Všech 30 řádně přihlášených uskupení bylo letos v ČR připuštěno k červnovým volbách do Evropského parlamentu. Ministerstvo vnitra žádné z nich neodmítlo. V letošních eurovolbách se tak utká o devět seskupení méně než před pěti lety. Vyřazena byla jedna kandidátní listina, která byla podána po zákonném termínu, uvedlo dnes ministerstvo na svém webu bez bližšího upřesnění. V evidenci úřadu, který dohlíží na dodržování pravidel financování kampaně, figuruje vedle ministerstvem registrovaných uskupení ještě Moravské zemské hnutí. Eurovolby budou v Česku 7. a 8. června.
Při minulých eurovolbách před pěti lety si Češi mohli vybírat z rekordního počtu 39 uskupení. Na snížení nabídky v letošních evropských volbách mělo vliv i to, že se počet kandidujících koalic zvýšil na zhruba dvojnásobek. Nyní je jich 11, v předchozích eurovolbách jich bylo šest. Samostatné kandidátky letos řádně předložilo 19 stran a hnutí. Státní volební komise příští týden v úterý vylosuje uskupením volební čísla, jimž budou označeny jejich hlasovací lístky.
Do eurovoleb se přihlásily všechny sněmovní strany a hnutí, přičemž z nich jen opoziční ANO a vládní Piráti kandidují samostatně. Vládní ODS, KDU-ČSL a TOP 09 kandidují stejně jako při posledních sněmovních volbách jako koalice Spolu, koalici Starostové a osobnosti pro Evropu vytvořila hnutí STAN a SLK. Opoziční hnutí SPD sestavilo koaliční kandidátku společně s neparlamentní Trikolorou.
Čtěte také: Fiala, Vondra a další zradili to, o čem léta mluvili, tvrdí lídr Přísahy a Motoristů Turek
O udržení v Evropském parlamentu bojují komunisté v koalici STAČILO! se Spojenými demokraty – Sdružením nezávislých a Českou stranou národně sociální. Na koaliční spojenectví sází také hnutí SEN 21, které je zastoupeno v Senátu, se stranou Volt Česko, dále hnutí Přísaha a strana Motoristé sobě a Švýcarská demokracie spolu se Stranou státu přímé demokracie – Stranou práce.
V koalici »PRO vystoupení z EU« jsou Moravané a jedna z neparlamentních republikánských stran. Koalici »PRO Jindřicha Rajchla« tvoří uskupení Právo Respekt Odbornost a Správná volba PRO Zdraví a Sport. Podobně kromě hnutí ANO expremiéra Andreje Babiše jde do voleb také další hnutí ANO, které ve svém názvu slibuje »Lepší EU s mimozemšťany« a také to, že zastaví drahotu a válku.
Samostatně o návrat do europarlamentu usiluje Sociální demokracie (dříve ČSSD, nyní SOCDEM), v čele její kandidátky je bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Expremiér Jiří Paroubek vede koaliční kandidátku ČSSD – České suverenity sociální demokracie, k níž patří ještě Směr Česká republika a DOMOV Davida Tygra Ploce.
Nejpočetnější šestičlennou koalici, v níž jsou Dělnická strana sociální spravedlnosti, Národní demokracie nebo Rozumní, kolem sebe soustředila Aliance národních sil v čele s nynějším europoslancem za SPD Hynkem Blaškem.
Čtěte také: Ať prezident Pavel pošle své děti do války, aby bojovaly za Prahu, vzkazuje generál Blaško
Ze samostatně kandidujících stran byli k eurovolbám připuštěni Svobodní, Zelení i Demokratická strana zelených, stejně jako hnutí Česká republika na 1. místě, v jehož čele stojí pořadatel protivládních demonstrací Ladislav Vrábel.
V seznamu registrovaných uskupení nechybí ani hnutí Hlas či Referendum – Hlas lidu, Klub angažovaných nestraníků a Senioři sobě, ani strany Volte Pravý Blok, Levice, Liberální aliance nezávislých občanů, Nový směr a Lepší život pro lidi (původně Národní prosperita), která si po čtvrtstoletí existence změnila název v polovině letošního března.
V eurovolbách bude rovněž anarchokapitalistická strana Nevolte Urza.cz, která chce podobně jako při předloňských sněmovních volbách spíše propagovat svůj program, a pražská strana Mourek, která byla založena předloni jako Libeňský mourek a definuje jako »politická strana pro lidi i kočky s otevřenou myslí«.
Mohlo by vás zajímat: Průzkum: O volby do EP se zajímá 60 procent Evropanů, ale jen 38 procent Čechů
Úřad pro dohled nad hospodařením stran a hnutí ve volební evidenci uvádí, že mu na rozdíl od Moravského zemského hnutí nedodali Senioři sobě ani Nový směr adresy svých volebních webů a čísla volebních účtů. To neeviduje ani od hnutí ANO Lepší EU s mimozemšťany. Když si strany či hnutí volební účet nezřídí, může jim úřad uložit pokutu od 30 000 do 500 000 korun. Za neoznámení odkazu na volební účet nebo na internetové stránky s informacemi o financování kampaně lze uložit pokutu od 10 000 do 100 000 korun.
(pk, čtk)