O víkendu se čeští přívrženci sportu dočkali dvou netrpělivě očekávaných událostí. Zatímco v Novém Městě na Moravě s nedostatkem sněhu v současném teplém počasí válčí, fotbalistům rozhodně nevadí. Ti se »probudili« ze zimního spánku a zahájili jarní část FORTUNA:LIGY.
Když jsem se někdy v roce 1981 začal zajímat o sport, nevěděl jsem nic o Babylónu a rozhodnutí postavit věž až do nebe – Babylonskou věž. Cílem stavby bylo vyvýšit svou vlastní velikost a odpadnutí od uctívání pravého Boha. Trestem bylo zmatení jazyků. Od té doby dle Bible lidé hovoří různými jazyky.
Někdy v té době také přišlo průlomové rozhodnutí, že kluby italské Serie A mohou mít v kádru dva cizince. Tak se otevřela cesta k angažování takových hvězd, jako byli třeba Michel Platini nebo Brazilec Zico. Také ve Španělsku byla hranice dva cizinci, »pokrokovější« byli v Belgii a Holandsku, kde směli hrát tři a navíc se za cizince nepočítal ten, kdo byl v zemi už přes pět let. Ještě dále šli v Portugalsku – tam nebyli za cizince považováni Brazilci.
Postupem času došlo k tomu, že už je doba úplně jiná. Ze všech hráčů, kteří zasáhli do prvního kola Premier League v srpnu 2013, tvořili Angličané přibližně jen třetinu. Zbytek byli cizinci. Na úvod ligy v roce 1992 byl poměr zcela opačný, když nastoupilo 76 procent domácích hráčů. V roce 2006 už jen 37 procent. To bylo poté, co 14. února 2005 v ligovém utkání proti Crystal Palace nebyl v šestnáctičlenné sestavě Arsenalu Londýn jediný britský fotbalista, což se stalo poprvé v klubové historii. Výkonný ředitel Profesionální fotbalové asociace Gordon Taylor se vyjádřil, že by to mohl být začátek »znepokojujícího vzoru pro anglický fotbal«. Tehdy samozřejmě vedl Arsenal Arsène Wenger. Podobné složení týmů používali a používají i jiní manažeři a trenéři. Kde je pravda, ponechme na jinou debatu.
A nemusíme chodit daleko – jistě si vzpomínáte třeba na Spartu v době, kdy ji vedl Andrea Stramaccioni. Ale současnost je podobná – a nejen na Letné.
O jiné cizinecké legii již jsem psal přesně před čtvrt rokem, dnes je ve Vyškově situace trochu jiná. Klub změnil majitele, sportovní investiční skupina Blue Crow Sports Group, spojená s klubem od podzimu 2022, zvýšila svůj vliv na MFK Vyškov z 50 % na 99 %. Dosavadní kamerunský vlastník Kingsley Pungong tak nebude u jarní cesty za bojem o postup mezi českou fotbalovou elitu.
Společnost Blue Crow Sports Group vlastní rovněž španělský druholigový klub CD Leganés, mexický Cancún FC a Dubai Elite Falcon FC ve Spojených arabských emirátech. »Vychováváme a rozvíjíme místní talenty a zároveň vytváříme udržitelný zdroj sportovců světové úrovně,« píše se na webových stránkách firmy. Proto také první posily dorazily ze Španělska, ale hlavně je nyní tým na soustředění právě v předměstí španělského hlavního města, kde absolvují také přátelské souboje s rezervami Realu Madrid či Leganés.
V týdnu americká společnost potvrdila, že Vyškov není jejím jediným zájmem v ČR – její zástupci v čele s výkonným ředitelem Jeffem Luhnowem jednají o možné spolupráci se Sigmou Olomouc. Tak uvidíme, jestli třeba na podzim nebude mít ve FORTUNA:LIZE dokonce dvě želízka v ohni…
Dobře si zapamatujte datum 10. 10. Do té doby třeba dojde k novému nařízení ohledně předepsaných národností cizinců ve fotbalových klubech. A prodělá na tom Slavia. Její šéf Jaroslav »Velkoústý« ještě 23. ledna napsal na síti X: »Měli jsme a stále máme v týmu ukrajinské hráče.«
Zápas se slovenským týmem se odehrál a hned 5. února se Maksym Talovjerov stává hráčem LASK Linz, rakouský klub uplatnil na 23letého ukrajinského univerzála opci na trvalý přestup. A aby toho nebylo málo, hned o dva dny později obránce Taras Kačaraba po třech letech opouští Slavii, posílí aktuálně šestý tým slovenské Niké ligy Dunajskou Stredu. Takže když se teď podíváme na soupisku »sešívaných«, vidíme tam vedle Čechů postupně hráče ze Senegalu, Nigérie (2x), Gambie, Slovenska (2x), Libérie, Norska (2x) a Nizozemí.
Ale únor je zimní měsíc, tak k zimním sportům.
Ještě včera byla majitelem jediné medaile na mistrovství světa v biatlonu kromě Francie a Norska smíšená štafeta Švédska. Páteční sprint žen ovládly Francouzky, včerejší stejný závod mužů pak Noři. Dnes se mezi Francouzky vklínila Italka Lisa Vittozziová. A tomu, co předvedli Noři ve stíhačce ostatním biatlonistům, se asi nedá říct jinak, než nářez.
Výsledky těch domácích však fanouškům bohužel radost nedělají, ale směřoval k tomu celý dosavadní průběh sezóny. A tak zlí jazykové přejmenovali biatlon na fiaskon. Dnes to dost vylepšily Markéta Davidová a Tereza Voborníková. Ale čísla 30, 31 a 34? To je naprostý debakl pro norské biatlonistky a to asi nečekal nikdo…
Ale vezměme to z jiného pohledu: včerejší sprint mužů jeli i reprezentanti některých ne zcela známých biatlonových zemí. Zastoupení mělo například Chorvatsko (Krasimir Crnković – 81.), Španělsko (Roberto Piqueras Garcia – 89.), Velká Británie (Marcus Bolin Webb – 93.), Dánsko (Jacob Weel Rosbo – 98. a Rasmus Schiellerup – 85.), Austrálie (Noah Bradford – 91.) či Řecko (Apostolos Angelis – 97. a Nikolaos Tsourekas – 96.). No řekněte sami – být lepší, než tyto státy je málo? Dámy a pánové, nechci se vás dotknout, ale kdo z vás to má?
Snad všichni pochopili, že celým dnešním materiálem se táhla jedna silná Ariadnina nit – ironie. Tomu, kdo to nepochopil, se omlouvám 😉
Sportu zdar – a úspěšný týden všem sportovcům i nesportovcům.
Kdyby šéf Slávie Tvrdík napsal pravdu, tak by velice rychle došéfoval. Taková je tady ta “svoboda”.
Jaroslav Tvrdík je sociální demokrat, takže jeho proklamace k válce na Ukrajině a odmítání a neschopnost chápat nacistickou ukrajinskou realitu nepřekvapují.
Všichni si ještě pamatují, jak “manažer” Tvrdík zruinoval a zlikvidoval Československé aerolinie. Jeho působení jako sociálně demokratického ministra obrany ČR bylo také tristní.