Více než čtvrtina Čechů kouří každý den, třetina pravidelně

Každý den vykouří v Česku minimálně jednu cigaretu, klasickou nebo elektronickou, více než čtvrtina obyvatel. Podle průzkumu výzkumné agentury Behavio pro českou nadnárodní skupinu lékáren Pilulka, provedeném na reprezentativním vzorku 1000 respondentů, si každodenně zapálí 27 % z nás. Například v porovnání se sousedním Slovenskem, s nímž jsme ještě před 31 lety tvořili společný stát, je to o plných 8 % více. Každý den na Slovensku »fajčí« pětina populace (19 %).

Převedeno do absolutních čísel jde o téměř 3 miliony Čechů a Češek holdujících pravidelně kouření! Velké rozdíly nepanují mezi muži a ženami, přesto těch po cigaretám podle průzkumu sahá o procento více než mužů – 28 % z nich. Několikrát týdně pak u nás kouří 7 % lidí, což v součtu pravidelných kuřáků dosahuje 34 %, a tedy celou třetinu populace. Ani opakovaná snaha většiny z oslovených s kouřením přestat pak nebyla úspěšná.

V rámci věkových skupin je největší procento každodenních kuřáků ve věku mezi 55 – 64 lety, a to 42 %. Prakticky stejný poměr kuřáků cca 25-26% je ve věkových skupinách od 25 do 54 let. Nejméně pak denně kouří nejmladší průzkumem oslovovaná skupina mezi 18 – 24 lety věku – 17 %, a ta nejstarší nad 65 let – 20 %.

Stres, finanční problémy, málo spánku a práce přes čas

Z průzkumu Behavio též vyplynulo, že pravidelně kouří (každý den nebo několikrát v týdnu) 52 % lidí v Česku, co mají vážné finanční problémy. Následují je ti, kdož pracují často přes čas (9 a více hodin) – 40 % a spí méně než 6 hodin – 36 %. Stresová životní situace pak vedla k pravidelné cigaretové kompenzaci 45 % ovdovělých, 42 % těch, kdo mají 3 a více dětí, nebo 36 % rozvedených.

Velký vliv na tento náš zlozvyk naopak nemá fakt, jestli bydlíme ve městě nebo na vesnici, kde v rámci velikostí všech sídel v ČR podíl pravidelných kuřáků nijak zásadně nevybočuje z průměru. Vůbec pak v Česku nekouří (normální nebo elektronickou cigaretu) 58 % obyvatel.

Skončit s kouřením není jednoduché, bez podpory to jde velmi těžko

Podle odborníka přitom není tak jednoduché s kouřením skončit. Každá jedna cigareta představuje závislost, tak jak je tomu u závislosti na drogách nebo třeba automatech. »Lidé, kteří chtějí přestat, musí mít vůli skončit s kouřením, ale i pomoc. A to například od lékaře, ale především ze strany rodiny a blízkého okolí,« vysvětlil Ivan Solovič, prezident Slovenské pneumologické a ftizeologické společnosti. Potřebují mít po svém boku někoho, kdo jim bude oporou. Ujistí je a podpoří v tom, že dělají správnou věc. Bez nich skoncování s kouřením bude mnohem náročnější.

Kouření je také přes obecně známá negativa stále i celosvětovým problémem. Podle odhadů WHO (Světové zdravotní organizace) je v současnosti na světě více než jedna miliarda kuřáků tabáku, respektive uživatelů nikotinu. Kouření, což se už dlouhé roky ví, negativně ovlivňuje naše zdraví, podílí se na vzniku mnoha závažných chorob nebo je jejich hlavní příčinou.

Jedná se především o rakovinu plic, ústní dutiny nebo horních cest dýchacích. Průměrný věk lidí, kterým je rakovina plic diagnostikována, se v Česku pohybuje kolem 65 let. Ročně odhalí lékaři nádor u více než 4000 mužů a u zhruba 2200 žen. Jde o pátý nejčastější typ nádoru v Česku. Zároveň výrazně urychluje rozvoj aterosklerózy, čímž dochází k cévním mozkovým příhodám a infarktům.

(jb)

Související články

Zanechte komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy