Celosvětové kapacity pro výrobu jaderné energie je zapotřebí do roku 2050 zdvojnásobit, aby se podařilo dosáhnout uhlíkové neutrality. Uvedla to v dnešní zprávě Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Růst produkce jaderné energie by měl rovněž pomoci nynějším snahám vlád posílit energetickou bezpečnost snížením závislosti na dovozu fosilních paliv.
»Odchod energetického sektoru od fosilních paliv může být díky jaderné energii rychlejší a bezpečnější,« uvedla IEA. »V dnešní globální energetické krizi se snižování závislosti na dovozu fosilních paliv stává prioritou při zajišťování energetické bezpečnosti. Neméně důležitá je klimatická krize,« dodala. K dosažení uhlíkové neutrality je podle IEA zapotřebí do roku 2050 zvýšit kapacity pro výrobu jaderné energie na 812 ze současných 413 gigawattů.
Agentura rovněž upozornila, že téměř dvě třetiny jaderných elektráren jsou nyní starší než 30 let a že produkce jaderné energie ve vyspělých ekonomikách by do roku 2030 mohla klesnout o třetinu. Podle šéfa IEA Fatiha Birola nyní nicméně nastaly podmínky k většímu využívání jaderné energie.
»Vzhledem k dnešní globální energetické krizi, prudce rostoucím cenám fosilních paliv, problémům v oblasti energetické bezpečnosti a ambiciózním klimatickým závazkům věřím, že jaderná energie má unikátní příležitost pro návrat,« uvedl Birol. »Nová éra pro jadernou energii ale není v žádném případě zaručena. Bude záviset na tom, zda vlády uskuteční kroky k zajištění bezpečnosti a udržitelnosti provozu jaderných elektráren v příštích letech,« dodal.
V Evropském parlamentu to ještě nepochopili
Dvojice klíčových výborů Evropského parlamentu (EP) tento měsíc odmítla dočasné označení jádra a plynu za ekologicky čisté zdroje energie. Europoslanci z výborů pro hospodářství a životní prostředí schválili usnesení, které má zablokovat přijetí takzvané taxonomie podporované většinou členských států včetně České republiky. Konečné slovo bude mít červencové plénum EP, kde by pro odmítnutí návrhu měla existovat potřebná většina europoslanců.
Evropská komise navrhla zařazení jádra a plynu mezi takzvané přechodové zdroje v lednu s cílem přesvědčit investory, že se do nich vyplatí vložit peníze. Unijní exekutiva tím vyšla vstříc požadavkům velké skupiny členských zemí včetně Francie, Polska nebo ČR, které chtějí využívat jeden či oba zdroje jako náhradu za uhlí nebo ropu.
(ici, čtk)