Pouhý týden poté, co agentura Moody’s snížila úvěrový rating deseti malých a středních amerických bank a naznačila možnost snížení úvěrového hodnocení některých velkých amerických bank, čelí americký bankovní sektor další výzvě.
Po agentuře Moody’s varovala v úterý další mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings, že by mohla snížit ratingy desítek amerických bank včetně banky JPMorgan Chase.
Ačkoli obavy o bankovní systém ekonomické velmoci narůstají, otřesy se bohužel netýkají pouze bankovního sektoru a neomezují se pouze na Spojené státy.
Vedlejší efekty
Chris Wolfe, analytik společnosti Fitch, v rozhovoru pro televizní stanici Consumer News and Business Channel (CNBC) uvedl, že bankovní sektor v USA se blíží k »dalším potenciálním turbulencím«.
Začátkem tohoto měsíce agentura Fitch snížila úvěrový rating Spojených států z AAA na AA+, čímž se stala další mezinárodní ratingovou agenturou, která od snížení úvěrového ratingu USA agenturou Standard & Poor’s v roce 2011 vznesla pochybnosti o schopnostech vlády USA v oblasti řízení a fiskálního managementu.
»Život na dluh« vystihuje realitu fiskální politiky USA. V uplynulém roce vyvolalo výrazné zvýšení úrokových sazeb Federálním rezervním systémem nejen domácí bankovní turbulence, ale také přetahovanou v Kongresu ohledně otázky dluhového stropu.
Dopad této situace dalece přesahuje hranice Ameriky. Hidetoshi Tashiro, hlavní ekonom japonské společnosti Infinity LLC. řekl agentuře Xinhua, že dokud si Amerika půjčuje v dolarech od cizích zemí, může přímo splácet zahraniční dluhy tiskem velkého množství dolarů, čímž se břemeno těchto dluhů rozmělní.
»Netržní strategie a praktiky, které narušují globální hospodářskou soutěž, obchod a investice, jsou přesně to, k čemu se Spojené státy aktivně uchylují,« uvedl Tashiro.
»Dopady napětí v americkém finančním systému by mohly vést ke zpřísnění poskytování úvěrů a výraznějšímu zpomalení růstu po celém světě,« uvedla zpráva deníku The Wall Street Journal z počátku tohoto roku. »Otřesy v americkém bankovním sektoru nejsou problémem jen pro USA, ale zvyšují také rizika globální recese.«
Adel Mahmoud, předseda Káhirského fóra pro ekonomický výzkum, uvedl, že Spojené státy vyvážejí svou domácí krizi do jiných zemí tím, že využívají dominantního postavení dolaru.
»Hegemonie dolaru brání fungování globálních finančních trhů a prohlubuje zpomalování světové ekonomiky způsobené nejistotami ohledně splácení dluhů ze strany Washingtonu,« uvedl.
Riskantní politika
Dne 9. srpna podepsal americký prezident Joe Biden exekutivní příkaz, který blokuje americké investice do špičkových technologií v Číně, což vyvolalo obavy o stabilitu globálních dodavatelských řetězců a o obchodní prostředí.
»Výsledkem je změť celních opatření, přezkoumávání investic a kontroly vývozu zaměřené na Čínu,« poznamenal týdeník Economist v článku z 10. srpna a poukázal na to, že Bidenova strategie vůči Číně jednoduše nefunguje.
Důsledkem takové blokády není ani odolnost, ani bezpečnost, dodává list. »Dodavatelské řetězce se staly zamotanějšími a neprůhlednějšími … ukázalo se, že závislost Ameriky na čínských kritických zdrojích přetrvává.«
Diskurz americké obchodní politiky s Čínou se posunul od »oddělování« k »odstraňování rizik« a tvůrci obchodní strategie málokdy jasně říkají, v čí prospěch mluví. Pro některé americké politiky je odříznutí od Číny zárukou pocitu bezpečí, zatímco pro globální ekonomiku se riziko hospodářského propadu jednoznačně zvyšuje.
»Jak oddělování, tak snižování rizika by bylo pro evropskou ekonomiku sebevraždou,« řekl maďarský ministr zahraničí Peter Szijjarto televizi CNBC na letošním letním Davosu v čínském Tchien-ťinu.
»Existuje velká propast mezi politickým vnímáním a skutečností v terénu. Oddělení by evropskou ekonomiku zabilo a bylo by velmi nepříznivé i pro německou ekonomiku,« řekl.
Podle nedávno zveřejněného německého interního dokumentu by například státního železničního operátora Deutsche Bahn stálo až 400 milionů eur (440 milionů amerických dolarů), kdyby musel ve své síti vyměnit všechny komponenty dodané čínským telekomunikačním gigantem Huawei.
Mimo západní svět je situace ještě složitější. Na začátku letošního roku se již zhruba 15 % zemí s nízkými příjmy ocitlo v dluhové tísni a dalších 45 % je vystaveno vysokému riziku dluhové tísně, uvádí zpráva MMF o globální obchodní fragmentaci.
Tato fragmentace by mohla ještě více ztížit pomoc mnoha zranitelným rozvíjejícím se a rozvojovým ekonomikám, které byly těžce zasaženy četnými šoky, uvedl MMF.
»Tikající časovaná bomba« – tak nedávno Biden popsal čínskou ekonomiku, ale stačí letmý pohled na nedávné hospodářské otřesy ve Spojených státech a na to, jak se šíří do světa, a člověk může mít i jiný názor.
(Xinhua)