AKTUALIZUJEME
Ukrajina od 4. srpna zastavila tranzit ruské ropy jižní větví ropovodu Družba, která vede mimo jiné i do České republiky. Podle agentury Interfax to oznámil ruský provozovatel ropovodů Transněfť. Ukrajinský provozovatel ropovodů Ukrtransnafta podle něj přestal ropu posílat dál kvůli neuhrazení tranzitních poplatků. Příčinou jsou podle ruské strany západní sankce.
Transněfť uvedl, že platba za srpnový tranzit, kterou v červenci zaslal firmě Ukrtransnafta, se vrátila zpět na jeho účet. Společnost Gazprombank, která má platby na starosti, podle agentury Reuters uvedla, že peníze se vrátily kvůli restrikcím ze strany Evropské unie.
Ropovod Družba začíná v Rusku na východním břehu Volhy a v Bělorusku se dělí do dvou větví – severní vede do Polska a Německa, jižní přes Ukrajinu do Maďarska, na Slovensko a do České republiky. Tranzit severní větví podle agentury Interfax dál funguje normálně.
Rusko prostřednictvím jižní větve ropovodu Družba obvykle dodává zhruba 250 000 barelů ropy denně. Hlavními odběrateli této ropy jsou česká společnost Unipetrol, kterou ovládá polská skupina PKN Orlen, a maďarská petrochemická skupina MOL, jež vlastní slovenskou firmu Slovnaft. Hlavními dodavateli jsou ruské firmy Lukoil, Rosněfť a Tatněfť.
Evropská unie se dohodla, že od 5. prosince přestane dovážet ruskou ropu a o dva měsíce později i ropné produkty, na ropovod Družba by ale prý měla být stanovena výjimka.
Ropovod Družba aneb »Tepna přátelství«
- O stavbě ropovodu Družba se rozhodlo v prosinci 1958, výstavba začala o dva roky později. Ropovod začíná v Rusku na východním břehu Volhy a v Bělorusku se dělí do dvou větví – severní vede do Polska a do Německa, jižní přes Ukrajinu pak do Maďarska, na Slovensko a do České republiky. Kapacita ropovodu je až jeden milion barelů ropy denně. Někdejší »tepna přátelství«, dlouhá asi 5500 kilometrů, vyrostla jako společné dílo Polska, Maďarska, Československa, Německé demokratické republiky a Sovětského svazu.
- Na území tehdejšího Československa začala proudit ruská ropa ropovodem Družba 22. února 1962, a to do největší československé rafinerie, bratislavského Slovnaftu. Tehdejší tisk to označil za příklad socialistické spolupráce a nezištné pomoci velikého Sovětského svazu. O několik let později potrubí přivedlo ropu i do českých rafinerií v Kolíně, Pardubicích, Kralupech a Litvínově.
- Ropovod Družba v Česku přímo navazuje na jeho slovenskou část. Česká část ropovodu byla uváděna do provozu postupně – základní část v letech 1964 a 1965. V dalších letech se ropovod dostavoval, a pro přepravu ropy se tak využívají příslušná zdvojení. Celková délka trasy ropovodu Družba v ČR včetně zdvojení je nyní 473 kilometrů a přepravní kapacita české části ropovodu je devět milionů tun ropy ročně. Ropa zde rourami převážně o průměru půl metru (někde i 70 centimetrů, menší úseky 20 a 35 centimetrů) teče rychlostí zhruba 3,5 až pět kilometrů za hodinu. Potrubí je většinou uloženo 130 centimetrů pod zemí, pouze v místech s nestabilním podložím (vytěžené doly na severu Čech a v lužních lesích u Hodonína, kde trasa vstupuje na území ČR), vede Družba na pilířích či patkách nad zemí.
- Do roku 1989 dováželo tehdejší Československo ročně až 18 milionů tun ropy z bývalého Sovětského svazu výhradně tímto ropovodem. Po pádu socialismu se stala jednou z priorit československé a české vlády snaha zbavit se jednostranné surovinové závislosti na Rusku. Tehdejší četné výpadky dodávek a špatný technický stav Družby urychlily budování ropovodu IKL z německého Ingolstadtu. Do provozu byl uveden v lednu 1996. Oba ropovody vstupují do Centrálního tankoviště ropy Nelahozeves, jejich vlastníkem a provozovatelem je společnost MERO.
- V minulosti zasáhlo dodávky ropovodem několik výpadků. Přerušení dodávek mělo nejrůznější příčiny – od požadavku SSSR na platbu ve volně směnitelné měně přes spory mezi Ruskem a Ukrajinou o výši tranzitních poplatků a zaplněné české zásobníky až po poruchy a znečištění ropy.
- Největším evropským odběratelem ruské ropy je Německo, které loni odebíralo denně 555 000 barelů této suroviny a podíl Ruska na jeho spotřebě přesáhl třetinu. V Polsku, které podobně jako Německo využívá severní trasu ropovodu Družba, loni činil podíl ruské ropy přes 60 procent. Mnohem závislejší jsou ovšem na ruské ropě země ležící u jižní větve Družby, jako je Slovensko nebo Maďarsko. Jejich rafinerie navíc nejsou v současnosti schopny zpracovávat jinou než ruskou ropu.
- Dovozu ruské ropy i ropovodu Družba se týká šestý balík sankcí, který schválila EU na začátku června. Jeho součástí je zákaz dovozu většiny ruské ropy od přelomu roku. Z embarga má být dočasně vyňata přeprava ropy ropovodem Družba zásobujícím Českou republiku, Slovensko a Maďarsko.
(cik)