Dosud neznámý proces, který ovlivňuje aktivaci některé sady genů při vývoji rostlin, objevili vědci z institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně. Vzhledem k tomu, že nově objevený proces souvisí s produkcí semen, mohl by v budoucnu otevřít nové možnosti pro vývoj plodin lépe uzpůsobených změnám životního prostředí. CEITEC o objevu informoval v tiskové zprávě.
Na výzkumu pracovali buněční biologové Albert Cairó a Karel Říha. Proces, který jako první objevili, se odehrává na konci meiózy, tedy specializovaného buněčného dělení, které je nezbytné pro pohlavní rozmnožování rostlin a umožňuje vývoj zárodečných buněk a pylu.
»Nyní víme, že buňka obsahuje nejen tradiční organely ohraničené membránou, ale mnoho molekulárních procesů se odehrává uvnitř méně definovaných bezmembránových organel, nazývaných biokondenzáty. Během posledních deseti let začala věda rozpoznávat význam těchto biokondenzátů,« uvedl Cairó s tím, že objev jeho týmu ukazuje funkci těchto biokondenzátů na konci meiózy.
Primárním posláním laboratoře Karla Říhy je osvětlit základní biologické procesy úzce spojené s rozmnožováním rostlin a tvorbou semen, což se u mnoha plodin promítá do výnosu. »Výsledky našeho výzkumu ukazují, že biomolekulární kondenzáty hrají důležitou roli v rozmnožování rostlin a jejich chování je také ovlivňováno stresovými podněty. Je tedy zřejmé, že náš objev může ukázat na nové strategie vedoucí k vývoji kultivarů plodin, které jsou lépe uzpůsobeny rychle se měnícím klimatickým podmínkám,« dodal Cairó.
Studium rostlinné meiózy je obzvláště náročné a komplikované. Buňky, v nichž k meióze dochází, jsou vzácné a ukryté v 0,1-0,4 milimetru malých květních poupatech. Navíc fáze meiotického dělení, na které se studie zaměřuje, probíhají relativně rychle – celý proces trvá 5 až 6 hodin. Proto není snadné proces zachytit. Výzkumný tým musel k prozkoumání tohoto procesu využít nejmodernější technologie a značnou porci kreativity a představivosti. Vědci vyvinuli i vlastní metodu pro sledování tohoto procesu v reálném čase. Výsledky výzkumu publikoval prestižní časopis Science.
Zajímavé je, že tento projekt s názvem REMAP nezahrnoval žádnou externí spolupráci, což je u mezinárodních výzkumných ústavů, jako je CEITEC, spíše neobvyklé. V tomto případě se výzkumný tým ubíral zcela novým směrem a celý výzkum byl nakonec proveden výhradně členy výzkumné skupiny Karla Říhy.
(mac, čtk)
FOTO – ceitec.cz