Drahé energie drtí nejenom domácnosti, ale i český průmysl, kterému hrozí ztráta konkurenceschopnosti a vlna propouštění, které by mělo ničivý dopad na celou republiku. Také proto zaslala Evropská ocelářská asociace EUROFER dopisy premiérovi Fialovi a ministrům financí či průmyslu.
»Český průmysl potřebuje pomoc. A potřebuje pomoc hned, ne v nějaké nedefinované chvíli v budoucnosti. Bez naléhavého zásahu vlády budou ztraceny stovky podniků, statisíce vysoce hodnotných pracovních míst a miliardy na daních,« píše generální ředitel EUROFER Axel Eggert v dopise, který dále pokračuje:
»Prudce rostoucí ceny elektřiny a zemního plynu, zhoršené přerušením dodávek plynu z Ruska, představují vážnou hrozbu pro průmyslovou základnu Evropy a její ekologické aspirace. Riskuje, že předá velkou hospodářskou výhodu soupeřům s mnohem nižšími cenami energie a méně ambiciózními klimatickými cíli.
Průmysl již nyní vynakládá velké úsilí na snížení spotřeby energie. Mnoho závodů přijímá krátkodobá opatření, jako je provoz v noci, aby se snížil tlak na vnitrostátní sítě, a zároveň masivně investuje do nízkouhlíkových technologií.
Pokud však EU a vlády chtějí, abychom jim pomohli zajistit zářivou zelenou budoucnost, musí jednat nyní, aby pomohly průmyslovým podnikům přežít hrozící temnou zimu. EUROFER a další evropské obchodní asociace již vyzvaly tvůrce politik v celé EU, aby poskytli okamžitou pomoc energeticky náročným průmyslovým odvětvím. Rychlá reakce je nutná i na úrovni národních vlád.
Vzhledem k závažnosti krize jsme pevně přesvědčeni, že je zapotřebí balíček řešení – žádná možnost by neměla být vynechána. EU jsme již doporučili řadu řešení, ale existují také okamžité možnosti, které mohou vlády samy zavést, aby omezily škody způsobené cenami plynu a elektřiny a zároveň zajistily bezpečnost dodávek.
Mezi potenciální urychlené iniciativy patří omezení tržních příjmů z inframarginální elektřiny na 100 EUR/MWh s tím, že dodatečné příjmy budou přednostně přerozděleny energeticky náročným odvětvím; umožnění regulovaných energetických tarifů pro energeticky náročná odvětví vystavená globální konkurenci; co nejrychlejší vyplacení maximální povolené kompenzace nepřímých nákladů na emise uhlíku; úprava dočasného krizového rámce s cílem umožnit účinnější státní podporu energeticky náročným odvětvím a uvolnění povolenek z rezervy tržní stability systému EU pro obchodování s emisemi s cílem zmírnit krátkodobý dopad nákladů na emise uhlíku.
Český průmysl si může pomoci pouze sám. Nyní potřebujeme, aby se česká vláda aktivizovala a pomohla nám zabránit katastrofickým dopadům, které bude mít kolaps těchto strategických průmyslových odvětví na její obyvatele, komunity a ekonomiku.«
Když to jde jinde, tak proč ne i v České republice?
České ocelářství představuje strategický segment, ve kterém dva největší podniky sídlící v Moravskoslezském kraji, ostravská Liberty o Třinecké železárny, zaměstnávají každý přes 5000 lidí. Vedle nich funguje celá řada menších hutí, kováren a sléváren. Další desetitisíce pracovních míst tvoří dodavatelský řetězec. Bohužel podle názoru oborových asociací zatím platí, že navzdory významu a tradici těchto odvětví tuzemského průmyslu, je česká vláda až podivuhodně pasivní.
Vzhledem k tomu, že došlo k násobnému zvýšení cen energií, jež podniky nemohly předpokládat a připravit se na ně, je rychlá pomoc od státu na místě a pro řadu podniků doslova životně důležitá.
EUROFER tak vlastně navázal na dopis českých průmyslníků s podpisy Vladimíra Dlouhého za Hospodářskou komoru, Jaroslava Hanáka za Svaz průmyslu a dopravy a Jana Wiesnera za Konfederaci zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, který poukazuje na konkrétní selhání české vlády: »Vláda doposud nepředložila odpovídající opatření, která by pomohla velkým odběratelům s cenami energie. Rádi bychom znovu zdůraznili, že nedostatečné řešení velkých odběratelů se odrazí ve zhoršení situace firem, ve zdražování řady klíčových produktů či v jejich nedostatku, čímž se situace bude přelévat i do dalších segmentů ekonomiky,« stojí v úvodu.
Hořký speciál Hutná 15: hold tvrdému hutnickému řemeslu
S adresnou podporou a poctou tvrdé a poctivé hutnické práci, která je tradičně spjata s místním regionem, tak přišli jiní. Nošovičtí sládci uvařili třikrát chmelenou Radegast Hutnou 15. Podzimní limitovaná edice hořkého speciálu je k dostání ve vybraných prodejnách až do vyprodání zásob.
Pivovar Radegast je s domácím regionem a jeho obyvateli hluboce propojen již od svého založení. »Severomoravští pivovarníci a hutníci mají jedno společné. Jsou to patrioti, kteří jsou hrdí na své kořeny a poctivě odvedenou práci. Hutnou 15 jsme uvařili právě jako poctu tvrdému hutnickému řemeslu a průmyslovým kořenům severomoravského regionu,« říká manažer Pivovaru Radegast Ivo Kaňák.
Radegast Hutná 15 také reaguje na rostoucí oblibu pivních speciálů s bohatým chuťovým profilem a vyšší stupňovitostí a navazuje na úspěšnou a oblíbenou podzimní limitku nošovického pivovaru z minulých let Extra Hořkou 15. Natřikrát chmelený a silný hořký speciál Radegast Hutná 15 má 50 jednotek hořkosti IBU a stupňovitost 15,3 %.
Pro pivní novinku na pultech tuzemských obchodů z Pivovaru Radegast je charakteristické intenzivní chmelové aroma, výrazná barva a chuť. »Příjemný a harmonický dojem z napití dodává pivu velká dávka karamelového sladu, která vyvažuje výraznou chmelovou hořkost získanou trojitým chmelením,« doplňuje sládek Pivovaru Radegast Petr Kwaczek
Limitovaná edice hořkého speciálu Radegast Hutná 15 je v prodeji v 0,5litrové lahvové variantě. Je k dostání ve vybraných prodejnách obchodních řetězců Billa, Albert, Kaufland, Globus, Hruška, Coop, Enapo a Makro, a to až do vyprodání zásob. Novinku lze zakoupit také v online obchodu kosik.cz
Spodně kvašenou Radegast Hutnou 15 již mohli ochutnat milovníci netradičních pivních chutí v únoru letošního roku v rámci Volby sládků ve vybraných hospodách v České republice.
* V pivovaru Radegast se vaří pivo od roku 1970 a 3. prosince 2020 oslavil 50 let od uvaření první várky piva. Oblibu si získalo díky své charakteristické výrazně hořké chuti.
* Pivovar Radegast je vyhledávaným turistickým cílem, který každoročně navštíví téměř 50 tis. lidí. Je součástí projektu Technotrasa, kam patří nejvýznamnější památky Moravskoslezského kraje.
* S exportem do více než 50 zemí celého světa je Plzeňský Prazdroj lídrem mezi výrobci piva v regionu a největším exportérem českého piva.
* Plzeňský Prazdroj získal v roce 2021 v žebříčku Byznysu pro společnost TOP Odpovědná firma dvě významná ocenění; v kategoriích Velká firma a TOP Odpovědná firma v reportingu.
(zmk)