Finančními trhy již více než týden otřásá krach americké start-upové Silicon Valley Bank (SVB). Ekonomové a odborníci se chytají za hlavu a obávají se možných dopadů či dokonce kaskádového efektu, zatímco především v médiích v Evropské unii zaznívá… vlastně skoro nic. A to i poté, co se ocitá v problémech druhá největší švýcarská banka… Vezměme to ale postupně, ono se v případě SVB totiž nejedná o nějakou bezvýznamnou kampeličku, jak je to u nás prezentováno.
Silicon Valley Bank
- Banku Silicon Valley Bank (SVB) založili v říjnu 1983 bývalí manažeři finančního konglomerátu Bank of America Bill Biggerstaff a Robert Medeiros. Ve funkci generálního ředitele a prezidenta banky působil Roger Smith, který dříve vedl oddělení high-tech úvěrů ve společnosti Wells Fargo, jedné z největších finančně-pojišťovacích společností ve Spojených státech.
- Zakladatelům banky se podařilo získat kapitál od firem ze Silicon Valley v Kalifornii díky konexím a kontaktům, které si udrželi. SVB otevřela svou první pobočku v San Jose, v roce 1985 byla otevřena pobočka v Palo Alto, následující rok, po akvizici National InterCity Bank, byla otevřena divize v Santa Claře (vše v Kalifornii). V roce 1987 začala banka obchodovat se svými akciemi na burze Nasdaq (NASDAQ) pod symbolem SIVB, v roce 1988 dokončila IPO (první veřejný prodej akcií široké veřejnosti) a získala šest milionů dolarů. V následujících dvou letech SVB rozšířila síť poboček v Kalifornii a v roce 1990 otevřela pobočku na východním pobřeží USA – v Bostonu.
- Na počátku 90. let banka diverzifikovala svou činnost do oblasti poskytování rizikovějších úvěrů na nemovitosti. V roce 1992 však SVB v důsledku prudkého poklesu trhu s nemovitostmi v Kalifornii zaznamenala první čistou ztrátu ve výši 2,2 milionu USD. Po roce 1995 banka výrazně rozšířila svou síť na jihu a západě a také ve státech Nové Anglie (severovýchod země). SVB se nadále zaměřovala na sektor špičkových technologií a informačních a komunikačních technologií. K úspěchu přispěl růst velkého počtu nových internetových společností a přeorientování starých společností na internetové podnikání. Do roku 2000 se bance podařilo získat kapitál ve výši 91 milionů dolarů, ale další růst se zastavil kvůli pádu dot-com bubliny v letech 2000-2001, který způsobil pokles hodnoty cenných papírů high-tech firem spojených s poskytováním služeb přes internet.
- V roce 2001 nové vedení SVB dokončilo akvizici investiční společnosti Alliant Partners v hodnotě 100 milionů USD a v roce 2002 banka na základě předchozích zkušeností s velkými investory rizikového kapitálu rozšířila své služby osobního bankovnictví na méně majetné klienty. V roce 2003 banka uspořádala několik významných zahraničních fór s podnikateli ze Silicon Valley v Indii, Izraeli a Číně a v následujícím roce otevřela své první zahraniční zastoupení – v Bangalore a Londýně; v roce 2005 se objevily kanceláře SVB v Pekingu a Izraeli.
- Již během finanční krize v letech 2007-2008 získala SVB investiční prostředky od amerického ministerstva financí ve výši 235 milionů dolarů v rámci programu Troubled Asset Relief Programme (program americké vlády na odkup toxických aktiv a kapitálu finančních institucí). V prosinci 2009 mohla banka od americké vlády odkoupit zbývající akcie SVB za 300 milionů USD.
- V roce 2012 SVB společně s čínskou komerční bankou Shanghai Pudong Development Bank oznámila založení společné úvěrové instituce v Šanghaji, která bude poskytovat kapitál začínajícím podnikům v oblasti špičkových technologií. V roce 2015 získala nová banka, kterou z 50 % vlastní obě společnosti, od čínských regulačních orgánů povolení působit v renminbi, čímž se stala jednou z mála bank v ČLR vlastněných USA.
- V roce 2015 banka obsluhovala 65 % všech high-tech start-upů v USA a byla jedinou finanční institucí v zemi, která obchodovala s kryptoměnami. Díky úspěchu začínajících podniků v Silicon Valley, rostoucí poptávce po službách ze strany internetových společností a přilákání obrovských finančních prostředků do technologického průmyslu pod heslem boje proti covid-19 vzrostla tržní kapitalizace banky z 13 miliard USD v lednu 2020 na 43,5 miliardy USD v listopadu 2021. Vklady klientů SVB se během pandemie téměř ztrojnásobily.
- Na konci roku 2022 měla banka aktiva ve výši 211,8 miliardy dolarů, z toho 120,1 miliardy dolarů tvořily investice do cenných papírů (převážně hypoték) a 73,6 miliardy dolarů poskytnuté úvěry; přibližně polovina úvěrů pocházela z Kalifornie, New Yorku a Massachusetts. Úvěry rizikovému kapitálu v technologickém a zdravotnickém sektoru tvořily 56 % portfolia. Mezi hlavní oblasti zaměření patří financování IT a zdravotnických společností a vinařství na západě USA. Na konci roku 2022 se SVB zařadila mezi 20 největších komerčních bank v USA.
- Hlavními akcionáři banky byli na začátku roku 2023 správci investičních fondů The Vanguard Group (10,85 %), State Street Global Advisors (5,22 %) a BlackRock (5,18 %). Posledním generálním ředitelem SVB byl Gregory Becker.
A nyní…
Dne 13. března 2023 oznámil americký prezident Joe Biden svůj záměr prosadit přísnější regulaci amerického bankovního systému. Oznámení přišlo právě na pozadí krachu dvou amerických bank. Jednou z nich je právě Silicon Valley Bank, významný věřitel amerických start-upů, IT a zdravotnických společností, 16. největší držitel aktiv v zemi. Její pád je tak v USA nejvýznamnějším od krize v roce 2008.
SVB začala trpět velkými ztrátami už v roce 2022, a to v důsledku zvýšení úrokových sazeb americkým Federálním rezervním systémem a výrazného poklesu růstu v technologickém průmyslu, kde byly soustředěny závazky banky. Nižší financování start-upů a stahování jejich prostředků vedlo k postupnému snižování kapitálu. Většina vkladů banky byla investována do dlouhodobých státních dluhopisů, ale v důsledku prudkého nárůstu inflace a následného zvýšení sazeb Federálního rezervního systému tržní hodnota těchto dluhopisů klesla.
Ztráty SVB tak poukázaly na problém, kterému by mohly čelit i další banky, protože rostoucí úrokové sazby snižují tržní hodnotu dluhopisů, jež nakoupily v rámci své předchozí politiky na základě nízkých úrokových sazeb.
Z vkladů banky ve výši 175 miliard USD navíc bylo 89 % nepojištěných. SVB tak 8. března oznámila, že ze svého portfolia urychleně prodala dluhopisy v hodnotě 21 mld. USD, čímž utrpěla ztrátu 1,8 mld. USD. Aby tuto ztrátu kompenzovala, plánovala banka uvést na burzu akcie v hodnotě 2,25 mld. USD. 9. března však kvůli zvěstem o problémech v SVB začali její klienti vybírat prostředky z účtů (během dne bylo vybráno 42 mld. USD), cenné papíry banky se propadly o 60 %. Dne 10. března se hodnota akcií SVB propadla o dalších 60 %. Téhož dne přišli do sídla SVB agenti Federálního rezervního systému a Federální společnosti pro pojištění vkladů, aby posoudili finanční situaci společnosti. O několik hodin později kalifornský úřad pro finanční ochranu a inovace zmrazil aktiva banky.
Aby nezůstalo u jednoho, 12. března byla v USA uzavřena také banka Signature Bank, kterou muselo převzít Ministerstvo finančních služeb státu New York.
Následky nejsou zrovna zanedbatelné
Jen na účtech SVB byla zmrazena aktiva mnoha technologických společností, které nyní musejí zadržovat mzdy a další základní platby. Tržní hodnota amerických bank ztratila během dvou dnů celkem 100 miliard dolarů, zatímco evropské banky přišly o 50 miliard dolarů.
Podle odhadů médií se jenom během pondělního obchodování po pádu obou amerických bank na evropských burzách ztratilo 291 miliard eur (311 mld. USD).
Celkově od začátku března klesla hodnota akcií velkých bank v USA, Evropě a Japonsku v průměru o 16 % (459 mld. USD), uvedl britský list Financial Times s tím, že jde o největší pokles od března 2020.
Britskou divizi zkrachovalé banky Silicon Valley Bank nakonec koupila za jednu jedinou libru Banka HSBC.
Biden požádal Kongres, aby dal jeho administrativě pravomoc přísně trestat vedoucí pracovníky bank, jejichž vedení bankrot způsobilo. Americká administrativa přitom považuje za mimořádně pravděpodobné, že po bankrotu SVB by mohly být i další americké banky prohlášeny za nesolventní a čelit masivnímu vybírání finančních prostředků z účtů ze strany svých klientů.
Švýcarský pád
Na pozadí prohlášení evropské komisařky pro finanční služby, finanční stabilitu a kapitálové trhy Mairead McGuinnessové o omezeném dopadu americké bankovní krize na finanční sektor EU dochází k dalšímu silnému poklesu ceny akcií významných bankovních institucí na evropských obchodních burzách.
Cenné papíry druhé největší švýcarské banky Credit Suisse se už ve středu propadly o téměř 30 % a poprvé klesly pod dva švýcarské franky. Švýcarská národní banka a švýcarský finanční regulátor uvedli, že jsou připraveni Credit Suisse zachránit.
Už ve čtvrtek byla Švýcarská národní banka nucena půjčit Credit Suisse až 50 miliard franků (asi 53,7 mld. USD). Ani to ale nezabránilo dalšímu poklesu akcií úvěrového ústavu, protože velcí investoři odmítli bance poskytnout další kapitál a pokračovaly výběry ze strany bohatých klientů. Finanční analytici upozornili na prohlášení Saúdské národní banky (Saudi-National Bank), která má v Credit Suisse největší podíl ve výši 9,8 %, o její absolutní neochotě poskytnout švýcarské bance další podporu navýšením svého podílu na jejím kapitálu. Do konce pátečního obchodování klesla kapitalizace Credit Suisse na osm miliard dolarů oproti 56,6 miliardy dolarů UBS.
Zvažováno je spojení největší švýcarské banky UBS s Credit Suisse. UBS v té souvislosti na uskutečnění akvizice požaduje od vlády státní záruky ve výši šesti miliard dolarů. Fúzi nicméně komplikuje velikost obou bank, jejichž celková aktiva se blíží 1,7 bilionu dolarů, takže UBS zvažuje převzetí pouze některých jednotek konkurenční banky. Záruky by měly nástupnické bance pomoci pokrýt náklady na ukončení některých aktivit Credit Suisse a také uhradit případné právní výdaje. V obou bankách může v důsledku převzetí přijít o práci dohromady 10 000 zaměstnanců.
Zatloukat, zatloukat, zatloukat…
Výše zmíněné by mělo mluvit samo za sebe, přesto se ale žádná panika na venek neodehrává. Jak by taky mohla, ono by totiž mohlo jít o poslední hřebíček do rakve západnímu pojetí distribuce virtuálních financí. Technologická bublina spojená s pádem SVB totiž ukazuje, že peníze opravdu ve vzrůstající konkurenci nelze tisknout do nekonečna, aniž by byly podpořeny nějakou skutečnou hodnotou. Však i propouštění v mnoha technologických firmách z poslední doby znamená, že přidaná hodnota v těchto odvětvích je víceméně mizivá, případně už její tvorbu dokáží převzít stroje.
A proč se to najednou tolik týká i švýcarských bankovních ústavů? Důvod je vcelku prostý. Švýcarské banky byly poprvé pod tlakem okolností nuceny opustit svou neutralitu, kterou přitom udržovaly dokonce i za druhé světové války. V současné době proto čelí vybírání vkladů ze strany bohatých zahraničních klientů, jelikož důvěryhodnost Švýcarů klesla na nulu.
Tomáš Cinka