Kdo hledá vizi nového rozvoje, zajede se podívat do čínského Šen-čenu

V poslední době se u nás dost začíná mluvit o takových věcech jako o pasti středních příjmů, do které podle některých – zejména vládních – expertů upadla Česká republika, na což se teď svádí současný ekonomický útlum, pokles životní úrovně a chybějící výhled na prosperitu. Proti tomu však další kontrují poukazováním na chybějící vizi a schopnosti nalézt další cestu k prosperitě, na což navazuje předvádění se politiků s vizemi, které však obvykle nevypadá příliš přesvědčivě.

Nicméně není to naše specialita. Sháňka po vizích, které mají smysl, je prakticky všude a leckde si říkají: Proč se neinspirovat vizemi, které se už osvědčily, přinesly rozvoj a prosperitu a ukazují se účinné i proti uvíznutí v pastech, jaké různá úskalí rozvoje přináší, jako ta past středních příjmů, v níž uvízly skoro všechny rychle se rozvíjející nově vynořující ekonomiky. A spolehlivý model nepřetržitého rozvoje, jaký funguje, jak při dovedení rozvojové země mezi vyspělé průmyslové ekonomiky se středními příjmy, tak i k vysoce kvalitnímu rozvoji, který umožní vyhnout se pasti středních příjmů a chytit se na globálním trhu v oborech s nejvyšší přidanou hodnotou, k dispozici je.

Jde o čínský rozvojový model. Ten se teď hromadně pokouší realizovat snad většina globálního jihu a také během jeho realizace dochází k prudkému rozvoji všude v rozvojovém světě. A rozvojové země se nepoohlíží jen po čínských modelech industrializace, urbanizace, modernizace venkova a budování infrastruktur. Chtěly by také být hnízdy špičkových technologických firem jako Huawei a užít si vysoce kvalitního rozvoje založeného na zvyšování produktivity výrobních faktorů a dostat se k výnosnějším částem světových dodavatelských řetězců.

Proto se v poslední době jihočínské město Šen-čen, považované za »Silicon Valley Číny« táhnoucí hospodářský zázrak jejího rozvoje už čtyři desetiletí, hemží exkurzemi zahraničních státníků toužících převzít čínský rozvojový model. Např. 10. a 11. září tam zavítal zambijský prezident Hakainde Hichilema, aby zde navštívil světové jedničky ve svých oborech jako firmy Huawei či výrobce elektro-vozů BYD, nebo giganty jako Tencent a ZTE.

Šen-čen nejenže je technologickým uzlem firem táhnoucí vývoj nových technologií přetvářejících svět, ale je i střediskem špičkového a světu otevřeného tržního prostředí představujícího moderní formy globalizace. Je otevřené k mezinárodní spolupráci jak se zahraničními špičkovými firmami, tak s rozvojovým světem, kde se na rozdíl od současného amerického přístupu usilujícího o potlačování technologického rozvoje těch tržních hráčů, kteří nepatří k úzkému kruhu privilegovaných, usiluje o společný rozvoj se všemi partnery jak z rozvinutého, tak z rozvojového světa.

Ovšem, jak je možné stát se během dvou generací z rozvojové země technologickým a tržním uzlem planety se těsně před Hichilemou do Šen-čenu zajel poučit i venezuelský prezident Nicolás Maduro Moros, který pojede na exkurzi ještě do dalších částí Číny. Ten se tu vyjadřuje o tom, jak silný dojem na něj čínský rozvoj udělal, zvláště pak ohromný technický pokrok, jakého tato země dosáhla. »Když jste v Číně, nacházíte se v budoucnosti,« říkal tisku.

Místní média zveřejnila záznam Madurovy manželky z dronové světelné show první den v Šen-čenu zachycený na mobilní telefon. Také publikovala Madurova vyjádření: »Pro ty, kdo usilují o rozvoj, technologie a nové vynálezy je Šen-čen důležitým místem, takže je to pro nás dobré místo, kde začít.«

A není s tímto názorem asi sám. Letos už exkurzi do Šen-čenu, aby se poučili o fungující vizi rozvoje, vykonalo 60 náměstků ministrů různých zemí, plus několik dalších vrcholných státníků, jako třeba alžírský prezident Abdelmadjid Tabboune, který při své červnové návštěvě Šen-čenu prohlásil za rozvojový zázrak. Také prezident Konžské demokratické republiky v květnu při návštěvě Šen-čenu podepsal s Huawei dohodu o spolupráci při digitální transformaci své země.

Hospodářský a inovativní zázrak Šen-čenu, který se snaží opsat i mnohá další města v Číně a všude po světě, v lecčems překonává i americké Sillicon Valley, k němuž bývá přirovnáváno. Nejenže zde neustále vznikají nové a nové malé »garážové« firmy vstupující na trh s inovativními průlomy, ale začínalo ještě daleko skromněji než ty kalifornské »garážovky«.

Před čtyřmi desetiletími to bylo malé rybářské městečko. Teď je to uzel vědeckých a technologických inovací, kdy stejně pokročile, jako rozvíjí technologie, zde probíhá i rozvoj moderního, otevřeného tržního hospodářství a tržní svobody. V jeho zvláštní ekonomické zóně funguje přes 23 000 špičkových technologických firem, od »garážovek« až po giganty jako Huawei, Tencent, TCL či výrobce dronů DJI a mluví se o ní i jako o technologické říši divů.

Aby věci postoupily ještě dále, tak státní rada nedávno schválila plán na prosazení fúze technologických parků Šen-čen park Che-tchao do Vědecké a technologické zóny inovativní kooperace Šen-čen-Hongkong, v němž své síly spojí tyto dvě sousedící oblasti patřící k hlavním tahounům vysoce kvalitního rozvoje Číny.

Tato sousedící města v rámci širšího programu rozvoje oblasti Velkého zálivu teď svým špičkovým přetvářením trhů vnáší jak v technických inovacích, tak ve špičkovém fungování trhu převrat do globálních dodavatelských řetězců. A Čína si ten rozvoj nechce nechat jen pro sebe. Je jí jasné, že její rozvoj bude probíhat jen potud, pokud bude probíhat dost rychlý rozvoj ve zbytku světa, a tak se snaží vybudovat tu globální komunitu sdílené budoucnosti lidstva a pomáhat všem ostatním zemím, které mají o rozvoj zájem, a učí je jak růst také a vytvářet tak společné příležitosti pro oboustranně výnosnou prosperitu.

Ve smyslu starého čínského rčení: »Dej člověku rybu a nakrmíš ho na den. Nauč člověka rybařit a nakrmíš ho na celý život,« tedy Čína vede své partnery zejména z globálního jihu k realizaci funkčních rozvojových modelů, budování infrastruktur, výrobních kapacit aj., místo různých těch »rozvojových pomocí«. A exkurze zahraničních státníků do Šen-čenu jsou krásnou pomůckou předvádějící, že takto to opravdu funguje, a seznamující s firmami, které třeba digitalizací, mohou těmto zemím pomoci se také vlastními silami povznést a chopit se svých příležitostí v globálních dodavatelsko-odběratelských řetězcích, v nichž růst táhne Čína.

Některé čínské firmy jako Huawei, nejenže dodávají svým zákazníkům technologie, ale učí je i, jak se chytit v ekonomické spolupráci v rámci širšího tržního prostředí.

Krásnou ukázkou je např. způsob, jímž Huawei spolupracuje s Venezuelou. Nejenže této zemi pomáhá s její digitalizací, ale jakožto firma s ohromnými zkušenostmi, jak si lze poradit s americkými sankcemi a snahami o potlačení technického a hospodářského rozvoje, poskytuje této americkými sankcemi trpící zemi své know-how, jak ty imperiální sankce překonávat a své místo na trzích si i přes americkou nevraživost najít.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG