Objem peněžních prostředků, které stát vkládá do řešení problematiky bydlení, sice dosahuje téměř tři miliardy korun za rok, vliv na trh bydlení je ale marginální. Hlavní problémy bytové politiky, zejména dostupnost a kvalita bytového fondu, dlouhodobě přetrvávají a dosavadní plnění cílů koncepcí bydlení k jejich odstranění nevedlo. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).
Kontroloři se zaměřili na prostředky státu vynakládané ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) a Státním fondem podpory investic (SFPI). Obě instituce vydaly na podporu bydlení v letech 2016 až 2021 dohromady 13,9 mld. Kč a podpořily více než 4500 projektů.
NKÚ podotýká, že dotační a úvěrové programy jsou mimo jiné zaměřeny i na investiční podporu pořízení sociálních a nájemních bytů. V dnes zveřejněné zprávě uvedl, že zatímco v letech 2016 až 2022 bylo v ČR dokončeno 234 538 bytů, z podpory MMR vzniklo do konce roku 2021 celkem 1894 sociálních bytů pro osoby se ztíženým přístupem k bydlení.
Dotačně-úvěrový program SFPI Výstavba pro obce, zaměřený na výstavbu sociálních a dostupných bytů, měl zajistit a zlepšit bydlení nejméně 2375 domácnostem, na konci roku 2022 bylo ale podle kontrolorů dokončeno pouze 226 těchto bytů. Předpokládaný ukazatel byl v tomto období plněn jen na cca 9,52 procenta, což je podle úřadu nepřiměřeně málo. »Role výstavby podpořených bytů ve vztahu k celkovému objemu dokončených bytů a k počtu obydlených bytů (v roce 2021 bylo v ČR 4 480 139 obydlených bytů) je marginální. Výstavba podpořených bytů není schopna situaci na trhu bydlení zásadně ovlivnit,« konstatoval NKÚ.
Prioritou je návratnost peněžních prostředků
Z kontroly také vyplynulo, že MMR nemá dostatek informací o početnosti cílových skupin, o velikosti a kvalitě bytového fondu, zvláště pak toho, který je využíván k sociálnímu bydlení. Podle kontrolorů obě instituce nedisponují přehledem o skutečné obsazenosti sociálních a nájemních bytů.
NKÚ zkontroloval také program Nájemní byty, spravovaný SFPI. Jeho účelem je podpora výstavby nájemních bytů a domů pro vymezenou skupinu obyvatel, jako jsou např. lidé starší 65 let nebo zdravotně či příjmově vymezené osoby. Podle podmínek programu není prioritou ochrana osob z cílové skupiny, ale návratnost peněžních prostředků. U podpořených bytů tedy není limitována výše nájemného. »Tím se toto bydlení stává pro zamýšlenou cílovou skupinu finančně nedostupné a nájemník je nucen žádat o příspěvek na bydlení až do maximálně možné výše,« upozornil NKÚ. Jako příklad uvedl projekt, u něhož se nájemné zvýšilo z původních 135 Kč za m2 na 569 Kč za m2, nájemné pro jednotlivce tak začínalo na 19 000 Kč za měsíc, a to bez nákladů na energie, odpady nebo případné asistenční služby. To podle kontrolorů vyvolává další finanční požadavky na státní rozpočet ve formě vzniku nároku na příspěvek na bydlení.
Nelichotivé vysvědčení hnutí ANO
Podle MMR je kontrolní zpráva NKÚ nelichotivým vysvědčením hnutí ANO. Ministerstvo vedly v kontrolovaných letech Karla Šlechtová a Klára Dostálová. »Kontrolní zpráva NKÚ potvrdila naše hodnocení v podstatě neexistující bytové politiky minulé vlády. Je to dost nelichotivé vysvědčení hnutí ANO, které nejdříve shodilo pod stůl zákon o sociálním bydlení s tím, že není potřeba. Poté ho nahradilo investičními programy, o které ale obce neměly kvůli nevhodně nastaveným podmínkám zájem,« uvedl v reakci místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
S tím Dostálová nesouhlasí. »Jde spíše o vizitku současné vlády, protože pan ministr Bartoš do bydlení moc neinvestuje,« řekla exministryně pro místní rozvoj.
Systémové řešení bytové nouze a jeho financování pro samosprávy má podle Bartoše přinést návrh zákona o podpoře v bydlení, který MMR připravilo společně s ministerstvem práce a sociálních věcí. Návrh by Sněmovna měla projednat v tomto roce. »Je to zákon, který významně může změnit politiku bydlení v České republice. A čekáme na něj téměř 30 let. Společně s celou širokou reformou Bydlení pro život je to teď moje nejžhavější želízko v ohni,« prohlásil Bartoš.
(jad)