Klasik Jaroslav Hašek kdysi napsal, že když se zdraží pivo, padne vláda. Mýlil se. To bývalo za Rakouska. Tehdy zřejmě věděli, že vláda, za níž se pivo zdraží, je velmi špatná a pivo, jakožto jednu ze základních komodit, si dokonce rozmazlovali. Snad proto tehdy padaly vlády mimo volební období, protože občas se skutečně pivo také zdražovalo.
Dnes je tomu jinak. Vláda, pokud se ministři nerozhádají, to má jisté na čtyři roky a zdražovat pivo se tedy může i v několika vlnách. Pochopitelně, nejen pivo. Jen se musí vymyslet zdůvodnění pro pivní národ, a pokud jde o ostatní komodity pro všechny a pak se jede dál. Premiér se při tom tváří, jako by se nic nestalo a spěchá řešit »velké věci« na summity evropských mocných, ministři podle resortů sem tam vystoupí před televizní obrazovku, ale odmítnou se účastnit kontraverznějších diskusí (viz pořady u Jílkové ap.). Oni přece vědí, co my potřebujeme, proč o tom diskutovat? My to samozřejmě nevíme, a proto se musí rozhodovat za nás. Většina v Poslanecké sněmovně pak po dlouhé diskusi opozice, která stejně nemá naději na jakýkoli zvrat »chytrého rozhodnutí«, návrhy vlády schválí, tedy to, co je jí předloženo, a »otočí se list«. Tomu se říká demokracie.
V tomto systému zdražení piva vůbec neovlivní trvání vlád. Sněmovna naplněná provládními poslanci totiž neumožní, aby vláda padla, protože každý poslanec by přišel o více než sto tisíc měsíčně a řekněte: Čím ty peníze pak nahradí, když před svým zvolením na vládních kandidátkách měl třeba jen pouhý průměrný plat? Je vděčný předsedovi své strany, že se na kandidátku dostal, a tudíž musí projevovat vděčnost. Ta tam je odpovědnost voličům. Předvolební slova přece jsou jenom slova, a kdo je po volbách ještě bere vážně?
Jenže namítnete: Všichni byli zvoleni zcela demokraticky, co tedy vlastně chci? Připočítáte-li si k tomu politický objekt zvaný Česká televize, kontrolou vlastně nezasažený, řízený neznámo odkud, a ostatní televizní kanály či média, které jsou často v zahraničních rukách a »kopou také za zájmy svých majitelů« a za vládu, která dovolí zdražovat i pivo, protože pro majitele velkých pivovarů, donátorů vládních stran, je to výhodné (pivo zde lze nahradit pochopitelně i jinými komoditami), je všechno srozumitelné.
A tak čtyři roky »jedné demokracie« jsou dost dlouhou dobou na to, aby se nejen několikrát zdražilo pivo, ale statisíce lidí bylo přivedeno »na buben« a jiní si dobře »namastili kapsy«. Hlavně, že je při tom možné na někoho všechen ten marast svést, protože viník alespoň podle zmíněných médií, je jasný. Nebudu raději pokračovat.
A pak, že platí ono, »když se zdraží pivo, padne vláda«…
Václav Ort