To je heslo, které v Toulouse skandovali demonstranti po vyhlášení výsledků prezidentských voleb ve Francii. A myslím si, že to je něco nad čím by se měli politici, nejenom ve Francii, ale v celé Evropě, zamyslet.
V poslední době se u nás a nakonec i v celé Evropě setřely rozdíly mezi pravicí a levicí. Současná doba a hlavně, a nerad to říkám, budoucnost nepříliš vzdálená, se neobejde bez důkladné revize tohoto, donedávna panujícího politického klimatu. Neřešilo se, zda někdo je levicovým či pravicovým politikem. Vítězily osobnosti a nikdo se neptal, zda je jejich program spíše pravicový, či levicový. Až v posledních parlamentních volbách zvítězila u nás jasně pravice, aniž si to voliči vlastně uvědomili.
Ti, kdo volili SPOLU (v Praze to bylo 40 %) si většinou ani neuvědomili, že vlastně volí pravici. Voliči SPOLU volili hlavně proti Babišovi. A tak jim uniklo, co vlastně SPOLU říká. »Budeme šetřit. Osekáme zbytečné výdaje.« A co jsou pro pravici zbytečné výdaje? Všechno co jde na zlepšení života chudých a středních vrstev. Hned se to projevilo na zrušení 75% slevy na jízdném pro seniory a pro mladé na 50 %.
A nyní to vidíme v celé nahotě. Kdekoliv, včetně západních států, se pomáhá obyvatelstvu s těžkou situací, vyplývající z energetické krize. U nás ne. Téměř všude se snaží vlády zastropovat ceny pohonných hmot a energií, neboť se od těchto cen odvíjejí ceny potravin, včetně těch základních. U nás by to kolidovalo s tím šetřením, i když musím dodat, že se šetří jenom na našich občanech, kteří platí nebo celoživotně platili do společného měšce.
Lidem jsou vypínány elektrické a plynové přípojky, neboť nemají na to, aby platili neustále se zvyšující ceny za energie. To, co se teď děje se naprosto neshoduje s poklidnou dobou, kdy byl čas na růst nějakých osobností.
Doba je už prostě taková, že to nevyřeší ani Macron a Le Penová. Ve Francii to je Jean-Luc Mélenchon, který je, jak to vnímám já, vyjádřením tužeb mladé generace. Předseda strany La France insoumisse (Nepoddajná Francie či Francie nepodrobená). Paradoxně tento 70ti letý kandidát je mluvčím těch nejmladších. Ti nejmladší totiž mají úplně jiné myšlení než čtyřicátníci, kteří jsou bičováni starostmi o rodinu a musí dělat ústupky, aby neztratili práci a pozice ve společnosti. A teď mi napadá, že redaktor novin Metro vypočítal, že Rozumní, jejichž jsem předsedou, měli nejvíc 18ti letých kandidátů na kandidátkách. A to jsem jako předseda ani nezamýšlel. Prostě si přes tři generace rozumíme.
Myslím si, že kdyby se do druhého kola dostal Jean-Luc Mélenchon, mohl by, na rozdíl už od okoukané Marine Le Pen, nad Macronem vyhrát. Mélenchon totiž zcela nezakrytě ve svém programu píše: »Výrazně zdaníme bohaté. Zmrazíme ceny potravin a pohonných hmot, vystoupíme z NATO.«
Zvláště v našich postkomunistických zemích se neúměrně rozevřely nůžky mezi superbohatými, kteří řeší, že je pro ně lepší euro než koruna, protože při transferu peněz přicházejí o haléře z každé koruny a chudými a do chudoby se řítící střední třídy, kteří řeší, jestli se budou moci buďto najíst, nebo ohřát. A to nemluvím o té armádě potenciálních bezdomovců, kteří, ač celý život poctivě pracovali, nyní nemají na zaplacení nájmů a energií.
Ve Francii mají starého pána Mélenchona, který svou nezměrnou energií vzbudil mladé. A co u nás? Najde se někdo? Ta parketa je zoufale volná.
Petr Hannig, předseda Rozumných