AKTUALIZOVÁNO
Vláda na svém mimořádném jednání stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Maloodběratelé, tedy domácnosti a živnostníci zaplatí za silovou elektřinu maximálně šest korun včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh), plyn bude stát maximálně tři koruny za kWh.
Na tiskové konferenci to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Vliv na výši záloh bude mít stanovení cenového stropu již v listopadu. Za stejné ceny by měly nakupovat i samosprávy či veřejné instituce prostřednictvím státního obchodníka s energiemi.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) dodal, že včetně regulované složky se celková cena elektřiny bude pohybovat mezi sedmi a devíti korunami za jednu kilowatthodinu.
Podle opozičních stran cenové stropy silové elektřiny a plynu vláda stanovila příliš vysoko. První místopředseda opozičního hnutí ANO Karel Havlíček označil představené energetické plány kabinetu za velké zklamání, napsal, že zastropování cen je správným krokem, ale opatření je zjevně nepřipravené. Rozhodnutí vlády nepokládá za dostatečné předseda hnutí SPD Tomio Okamura, řešení podle něj navíc přichází až po tlaku opozice a pozdě.
Velkoobchodní cena elektrické energie v pátek končila na 496 eurech (12 150 Kč) za MWh, koncem prázdnin vystoupala i na 984 eur (24 100) Kč. Stát nyní určil maximální cenu silové elektřiny v přepočtu na jednu megawatthodinu 6000 korun, včetně regulované složky zaplatí zákazníci za jednu megawatthodinu od 7000 do 9000 Kč. Podle energetické společnosti ČEZ činí průměrná roční spotřeba elektřiny u domácnosti zhruba tři megawatthodiny. Ročně by tak průměrná domácnost po zastropování cen elektřiny zaplatila od 21 000 do 27 000 korun. V cenách, které byly na burzách koncem prázdnin, by domácnost zaplatila jen za silovou část elektřiny 72 300 korun ročně. V současné době tvoří regulovaná složka přibližně třetinu celkové ceny elektřiny, při jejím zdražování se ale tento poměr dále snižuje.
Rozpočtové dopady zastropování ceny elektrického proudu a plynu vyčíslil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na 130 miliard korun. Stát na náklady použije mobilizované příjmy ze všech státních firem, připravovanou daň z neočekávaných zisků a příjmy z emisních povolenek.
Výnos z daně z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax, očekává Stanjura v příštím roce ve výši 70 miliard korun. Platit by podle něj měla tři roky. Pokud ovšem pominou externí okolnosti, které vedou k vysokým ziskům, daň podniky nezaplatí, přestože opatření bude dále platné, vysvětlil. Dále řekl, že vláda sice plán daně probírala, české řešení musí ale zohlednit či doplnit evropské, které by měla Evropská komise představit v úterý nebo ve středu.
(cik)