Říjen je měsícem, v němž se již naplno rozjíždí výuka na vysokých školách. Jaké vlastně dnes jsou ty české? V podstatě kopírují vývoj společnosti. Také v nich se dnes například na vedlejší kolej dostávají technické obory. Statistická data za léta 2001 až 2021, jež dokládají upadající zájem o technické obory, ale ukazují i další vývojové trendy, nabízí ve svém článku »Dvě vysokoškolské dekády«,zveřejněném v aktuálním čísle magazínu Statistika&My, Martin Mana, ředitel Odboru statistik rozvoje společnosti Českého statistického úřadu. Vyplývá z něj i to, že za posledních 20 let na vysokých školách výrazně vzrostly podíly studujících žen a cizinců.
Mana v úvodu svého článku konstatuje, že koncem minulého roku studovalo na vysokých školách v Česku celkem 304 tisíc studentů. Více než 90 procent z nich se vzdělávalo na některé z 26 veřejných vysokých škol a zbylých 28 tisíc navštěvovalo jednu z 32 soukromých škol. Čtyři tisíce studentů pak připravovaly dvě státní vysoké školy. Třetina všech vysokoškolských studentů získávala vzdělání na trojici univerzit – 50 tis. na Univerzitě Karlově v Praze, 32 tis. na Masarykově univerzitě v Brně a 23 tis. na Univerzitě Palackého v Olomouci.
Trvalý pokles zájmu o technické obory
Mezi roky 2001 až 2010 došlo podle Many k nárůstu počtu studentů ve všech sledovaných oborech, dynamika však nebyla všude stejná. K nejrychleji rostoucím patřily obory spadající pod obchod (účetnictví, finance, management apod.), právo a také umění, společenské a humanitní vědy. Počet jejich studentů se více než zdvojnásobil.
»Po roce 2010 ubyli studenti téměř ve všech skupinách oborů, největší pokles postihl technické obory, nárůst naopak zaznamenaly skupiny oborů v oblasti zdravotní a sociální péče a v oblasti přírodních věd, matematiky a statistiky. Zdravotní a sociální péči v minulém roce studovalo téměř 40 tisíc osob, tedy o desetinu více než před deseti lety. Naopak, počet studentů technických oborů klesl od roku 2011 o 40 % (o 25 tis.),« konstatuje Mana. Loni pak podle něj technické obory poprvé zaznamenaly nižší počet studentů než obory zdravotnické. Před 20 lety byl přitom počet studentů technických oborů oproti zdravotnickým téměř trojnásobný.
»Za poslední dva roky se téměř ve všech skupinách oborů počet studentů opět zvýšil, nejvíce v pedagogických oborech. Propad pokračoval ve výše uvedených skupinách technických oborů,« uzavírá tuto kapitolu Mana.
Vývoj zájmu o jednotlivé obory (od r. 2001 do r. 2021)
Dvě rozdílná desetiletí
Co se týče počtu studentů v posledních dvaceti letech, lze podle Many pozorovat dvě výrazná období. Mezi lety 2001 až 2010 se počet studentů VŠ v Česku téměř zdvojnásobil, a to z 200 tis. na začátku tisíciletí na bezmála 400 tis. v roce 2010. Následujících devět let se každoročně výrazně snižoval až na 289 tis. v roce 2019. »Pokles by byl ještě výraznější, pokud by ho alespoň částečně nekompenzovalo přibývání studentů ze zahraničí,« upozorňuje Mana. Počet studentů majících české občanství se podle něj mezi roky 2010 a 2019 snížil o 116 tis., tedy téměř o třetinu. V roce 2020 se pak pokles zastavil a byl dokonce zaznamenán mírný nárůst jak u tuzemských, tak i zahraničních studentů. Zvyšování počtu studentů pokračovalo i v roce 2021.
»Nárůst v první dekádě tohoto století byl ovlivněn zvyšujícím se zájmem o vysokoškolské studium, zejména ze strany žen a cizinců, hlavní příčinou následujícího poklesu ve druhé dekádě pak byl demografický vývoj. Proto se snižování počtu týkalo pouze studentů českého státního občanství,« vysvětluje Mana.
Po roce 2001 se podle něj rozšiřovala především nabídka bakalářských programů v oblasti ekonomických oborů nebo humanitních a společenských věd. Výrazně rostl i počet studentů soukromých vysokých škol, a to z méně než pěti tisíc v roce 2001 až na rekordních 57 tis. v roce 2010.
Počet cizinců na tuzemských VŠ vzrostl pětkrát
Zahraničních studentů od roku 2001 na vysokých školách v Česku každoročně přibývá v průměru o téměř deset procent, uvádí Mana. Loni u nás studovalo některou z veřejných či soukromých vysokých škol celkem 52 tis. cizinců majících 165 různých státních občanství. Před dvaceti lety bylo přitom vysokoškoláků z ciziny méně než 10 tis. Jejich podíl tak vzrostl ze čtyř procent v roce 2001 na loňských 17 %.
Ze všech cizinců bylo loni 40 % (21 tis.) slovenské státní příslušnosti, 16 % ruské, devět procent ukrajinské a pět procent kazašské státní příslušnosti. Ze zemí Evropské unie (mimo Slovenska) u nás studovalo nejvíce občanů Německa.
Z hlediska sledovaných skupin oborů vzdělávání dosáhli zahraniční studenti nejvyššího podílu v oboru informačních a komunikačních technologií (ICT), kde loni tvořili téměř třetinu. V roce 2001 to přitom bylo jen pět procent. Druhou skupinou oborů s nejčastějším zastoupením cizinců byla loni zdravotní a sociální péče.
Studenti VŠ v Česku podle občanství (tis. osob; stav k 31. 12)
Ženy doslova přespurtovaly muže
»Až do roku 2003 u nás na vysokých školách studovalo více mužů než žen. V první polovině devadesátých let bylo mužů téměř o třetinu více než žen a na začátku osmdesátých let dokonce téměř o polovinu,« rekapituluje historické údaje Mana. Ovšem zatímco v roce 2001 studovalo na VŠ v Česku 98 tis. žen, o devět let později jich bylo už 222 tis. a počet žen na vysokých školách tak převyšoval muže o 47 tis., uvádí dále. »V posledních třech letech mají na vysokých školách v Česku studentky převahu nad studenty zhruba o 33 tis.,« doplňuje.
Rostoucí zájem o vysokoškolské studium ze strany žen po roce 2000 podle něj dokumentuje i ukazatel podílu osob studujících vysokou školu ve věkové skupině 20 až 29 let. Na začátku tisíciletí studovalo vysokou školu v této věkové kategorii devět procent žen, o deset let později to bylo již 22 %. Tento podíl postupně rostl i u mužů, ale ne tak výrazně. V roce 2001 studovalo vysokou školu devět procent mužů ve věku 20 až 29 let, o deset let později 17 %. »V dalších letech již v tomto ukazateli nepozorujeme tak výrazné změny,« dodává Mana.
Studenti VŠ v Česku podle pohlaví (tis. osob; %)
Závěrem Mana ještě uvádí střípek ze srovnání z pohledu krajů: největší část obyvatel ve věku 20 až 29 let studovala na vysokých školách ve Zlínském kraji (22 %), naopak nejmenší (14 %) v krajích Ústeckém a Karlovarském.
…a co potřeby České republiky?
Otázkou číslo jedna by bezesporu mělo být, zda vysokoškolské studium u nás koresponduje s aktuálními potřebami společnosti. Obávám se, že se tím dnes nikdo ze zodpovědných vážně nezabývá. Například takový propad technických oborů v době, kdy se ve všech pádech skloňuje nástup Průmyslu 4.0, neboli čtvrté průmyslové revoluce, může mít skutečně nedozírné následky. Vzestup oborů ICT je v tomto smyslu sice určitou útěchou, ale sami ajťáci bez vzdělaných techniků situaci nezachrání. Ministerstvo školství, potažmo stát se tím ovšem nenechává nijak stresovat, naopak vládnoucí politické reprezentace ještě k tomu oslabují předpoklady pro studium technických oborů tím, že v rámci středního školství odsouvají stěžejní předmět – matematiku – na vedlejší kolej. Bez ohledu na to, že právě matematika, rozvíjející mimo jiné logické myšlení, je základem pro zvládnutí nových technologií a jejich vývoje. …konec konců, zahraniční firmy, kterým tolik podstrojujeme, pro své montovny u nás moc vysokoškolsky vzdělaných odborníků, kteří by byli schopni zavádět do výroby pokročilé technologie, nepotřebují…
Ivan Cinka
GRAFY – Statistika&My