Klonovaná opice žije i po dvou letech – jsme tedy blíže replikaci člověka?

Klonovaná opice rhesus přežila více než dva roky a podle odborníků přinesla cenné poznatky o vědeckém procesu. Čínští vědci použili upravenou verzi stejné techniky, která byla použita k vytvoření ovce Dolly, prvního klonovaného savce na světě.

Ze 113 klonovaných embryí bylo 11 implantováno do náhradních opic, ale přežilo pouze jedno. Bylo pojmenováno ReTro. Tým uvedl, že ačkoli je úspěšnost produkce životaschopných a zdravých klonů nízká – v tomto případě méně než 1 % – posouvá to poznání klonování primátů kupředu.

První klonované opice na světě – pár identických makaků dlouhoocasých – vytvořili před šesti lety stejní vědci pod vedením Qianga Suna a Zhen Liua z Čínské akademie věd v Šanghaji. V té době chtěli vědci vytvořit populace geneticky uniformních opic, které by bylo možné přizpůsobit pro výzkum lidských nemocí.

To také vyvolalo velké etické otázky, protože se svět přiblížil klonování lidí. Odborníci však nyní tvrdí, že tyto obavy »byly zcela neopodstatněné« a účinnost procesu klonování je stále nízká.

V časopise Nature Communications autoři uvedli: »Tyto objevy poskytují cenný vhled do mechanismu přeprogramování opičího SCNT [přenosu jader jedné buňky] a představují slibnou strategii pro klonování primátů.«

Lluis Montoliu, výzkumník z Národního centra pro biotechnologie ve Španělsku, který se na studii nepodílel, také komentoval zjištění: »Jak klonování makaků, tak opic rhesus demonstrují dvě věci. Za prvé, že je možné klonovat primáty. A za druhé, což je neméně důležité, je nesmírně obtížné s těmito pokusy uspět, s tak nízkou účinností, což opět vylučuje klonování lidí.«

Dolly se zapsala do historie téměř před třemi desetiletími poté, co byla naklonována v edinburském Roslinově institutu. Bylo to poprvé, kdy se vědcům podařilo naklonovat savce z dospělé buňky odebrané z vemene finské dorsetské ovce.

Od té doby se podařilo naklonovat mnoho dalších savců stejnou technikou SCNT, která spočívá v přenosu DNA buněčného jádra do darované vaječné buňky, která je následně podnícena k vývoji v embryo. Patří mezi ně ovce, skot, prasata, psi, kočky, myši a potkani a dlouhoocasé opice.

(jb)

Související články

Zanechte komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy