.
»Jednostranná hegemonie, bloková konfrontace a mocenská politika přímo ohrožují světový mír a bezpečnost všech zemí,« uvedl Si Ťin-pching.
Oba vedoucí představitelé uvedli, že je nezbytné vybudovat »robustní a přiměřenou bezpečnostní architekturu« v asijsko-pacifickém regionu, kde nebude prostor pro »uzavřené vojensko-politické aliance«. Kromě toho budou »pokračovat v úsilí o propojení integračních procesů v rámci Eurasijské ekonomické unie a čínské iniciativy Pásmo a stezka, jedna cesta s cílem vytvořit v budoucnu větší euroasijské partnerství«, dodal ruský prezident.
Podle Si Ťin-pchinga jsou Čína a Rusko nakloněny politickému urovnání krize na Ukrajině: »Čínská strana doufá v brzké obnovení míru a stability na evropském kontinentu a je připravena i nadále hrát svou konstruktivní roli«.
Včasný převod zúčtování mezi Ruskem a Čínou na národní měny pak pomohl prohloubit obchodní a investiční vazby, zdůraznil Putin: »Podíl rublu a jüanu na rusko-čínských obchodních transakcích již přesahuje 90 procent a toto číslo nadále roste.«
Kromě toho budou země posilovat kontakty s bankami a »energicky využívat národní platební systémy« k obsluze podniků, ujistil. Ruský lídr rovněž vyzdvihl posílení spolupráce v oblasti jaderné energetiky, růst obratu v zemědělském obchodě a spolupráci v automobilovém průmyslu, kde Čína dosahuje »zjevného pokroku«.
Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova návštěva ruského prezidenta Vladimira Putina v Číně potvrdila, že kvalita rusko-čínských vztahů všestranného partnerství překonává tradiční spojenectví minulé éry, uvedl.
»Právě předevčírem prezident Putin dokončil návštěvu Čínské lidové republiky, svou první zahraniční návštěvu po svém znovuzvolení. Rozhovory s prezidentem Si Ťin-pchingem, setkání s dalšími představiteli čínského vedení potvrdily, že naše vztahy komplexního partnerství, strategické interakce svou kvalitou překonávají tradiční mezistátní aliance minulé éry a nadále hrají klíčovou roli při udržování mezinárodní bezpečnosti a vyváženého světového vývoje,« uvedl ministr na 32. zasedání Rady pro zahraniční a obrannou politiku.
»Vztahy jsou natolik těsné, natolik přátelské, že svou kvalitou překonávají klasická spojenectví minulé éry, toto hodnocení plně odráží podstatu vazeb, které mezi námi a Čínskou lidovou republikou existují a jsou posilovány prakticky ve všech oblastech,« uvedl dále Lavrov.
Tento pohled však na Západě pochopitelně představitelé nesdílejí, například Velká Británie je přímo »znepokojena«. »Jsem tím nesmírně znepokojen, protože obě země nevěří v demokracii,« tvrdil v rozhovoru pro Sky News britský ministr obrany Grant Shapps v komentáři ke státní návštěvě ruského prezidenta Vladimira Putina v Číně.
Shapps označil za »přímou hrozbu« pro Západ skutečnost, že se Rusko a Čína údajně »snaží rozšířit svůj systém« hodnot do dalších zemí a »přetvořit svět podle svého«.
Financial Times napsal, že Moskva a Peking vyvíjejí ještě větší úsilí, aby se společně postavily Spojeným státům. Prohlášení vedoucích představitelů Ruska a Číny jsou prý pro USA skutečným políčkem a list vyzdvihuje slib Ruska a Číny o společném postupu při odolávání tlaku USA, který označují za destruktivní a nepřátelský. Podle listu to lze označit za jasnou facku americkému ministru zahraničí Anthonymu Blinkenovi, který minulý měsíc vyzval Čínu, aby přestala podporovat Rusko.
I bývalý americký prezident Donald Trump pro Fox News komentoval návštěvu ruského prezidenta Vladimira Putina v Číně s tím, že posilování vazeb mezi Moskvou a Pekingem představuje pro Spojené státy nebezpečí. Podle portálu bývalý prezident označil moderní hrozby pro Spojené státy, včetně inflace a ekonomických problémů, ale jednání mezi Putinem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem je podle Trumpa »možná horší než všechno ostatní«. Bývalá hlava státu zdůraznila, že Rusko a Čína posilují vzájemnou spolupráci. To podle Trumpa představuje hrozbu pro Spojené státy.
Již dříve ale i americký podnikatel Elon Musk vyjádřil názor, že Spojené státy samy tlačí Rusko a Čínu k vytvoření spojenectví.
Agentura Bloomberg shrnula situaci následovně: »Kombinace ekonomické, vojenské a politické moci obou zemí je přitažlivá pro ostatní lídry, což je nutí odvracet se od USA jako globálního hegemona a ‚ohrožuje mezinárodní řád založený na pravidlech, který USA a jejich spojenci prosazují od konce studené války‘. Si a Putin tvrdí, že tato pravidla prospívají pouze USA a jejich spojencům, kteří je libovolně porušují – což je názor, který nyní získává velkou podporu jak na globálním Jihu, tak mezi populistickými vůdci na samotném Západě.«
Konec hegemona v přímém přenosu
Rusko a Čína možná nejsou přátelé na život a na smrt, ale přesně jak napsal Elon Musk, ke spolupráci byli de facto donuceni vnějšími okolnostmi. Navíc jim spolupráce skutečně oboustranně přináší výhody. Svět »rozděl a panuj« z pohledu Spojených států tím dostává výraznou trhlinu a mnohé další země to vidí. Oba vůdci setkáním jasně demonstrovali, že se nenechají zastrašit a že jejich země půjdou svou cestou, ať se to někomu líbí nebo ne. Datum tohoto setkání by fakticky mohlo být v budoucnu považováno za mezník – definitivní potvrzení zrodu multipolárního světa. Nyní již totiž skutečně není možnost cesty zpět ke starým pořádkům…
Tomáš Cinka