Německo snížilo odhad růstu pro rok 2025 na nulu, viní cla ze strany USA

Německá vláda výrazně snížila svou hospodářskou prognózu pro rok 2025 a nyní očekává nulový růst.

Podle jarní prognózy, kterou ve čtvrtek oznámil úřadující ministr hospodářství Robert Habeck, by největší evropská ekonomika mohla stagnovat nebo se třetí rok po sobě propadnout. To navazuje na dvě po sobě jdoucí období poklesu v letech 2023 a 2024.

Nejnovější revize znamená výrazný posun oproti předchozí oficiální prognóze vydané na podzim 2024, která předpokládala růst o 1,1 procenta. Habeck přičítá toto snížení především „obchodním politikám Donalda Trumpa“ a uvádí, že hrozby a uvalení cel ze strany USA výrazně zvýšily globální ekonomickou nejistotu a oslabily vyhlídky růstu.

Habeck zdůraznil, že tyto nepředvídatelné obchodní politiky opět představují vážné výzvy pro německou ekonomiku, která je silně závislá na exportu. Poukázal na integraci Německa do globálních dodavatelských řetězců a jeho otevřenost mezinárodnímu obchodu.

Obavy sdílejí i německé přední ekonomické instituty, které ve společné zprávě zveřejněné začátkem tohoto měsíce rovněž snížily své prognózy růstu pro rok 2025 téměř na nulu.

Ve zprávě byla jako hlavní překážka uvedena americká cla, zejména 25% daň na dovoz automobilů, která podle odhadů vážně ohrožuje německý automobilový průmysl. Zpráva odhaduje, že tato cla by mohla snížit německý HDP o 0,1 procenta jak v roce 2025, tak v roce 2026.

Výpočty Německého ekonomického institutu (IW) navíc naznačují, že takzvané „reciproční“ clo USA ve výši 20 % na dovoz z EU by mohlo dodatečně snížit německý hospodářský výkon až o 290 miliard eur (330 miliard amerických dolarů) během čtyř let. To odpovídá průměrné roční ztrátě HDP ve výši 1,6 procenta do roku 2028.

Na domácí scéně Habeck uvedl, že hospodářské podmínky se začínají stabilizovat. Pokles politické nejistoty by mohl podpořit postupné oživení soukromé spotřeby, dodal s tím, že „rozhodnutí o fiskální politice nové vlády by mohla poskytnout pozitivní impulz, i když jejich účinky se pravděpodobně projeví až v nadcházejících letech.“

Německo přijalo expanzivní fiskální politiku poté, co změnilo svůj základní zákon a umožnilo zvýšené veřejné zadlužení, včetně vytvoření infrastrukturního fondu ve výši 500 miliard eur, zaměřeného na řešení dlouhodobých investičních deficitů.

„Ale samotné peníze problém nevyřeší,“ varoval Habeck a upozornil na přetrvávající strukturální problémy, jako je nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. Vyzval příští vládu, aby tyto problémy „rychle a rozhodně řešila.“

Doposud nastupující federální vláda ve své koaliční dohodě nastínila řadu opatření na podporu stagnující ekonomiky, včetně snížení daní pro podniky, větší flexibility pracovního práva a rozšíření obnovitelných zdrojů energie.

Podle vládní prognózy by německá ekonomika měla v roce 2026 růst o 1 procento.

(Xinhua)

Související články

Zanechte komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy