Ministerstvo obrany investovalo v letech 2019 až 2024 do modernizace výcvikových zařízení Armády ČR téměř 1,8 mld. Kč. Přesto jejich stav stále neodpovídá současným potřebám, a omezuje tak přípravu vojáků a rozvoj schopností armády. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad k výsledkům kontroly peněz určených na výcviková zařízení Armády ČR.
»Ministerstvo obrany plánovalo v letech 2018 až 2026 uskutečnit 80 projektů na rozvoj výcvikových zařízení. V průběhu kontrolovaného období ale opakovaně měnilo potřeby a priority a řadu investic odkládalo. Zachovalo např. jen 25 % plánů na pořízení movitého majetku a 48 % akcí na obnovu nemovité infrastruktury,« řekl člen NKÚ Petr Neuvirt, který kontrolu řídil.
Časté změny priorit a odkládání investic podle něj vedou k nehospodárnému vynakládání peněžních prostředků. Prodlužování modernizace výcvikových zařízení zvyšuje náklady na provoz stávající zastaralé infrastruktury a zpomaluje dosažení požadované bojové připravenosti Armády ČR.
Ministerstvo obrany např. plánovalo vybudovat do roku 2030 nové výcvikové zařízení v Radošově, ve kterém mělo přes 2000 vojáků ročně absolvovat zejména základní přípravu a výcvik v řízení vozidel. Na konci roku 2023 však MO přípravu projektu zastavilo a upřednostnilo nákupy zbraňových systémů, zásob a munice. »Vzhledem k nedostatku kapacit pro výcvik řidičů tak musí ministerstvo ve velké míře využívat služeb civilních autoškol, jejichž prostřednictvím bylo v letech 2019 až 2023 vyškoleno 63 % řidičů,« upozornil NKÚ.
Poukázal také na zpoždění výstavby garáží v Přáslavicích a Bučovicích. To podle něj způsobí, že nová bojová vozidla bude třeba po jejich dodání dočasně umístit ve Vyškově. Osádky vozidel tak budou muset pravidelně dojíždět desítky kilometrů, což zvýší výdaje na dopravu a logistiku.
Nedostatečný nábor vojáků
NKÚ při kontrole zjistil, že armáda stále nemá dostatek moderních trenažérů a simulátorů. Omezený rozvoj simulačních technologií přitom snižuje schopnost armády připravit se na reálné hrozby a propojit výcvik s armádami NATO.
Ministerstvu se podle NKÚ také nedařilo v letech 2019 až 2023 zajistit potřebný nábor vojáků z povolání ani vojáků do aktivní zálohy. »Cílem je do roku 2030 zvýšit počet vojáků z povolání na 30 000 a počet vojáků v aktivní záloze na 10 000. Aby tohoto cíle armáda dosáhla, musela by ročně přijmout nejméně o 700 vojáků z povolání a o 550 vojáků v aktivní záloze více, než přijímala v letech 2019–2023,« uvedl NKÚ. Kdyby nárůst počtu vojáků skokově vzrostl, došlo by podle úřadu k přetížení kapacit výcvikových zařízení. Přes riziko možného přetížení některých výcvikových zařízení kontrola NKÚ ukázala, že šest ze 14 výcvikových zařízení bylo v kontrolovaném období využíváno jen z 31 až 47 %. Šlo například o cvičiště řízení bojových vozidel nebo ženijní cvičiště.
Podle resortu závěry NKÚ potvrzují, že ministerstvo obrany čelí zásadnímu vnitřnímu dluhu způsobenému dlouhodobým podfinancováním, a to ve většině oblastí.
(jad)