Home Rozhovory Bohumír Dufek: Odbory velmi dobře ví, že EU má změnit nejbližší priority!

Bohumír Dufek: Odbory velmi dobře ví, že EU má změnit nejbližší priority!

FOTO - ČTK/Michal Doležal

V pražském hotelu Wienna House Diplomat se na zasedání skupiny Zaměstnanci Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV), které se nedávno uskutečnilo při příležitosti českého předsednictví v EU, sešli odboráři ze všech členských zemí EU, kteří v rámci EHSV zastupují a hájí zájmy zaměstnanců. Za Českou republiku a za odbory je dlouholetým členem EHSV předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek, který je rovněž předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR. Nejen o tom je následující rozhovor pro iporaL24.cz.

Téma vašeho zasedání, »Sociální dialog v ekologické transformaci«, spíše naznačuje, že jste se zabývali otázkou ochrany klimatu a životního prostředí, než abyste reagovali na současnou energetickou a ekonomickou krizi, kterou Evropa prožívá. Nebo to bylo jinak?

Přirozeně, že téma konference bylo zvoleno na základě dlouhodobého plánu, který se schvaluje dopředu, to je před tím, než se jednotlivé aspekty této energetické a ekonomické krize začaly projevovat již v loňském roce, a které se projevily naplno v roce letošním. Přirozeně, že odbory si uvědomují, že je nutné reagovat na současný vývoj, který citelně zasahuje evropskou ekonomiku a prakticky i celou naši společnost.

Proto jsem také ve svém vystoupení uvedl, že odbory právě v této době prožívají něco, co by se dalo nazvat krizí identity. Na jedné straně existují dávno připravené a schválené plány, které jsou směrovány k tomu, že se EU vážně zabývá otázkou záchrany naší planety, to je udržení životního prostředí v současných podmínkách, jak je známe, zvláště když mnozí vědci varují před oteplováním naší země. Proto byl také v rámci EU přijat program Green Deal, neboli Zelená dohoda pro Evropu, to je dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050.

Mimochodem, jako předseda zemědělských odborů musím podotknout, že hlavní principy Green Dealu převzala i Společná zemědělská politika na léta 2023 až 2027, která určuje, kam bude směřovat a jak bude vypadat zemědělská politika EU pro nejbližších několik let. K tomu mohu jenom uvést, že zemědělští zaměstnavatelé a podnikatelé, ale i my, zemědělské odbory, již více než tři roky tvrdíme, že politika Green Dealu byla přijata příliš překotně a bez rozmyslu. To je bez analýzy jeho dopadů do evropského zemědělství. Přitom, již před více než třemi roky americké zemědělství vypracovalo svoji studii o dopadech Green Dealu do zemědělské výroby, přičemž v této studii se tvrdí, že zemědělská výroba se sníží o 20 až 30 procent. Dále, že se značně sníží i počet aktivně produkujících zemědělců, a že to nakonec povede k růstu cen potravin pro spotřebitele. O rok či o dva roky později to uvedly i studie některých evropských univerzit, ale Evropská komise si vlastní studii, to je v době, kdy byl přijímán Green Deal, nenechala vypracovat. Takže, v tom hodnocení dopadů Green Dealu na evropské zemědělství jsou produkční zemědělci, zejména ti naši, ve sporu s elitami, které zasedají ve vrcholných orgánech EU.

FOTO – iportaL24.cz/Zbyšek Kupský

Kde jsou příčiny energetické a potažmo ekonomické krize v Evropě?

Hlavní principy Green Dealu se přirozeně týkaly i dalšího vývoje energetické politiky v EU. V sousedním Německu, v široké veřejnosti, zvítězily názory, že je třeba se co nejrychleji odklonit od těžby a využívání uhlí, jakožto paliva, a to jak v průmyslu, tak i v domácnostech. Protože uhlí je výrazným znečišťovatelem životního prostředí, a to díky nadměrné produkci CO2.

Díky jaderné havárii v Černobylu, a před pár lety i v japonské Fukušimě, zvítězila nejprve v Rakousku a později i v Německu, myšlenka odpoutání se od využívání jaderné energie, a to kvůli možnému porušení provozu jaderných elektráren, a to buď lidskou chybou, nebo díky špatným přírodním podmínkám. Protože Německo je hospodářsky nejsilnější stát Evropské unie, podařilo se různým lobbistům v Bruselu, že tuto myšlenku akceptovala i Unie. Mohu k tomu jenom podotknout, že teprve současná energetická krize donutila vrcholné orgány EU změnit názor v tom smyslu, že jaderná energie byla přijata, byť dočasně, to je na určité období, jako čistá energie.

Jenže, v Německu se i nadále diskutuje nad tím, zda se zavřou i poslední tři jaderné elektrárny z původních šesti. Jedna se má zavřít koncem roku a zbývající dvě mají tvořit rezervu do dubna příštího roku, tedy do doby, až skončí letošní zima.

Přirozeně, že kromě těchto názorů na útlum uhlí a jaderné energie, se na významném růstu cen energií podepsalo i to, že po celá dlouhá léta se Německo orientovalo na dovoz levného ruského plynu, přičemž tímto levným plynem, ať již přes Ukrajinu či z Německa byla zásobována celá střední a východní Evropa. To nakonec učinilo z otázky zásobování Evropy plynem nejen ekonomický, ale i politický problém, který nyní Evropa řeší.

Ještě musím dodat, že v posledních dvou letech prožila Evropa covidovou pandemii, což byl druhý důvod růstu cen plynu. Třetím důvodem, bylo potom zahájení války na Ukrajině po 24. únoru. Jenže plyn je jednou z hlavních surovin pro výrobu elektrické energie, proto se růst cen plynu odrazil i v růstu cen elektrické energie. K růstu cen elektřiny došlo také proto, že tzv. emisní povolenky se staly obchodovatelným zbožím a prakticky spekulativním kapitálem. Vždyť na počátku loňského roku jedna emisní povolenka stála pět euro a na konci roku již 100 euro. To je pro řadu firem již nepřekonatelná překážka k jejich dalšímu podnikání, kdy těmto firmám hrozí krachy.

Takže, to vše přispělo k energetické krizi, která se posléze projevila v ekonomické krizi, kdy se dnes prakticky zdražuje vše, to je suroviny, potraviny a veškeré životní potřeby pro obyvatele jednotlivých zemí EU.

FOTO – iportaL24,cz/Roman Blaško

V čem tedy spočívá krize identity odborů a jak se to promítlo v programu tohoto zasedání, případně v diskusi účastníků?

Jako odbory si totiž musíme vyjasnit, jestli v jednotlivých zemích EU budeme i nadále chtít sociální stát, který bude držet v určitých mezích tržní hospodářství. To znamená, že odbory budou hájit zaměstnance a jejich rodiny, anebo že dojde k tomu, co známe z hluboké minulosti, kdy se teprve začalo rodit odborové hnutí a ochrana pracovních a sociálních práv zaměstnanců byla v té době ještě v plenkách. Jako dlouholetý odborář říkám jednoznačně: Ne! To nesmíme připustit!

Jenže, nyní bojujeme na dvou frontách. To je proti změnám klimatu, tak jak to vytýčil Green Deal, a zároveň za pracovní a sociální práva zaměstnanců, což je prvořadé poslání odborů. Jenže současná energetická, potažmo i ekonomická krize, ukazují, že bojovat na dvou frontách se v podstatě nedá. Konečný výsledek by byl v tom, že by se nakonec nedosáhlo ničeho. České odbory jsou přesvědčeny o tom, že politika ochrany planety, to je program Green Deal, by měl být přepracován s tím, že uskutečnění některých jeho aspektů, které neodpovídají současné realitě života, by mělo být odloženo na pozdější dobu. To je do doby, až se celková situace v evropské ekonomice stabilizuje a život v naší společnosti se zklidní.

Podle nás, odborářů, a myslím si, že v diskusi během zasedání v tomto duchu hovořili i ostatní odboráři ze zemí střední a východní Evropy, je v prvé řadě nutné zajistit slušný a důstojný život zaměstnanců a jejich rodin. Tedy běžných občanů. Vždyť tyto zaměstnance dnes tíží především to, zda, v důsledku této krize, nepřijdou o práci. To je, zda budou mít na nájem, na jídlo, zda dokáží uživit svoji rodinu. Vždyť to je přece základní poslání každého člověka, který je v pracovním procesu, postarat se o své blízké, o ty, o které ve své rodině či ve své komunitě, pečuje.

Na co konkrétně odboráři ze zemí střední a východní Evropy poukazovali?

Především na to, že ekonomicky silné nadnárodní korporace platí rozdílné mzdy svým zaměstnancům. To je, že zaměstnanci v mateřské zemi příslušné společnosti mají mnohem vyšší mzdy než zaměstnanci té společnosti v zemích střední a východní Evropy. Jejich mzdy jsou čtvrtinové, třetinové až poloviční, oproti těm mzdám, které mají zaměstnanci firmy v mateřské zemi. Přirozeně, že jako odboráři na to při každém jednání různých orgánů EU upozorňujeme. Tedy nejen vrcholné orgány EU, ale i naše kolegy, západoevropské odboráře. Hovořili jsme o tom i během tohoto pražského zasedání naší skupiny Zaměstnanci. Mimochodem, za pravdu nám dal i předseda naší skupiny Oliver Röpke z rakouských odborů ÖGB, který prohlásil, že nás naši západoevropští kolegové v tomto boji za spravedlivé a rovnocenné pracovní a sociální podmínky podpoří.

Protest zemědělců FOTO – iportaL24.cz/Zbyšek Kupský

V řadě evropských zemí proběhly různé demonstrace, které organizovaly odbory či jiné organizace. Myslíte si, že pro tyto demonstrace již nastal správný čas?

Ano,řadoví občané u nás či jinde v Evropě si nyní opět uvědomují, že myšlenky za záchranu planety jsou sice vznosné, ale realita života je poněkud jiná. Bohužel zatím to ve vrcholných orgánech EU vypadá tak, že Evropa bude nadále bojovat na dvou frontách, to je proti změnám klimatu a zároveň proti energetické a ekonomické krizi. Jenom k tomu dodávám, že lidé musí z něčeho žít. To je, že musí pracovat a za dobře odvedenou práci mají dostat i odpovídající mzdu či plat. Když to tak nebude, jsou myšlenky na ochranu klimatu jen vzdálenou vidinou, k níž, kvůli existenčním problémům lidí, ani nemusí nakonec dojít.

Pokud jde o ekonomický vývoj v České republice, současná vláda to evidentně nezvládá. Výsledkem její politiky je to, že v nastávajících několika měsících hrozí, že řada firem zruší část své výroby a některé podniky přímo zkrachují. Bude se propouštět, a v některých oborech i hromadně. Rostoucími cenami energií je ohrožen například i český automobilový průmysl. Přitom nejde jen o hlavní výrobní závody, které zaměstnávají desítky tisíc lidí, ale i o jejich dodavatelské firmy, které jsou rozesety po celé republice. Takže, propouštění by se dotklo mnoha krajů u nás.

Přitom odbory této vládě od počátku letošního roku do současnosti radily, aby byla přijata opatření, která budou účinná a povedou k uklidnění situace. To je, požadovaly přijetí takových opatření, která již na jaře zavedla řada jiných evropských států, a která se projevují tím, že u nich není taková enormní inflace a drahota, jako je tomu u nás. Jenže dosud přijatá opatření této vlády jsou přijímána opožděně. Řekl bych, že jsou i jaksi polovičatá, prostě nedůsledná. Myslím si, že tato vládní opatření jsou spíše symbolického charakteru, než jako účinná pomoc podnikům a běžným občanům.

K čemu to nakonec povede?

Před několika dny vyhlásil Český statistický úřad 18procentní inflaci. To jsme zde, to je od počátku 90. let minulého století, ještě neměli. A jak říkají někteří ekonomové, ke konci roku může být inflace ve výši 20 procent.

Je velice dobře, když vláda na jedné straně vyhlašuje, že se bude šetřit, ale na druhé straně je zapotřebí přijmout účinná opatření, aby podniky nekrachovaly a nehrozil enormní nárůst nezaměstnanosti. Vždyť zatím jsme na tom, pokud jde o nezaměstnanost, byli nejlépe z celé EU.

Jenom k tomu musím dodat, že když zastaví provozy velké firmy, potom to v prvé řadě odnesou domácnosti. Ostatně, již se v médiích objevuje, jaké mají lidé problémy, aby zaplatili nájem, elektřinu, plyn, potraviny a ostatní potřeby pro své živobytí. Proto jako odbory zdůrazňujeme, že tato vláda by měla tuto energetickou a ekonomickou krizi urychleně řešit, než padne celá česká ekonomika na kolena.

FOTO – iportaL24.cz/Zbyšek Kupský

Zatím tato vláda, či spíše někteří její představitelé, doporučují šetřit energií, netopit, nosit svetry. Vždyť to je přece lidem pro smích…

Šetřit spotřebu energií, to je v pořádku. Jestliže se ušetřilo, jak nedávno vláda oznámila, že to je 12 procent spotřeby plynu, tak jsme jako odbory pro. V tom bychom měli pokračovat. Tedy ve výměně plynových a jiných zařízení za úspornější. Pokud jde o svetry, to je opravdu k smíchu…

Jenže, jako odborář dodávám, že samotné úspory nestačí. Musí se změnit i koncepce celého hospodářství. Využívat obnovitelné zdroje energie tam, kde to jde, ale na druhé straně prodloužit i využití uhelných zdrojů energií, když to po nějakou, to je nutnou dobu, pomůže našemu národnímu hospodářství. V tom je možná cesta vpřed. To by si tato vláda měla uvědomit a něco pro to udělat.

Protest zemědělců FOTO – iportaL24.cz/Zbyšek Kupský

Co tedy odbory vládě doporučují a co po ní požadují?

Vezmu to z hlediska tripartity. Protože to je fórum, kde se schází vláda, zaměstnavatelé a odbory a hledají společné řešení ekonomických problémů a také řešení konkrétní situace, která ve vývoji ekonomiky vznikla. Požadujeme, aby se tripartita scházela jednou za 14 dní, a to buď celá tripartita, anebo alespoň její předsednictvo. Jako odbory chceme, aby s námi vláda konzultovala své kroky, a my ji zase pro změnu budeme informovat o tom, jaké kroky chystají odbory v nejbližší době podnikat.

Za druhé, chceme zahájit jednání o zvýšení minimální mzdy. Byli bychom rádi, kdyby český parlament do konce příštího roku přijal transpozici evropské směrnice o adekvátní minimální mzdě. Když jsme to přepočítali, byl by v příštím roce její nárůst zhruba o 4000 Kč.

V neposlední řadě požadujeme, abychom společně přepracovali Green Deal tak, aby pomohl hlavně občanům v České republice. To jsou naše hlavní priority!

(svo, zmk)

Předchozí článekKempného zlákaly do Sparty ambice. Na negativní reakce je připraven
Další článekV pondělí testy potvrdily 1804 nově nakažených, o čtvrtinu méně než před týdnem

PŘIDEJ KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here