NKÚ: Česko je nejrychleji zadlužující se zemí

Česká republika i loni pokračovala v trendu nejrychleji se zadlužující země, dosáhla páté nejvyšší míry inflace v EU a nejvýraznějšího poklesu reálných mezd v historii ČR. Výkon ekonomiky rostl pomaleji než v roce 2021 a v mezinárodním srovnání je ČR sedmou nejpomaleji rostoucí zemí EU. V dnes zveřejněném stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

Úřad upozornil na to, že veřejný dluh ČR loni vzrostl meziročně o více než 430 mld. Kč a přiblížil se k hranici tří bilionů korun. Situaci podle něj sice negativně ovlivnila energetická krize, vysoká inflace a válečný konflikt na Ukrajině, podobné problémy však podle něj řeší i ostatní státy EU. »Proto je alarmující, že většina z nich je na rozdíl od ČR úspěšná ve snaze snižovat své zadlužení a zároveň zvyšovat HDP. Ukazuje se, že ČR se s těmito problémy neumí vypořádat tak dobře jako ostatní země EU,« uvedl prezident NKÚ Miloslav Kala.

Při porovnání výše zadlužení v letech 2020 a 2022 vykazuje ČR jasně nejvyšší nárůst v EU, dodal. V tomto období vzrostl podíl veřejného dluhu ČR ve vztahu k HDP o 6,4 procentního bodu, většina ostatních zemí EU své zadlužení k HDP dokázala naopak v průměru o šest procentních bodů snížit. »Výrazný nárůst zadlužení v ČR je způsoben převážně běžnými výdaji souvisejícími s provozem státu, na které nestačí vybrané příjmy,« konstatoval Kala. Tento nárůst není podle něj způsoben významnou investiční aktivitou, která by pomohla řešit problémové oblasti veřejného života, jako např. dopravní síť, energetickou soběstačnost, důchodový systém nebo digitalizaci a reformu veřejné správy, a podpořila tak budoucí ekonomický vývoj.

Pátá nejvyšší inflace v EU

NKÚ poukázal na to, že průměrná míra inflace za rok 2022 činila v ČR podle Eurostatu 14,8 %, což bylo o 5,6 procentního bodu více než průměr EU. V rámci EU se jednalo o pátou nejvyšší hodnotu. Po vzniku samostatné ČR byla vyšší inflace pouze v roce 1993, kdy dosáhla 20 %. Takto vysoká inflace podle úřadu významně zpomaluje ekonomický růst a snižuje životní úroveň obyvatel. »Vláda by se měla snažit především o systémové fiskální kroky a zaměřit se na příčiny inflace, způsobené mj. výdajovou expanzí, která má za následek schodkové hospodaření a rychle rostoucí zadlužování státu,« podotkl Kala.

Úřad uvádí, že snahy o zotavení ekonomiky po pandemii covidu-19 zpomalila energetická krize, kterou ještě prohloubil konflikt na Ukrajině a jeho ekonomické dopady. To vedlo k nárůstu cen energií.

Vláda již předložila do Sněmovny návrh konsolidačního balíčku, který má pomocí hlavně daňových změn vylepšit veřejné rozpočty. Další miliardy chce vláda ušetřit pomocí výdajových škrtů.

»V příjmech státu stále existuje prostor pro zlepšení. NKÚ ho spatřuje například v lepším výběru daní – celkový objem daňových nedoplatků se v roce 2022 pohyboval nad 106 miliardami korun,« uvedl Kala. Podle něj se nabízí i boj s daňovými úniky především u daně z přidané hodnoty nebo úprava daňového systému.

Nejvyšší pokles reálných mezd v historii samostatné ČR

Kala také poukazuje na vysoké mandatorní a kvazimandatorní výdaje. Povinné výdaje loni poprvé přesáhly bilion korun a meziročně se zvýšily o víc než 94 miliard korun. Stály za tím hlavně mimořádné valorizace důchodů.

Zejména kvůli vysoké inflaci přinesl loňský rok změnu trendu do vývoje mezd. Zatímco v předchozích letech růst průměrné mzdy inflaci převyšoval, loni došlo k nejvyššímu poklesu reálných mezd v historii samostatné ČR. Reálně mzda klesla o 7,5 %, tedy téměř o 2500 Kč měsíčně. A to přesto, že v roce 2022 průměrná měsíční nominální mzda vzrostla na více než 40 000 Kč. Další snížení průměrné reálné mzdy se očekává i v roce 2023, a to o 2,6 %, upozorňuje NKÚ.

Zároveň varuje, že ani vysoká míra zaměstnanosti nedokáže vytvořit dostatek příjmů státu pro krytí rostoucích výdajů státu. Pokud by se v budoucnu přiblížila míra nezaměstnanosti k průměrné míře v EU, znamenalo by to pro veřejné rozpočty výrazný výpadek příjmů a nárůst výdajů na podpory v nezaměstnanosti. Tím by se dále zhoršilo zvyšování veřejného dluhu, uvedl NKÚ.

(jad)