Bez Beneše bychom republiku nikdy neměli, zaznělo na pietní akci v Sezimově Ústí

Edvard Beneš se zasloužil o stát! Bez Beneše bychom republiku nikdy neměli! Bránit pravdivý odkaz Dr. Edvarda Beneše znamená ctít a respektovat výsledky druhé světové války! Uvedl to v rámci páteční akce v Sezimově Ústí za Klub českého pohraničí (KČP) vedoucí Sekce strážců míru Marek Adam.

Současně došlo k předání vyznamenání od Okresní rady KČP, čestného jména Dr. Edvarda Beneše, Táborsko: Za vlasteneckou práci a obhajobu Dekretů prezidenta republiky. Toto ocenění bylo uděleno předsedkyni Československého mírového fóra (ČSMF) Vladimíře Vítové a dlouholetému místopředsedovi Sněmovny a předsedovi KSČM Vojtěchu Filipovi.

Oba držitelé pamětních medailí a osvědčení byli na místě odměněni všemi přítomnými účastníky, a to čistě upřímným uznáním a bouřlivým potleskem.  

Spolu s Klubem českého pohraničí, Českým svazem bojovníků za svobodu (ČSBS) a rovněž s ČSMF a s krajskými zastupiteli za koalici STAČILO! položili květiny ke hrobu Hany a Edvarda Benešových v prostorách pietního místa Sezimově Ústí, jež se stalo srdci manželů Benešových nejbližším, nedaleko jejich letního sídla. A ve zdejším parku zúčastění několika projevy připomenuli odkaz a státnické dílo druhého československého prezidenta.

Ten se narodil 28. května 1884 v Kožlanech na Plzeňsku. »Benešova jednoznačně pozitivní historická úloha v našich dějinách je nesporná a nezpochybnitelná. Díky Edvardu Benešovi a jeho státnické úloze vzniklo Československo, díky Benešovi si tzv. první republika (která rozhodně po sociální stránce nebyla dokonalá) uchovala relativně plebejský a demokratický charakter i v době, kdy se kolem nás stahovala mračna, a díky Benešovi a jeho zahraničněpolitické diplomacii během protifašistického odboje bylo Československo po 2. světové válce na seznamu vítězných protifašistických mocností. Beneš dobře věděl, že bez spolupráce se Sovětským svazem se protifašistický odboj nedočká naplnění svého cíle, tedy porážky hnědého moru a nastolení mírového života v poválečné Evropě,« řekl Adam.

Poválečný vývoj v naší zemi podle něj nebyl jednoduchý. »Nejprve tento velký státník zabránil občanské válce, a to v koordinaci s Postupimskou konferencí, která rozhodla o legitimním odsunu sudetských Němců (s výjimkou antifašistů) a zabránila tak mnoha potenciálním případným excesům a dalšímu krveprolití. Zároveň Československo, tehdejší tzv. třetí republika, muselo ještě i řadu let po válce bojovat s banderovskými hrdlořezy,« připomněl Adam. 

Dodal, že Beneš po stránce hospodářské podporoval československou cestu k socialismu, kterou však limitovala nastupující bipolární rivalita světových mocností a Západem motivovaná studená válka, jež znovu začala rozdělovat svět i osobní mezilidské vztahy. »Pan Prezident Budovatel, Dr. Edvard Beneš, navazoval na svého předchůdce T. G. Masaryka ve dvou zásadních prioritách. Tou první byla (dalo by se vyjádřit názvy Masarykových spisů) Otázka národní, tou druhou pak neméně důležitá Otázka sociální. Benešovy vlastní představy o budování a fungování poválečné společnosti pak přibližuje komplexní soubor z jeho přednášek, shrnutý v knize Demokracie dnes a zítra. Benešův model socialismu byl nezvratným metodologickým důkazem, že demokratický socialismus a lidská práva jedince nestojí proti sobě, nýbrž že se navzájem potřebují k tomu, aby uvedly demokratické zřízení do skutečně životního naplnění,« řekl Adam. 

»Dr. Edvard Beneš se ve svém srdci cítil být národním socialistou, slávistou, milujícím manželem, diplomatem a především člověkem, jemuž jde nejvíce o mírovou existenci lidu své země. Vlasti, již nikdy za svůj život nechtěl zavést na práh občanské války. Kéž by si mnozí dnešní státníci z něho vzali příklad a vědomí odpovědnosti za osudy svých národů, svých lidí,« porovnal Adam s dnešní dobou.

Také oceněná doktorka Vítová připomněla ve svém projevu, jak výraznou osobností byl Edvard Beneš na mezinárodní politické scéně. Zdůrazila jeho slova v roku 1938: »Koruna stromu naší vlasti je osekána, ale kořeny národa tkví pevně v jeho zemi. Sestupme ke kořenům, soustřeďme všechnu svou starou rodovou sílu do nich, jak jsme to ve svých dějinách učinili již tolikrát. A koruna opět po čase vyrazí novými ratolestmi.«

»Měli bychom se tohoto odkazu prezidenta Československa Dr. Edvarda Beneše stále držet, protože od roku 1989 je koruna naší země osekávána stále víc a víc, a pokud chceme přežít jako národ a jako stát, pak musíme my –  kteří jsme si plně vědomi pro naši zemi nebezpečné situace – sestoupit ke kořenům a soustředit všechnu svou starou rodovou sílu do nich, jak jsme to ve svých dějinách učinili již tolikrát. A koruna opět po čase vyrazí novými ratolestmi,« dodala Vítová.

O poselství myšlenek prezidenta Beneše směrem k dnešku hovořil i Filip. »Jeho odkaz je dvojí. Zaprvé to byl státník, který neustále bojoval o suverenitu státu, i když byl označen za největšího nepřítele ze strany Hitlera. Zasloužil se o uznání eilové vlády v Londýně, což pomohlo poválečnému uspořádání Evropy. A za druhé byl Edvard Beneš tvůrcem mírové diplomacie, kdy se Československo stalo jedním ze zakládajících členů Společnosti nátrodů. Obojí má dnes velký význam, protože naše národní suverenita je ohrožena a současní vládnoucí politici v Evropě vyzývají k válečnému konfliktu,« varoval Filip.

V podobných intencích hovořila i lékařka a zastupitelka Jihočeského kraje Kateřina Jirousová (STAČILO!). »Nutné je si uvědomit, že Edvard Beneš byl především politikem a významným diplomatem. Bojoval především svými myšlenkami a tezemi, dokázal být předvídavým a realistickým. Věřil, že diplomatická jednání mohou zabránit zbytečným krveprolitím. Dnešní politická jelita, pardon elita, by se od něho měla učit,« řekla Jirousová.

Vyzvala k tomu, abychom se poučili z historie, hlavně v souvislosti s 80. výročím konce II. světové války, jejímž výsledkem bylo přes 60 milionů mrtvých, další miliony životů zmařených a také zničená téměř celá Evropa. »Musíme se z historie poučit, pravdivě ji připomínat a uvědomit si, že válka, kde umírají a mrzačí se lidé, nemůže nikdy být tím správným řešením. Pojďme válčit slovy, u diplomatického stolu, pojďme vyjednávat a nikoliv zabíjet. Nepodněcujme násilí a nenechejme za sebe, na náš národ mluvit lidi, kteří válku schvalují a dokonce i podněcují. To nejsou žádní diplomaté, žádní velikáni dějin. Tito nesahají Edvardovi Benešovi ani po kotníky,« dodala Jirousová.

»Měli jsme nutkavý pocit, že manželé Benešovi jsou tu po celou dobu naší důstojné vzpomínky společně s námi… Že půvaby tohoto místa obohacují magickou duchovní energií,« vylíčil po akci Adam.

(pk)

FOTO – Facebook