Při odbahnění a rekonstrukci hráze rybníka Skříň u Lázní Bohdaneč byla pod nánosy jílu i pozdějšího betonu objevena mohutná dřevěná trubka. Tvořil ji vydlabaný kmen s horní dřevěnou poklicí. Dřevěné potrubí v hrázi rybníka leží možná i více než 500 let, uvedla Zuzana Nováková z kanceláře pardubického hejtmana.
Rybník Skříň, který patří k největším a nejstarším na Bohdanečsku, leží nedaleko Neratova. Vilém z Pernštejna ho ve své době koupil už jako zavedené hospodářství. Není tedy napájený z Opatovického kanálu, ale z okolního povodí. Z něho se v průběhu 20. století rybník zanesl sedimentem.
Výpusť rybníka se mnohokrát předělávala, naposledy v roce 1990. Viditelné zůstalo jen potrubí z klasických betonových trubek a nikdo nepředpokládal, že by tu mohlo být ještě něco původního. Při překopu hráze a rekonstrukci výpusti dělníci zjistili, že dřevěné potrubí kvůli jeho velikosti a váze v hrázi zůstalo, dřívější technika si s ním neporadila. Měří asi osm metrů a jeho hmotnost je odhadována na 1,5 tuny. Naposledy ho stavitelé proto jen utěsnili jílem a zabetonovali a zůstalo uložené v hrázi.
»Určitě budeme nejprve odebírat vzorky k jeho dataci pomoci dendrochronologie, abychom se dozvěděli, kdy sem bylo uloženo. Nyní se bude také jednat o způsobu uložení a konzervace těchto dřevěných prvků, což právě vzhledem k rozměrům nebude jednoduché,« uvedl ředitel Východočeského muzea Tomáš Libánek. Muzeum připravuje na rok 2024 velkou výstavu věnovanou nálezům ze staveb dálnice a dálničních přivaděčů. Jedna její část se bude věnovat studním a vodním dílům, v ní by se nový exponát mohl uplatnit.
Rybník Skříň patří Rybničnímu hospodářství Lázně Bohdaneč, které jej opravuje. »Podobné trubky a dřevěné špunty se používaly od dob zakládání rybníků až do počátku 20. století, takže jejich stáří pohledem nejde určit. Stejně tak to může být stavba předpernštejnská, nebo třeba z 19. století z dob barona Drascheho. Ovšem podle zkušeností na jiných rybnících spíše předpokládáme, že to bude stavba pernštejnská nebo i dřívější,« uvedl jednatel společnosti Adolf Vondrka. Podle něj je potrubí velmi zachovalé, protože k němu nemohl vzduch a bylo stále ve vlhkém prostředí. Pokud by nebylo potřeba v minulosti opravovat hráz, mohlo sloužit svému účelu dodnes.
(mac, čtk)