Jsou tu prázdniny. Samozřejmě jim předcházelo předávání vysvědčení. Někde radost, někde smutek, jinde dokonce tragédie… Ale opravdu je špatná známka tragédie? Záleží asi hlavně na přístupu… Již delší dobu se také mluví o zrušení známkování.
Česká historická vysvědčení prošla samozřejmě vývojem. Na téma zrušení známkování v 1. až 3. ročnících ZŠ se zaměřila např. anketa ve facebookové skupině Pedagogické komory, z. s., Učitelky 1. stupně sobě (PK). Do ankety se zapojilo celkem 1334 členů FB skupiny a na otázku:Jaký je váš názor na chystané zrušení známek na vysvědčení v 1. až 3. ročníku ZŠ? 89 % zvolilo možnost »Nesouhlasím. Mělo by být zachováno současné nastavení – známky, slovní hodnocení nebo kombinace obojího.«, 10 % vybralo možnost »Souhlasím se zákazem známek na vysvědčení a jejich nahrazení slovním nebo kriteriálním hodnocením.« a 1 % zvolilo možnost »Nevím.«
»Ministerstvo školství by nemělo prosazovat plošný zákaz známkování žáků na vysvědčení, protože to může v praxi napáchat více škody než užitku. Obzvláště za situace, kdy s návrhem ministerstva nesouhlasí 90 procent učitelek prvního stupně ZŠ, kterých se přímo týká. Lepším postupem by bylo učitele o smysluplnosti změny přesvědčit, nikoliv všem školám tuto změnu shora a bez možnosti diskuze vnutit. Například lze umožnit školám vydávat různé formy vysvědčení. Kromě známek by mohlo vysvědčení obsahovat vyjádření v procentech nebo kromě slovního hodnocení by mohlo vysvědčení obsahovat kriteriální hodnocení. Společně s touto změnou by mělo ministerstvo školství zajistit metodickou podporu učitelům. Pokud bude učitelům nařízeno něco, s čím nesouhlasí, nebudou to dělat dobře a jen to prohloubí nedůvěru mezi učiteli, ministerstvem i rodiči žáků,« okomentoval situaci prezident Pedagogické komory, z. s. Radek Sárközi.
Jasný názor má dětský psycholog Václav Mertin, který už přes čtyřicet let pracuje v pedagogicko-psychologické poradně pro děti a také na katedře psychologie FF UK jako poradce. Pravidelně publikuje v pedagogických periodikách. Odborně se zajímá zejména o obecnější otázky uplatnění psychologie ve školství, individualizace vzdělávacího přístupu k dětem, poruchy učení a chování, vstup dítěte do školy, domácí vzdělávání nabízí poradenství pro rodiče.
»Známky bych úplně zlikvidoval, protože nepodporují učení. Ten princip je celý špatně. My se máme něco naučit a místo toho se bojíme známek? Špatnými známkami prostě nemáme šanci nikoho motivovat k učení a hlavně k radosti z poznání. Když děti nechodí rády do školy, když se bojí toho, že dostanou špatné známky a aby třeba nezklamaly rodiče, to je naprosté neštěstí. Navíc to zavádí ten pocit, že se učíme pro známky. A učení by mělo být objevování!« řekl nedávno Mertin.
Ale vraťme se k úvodu – jsou prázdniny. Jaké jsou podle Martina ty ideální? »Víte, občas bychom se měli zeptat dětí. Pokud máme možnosti, můžeme jim něco nabídnout a ony už si vyberou. Děti nám řeknou, co by chtěly, ale hlavně se od nás čeká, že je budeme jako jejich rodiče znát. Takže to může být moře, babička, tábor. Ovšem ne zase tři tábory, aby dítě nemělo pocit, že se ho zbavujeme. A pokud to není dítě v pubertálním věku, které tráví prázdniny už raději na vlastní pěst, tak bychom kus prázdnin měli jako rodiče strávit s ním. Ale hlavně bych dětem řekl: Odpočívejte, válejte se, dělejte turistiku, ale hlavně se o prázdninách neučte. Je důležité, aby děti i rodiče nabrali síly. Nezapomeňte, že bude následovat další školní rok, a ten bude zase hodně dlouhý.«
(zmk)