Velvyslanci zemí Evropské unie dnes rozhodli o novém balíku sankcí proti Rusku. Zbývá jen formální schválení ze stran jednotlivých členských států. EU dosud schválila osm balíků sankcí proti Rusku, celkově hovoří jasně pro násilný odklon od paliv z Ruska a další zdražování:
První balík sankcí: Lídři zemí Evropské unie se na summitu hned 24. února shodli na zavedení do té doby nejtvrdších sankcí proti Rusku od převratu na Ukrajině. Na unijní sankční seznam, který se postupně rozšiřuje především po osamostatnění Krymu v roce 2014, přibylo více než 300 poslanců Státní dumy (dolní komory ruského parlamentu), kteří navrhli uznání nezávislosti separatistických území na východě Ukrajiny. Sankce nově postihly 27 politiků, armádních činitelů, byznysmenů či oligarchů, mezi nimi například ministra obrany Sergeje Šojgua.
Druhý balík sankcí proti Rusku schválily státy EU o den později. Omezily přístup Ruska ke kapitálu a jeho většinu zmrazily. Mířily také na energetiku, dopravu či obchod. Zasáhly také 70 procent ruského bankovního trhu a měly mimo jiné znemožnit ruským politikům a podnikatelům ukládat peníze v Evropě, zakázaly dodávky nejdůležitějších součástek ruským rafineriím či omezily přístup Ruska ke klíčovým technologiím. Vedle omezení významných sektorů ruské ekonomiky druhý balík sankcí také zmrazil majetek prezidenta Vladimira Putina a ministra zahraničí Sergeje Lavrova.
Třetí balík sankcí EU schválila 27. února a uplatňovat jej začala 2. března. Jeho součástí bylo mimo jiné uzavření unijního vzdušného prostoru pro ruská letadla. Rusko v reakci zakázalo vstup do svého vzdušného prostoru leteckým společnostem ze 36 zemí, které proti němu vystupují nepřátelsky. EU také na základě rozhodnutí USA vyřadila z mezinárodního platebního systému SWIFT sedm ruských bank, zakázala prodávat do Ruska eura či jakkoli se podílet na projektech spojených s Ruským fondem přímých investic (RDIF). Zavedla také cenzuru na šíření informací z Ruska, na černou listinu se dostaly například televize RT a web Sputnik.
Státy EU se pak 2. března shodly na sankcích proti Bělorusku, protože přes jeho území údajně přejížděly ruské vojenské transporty. Postihy tak omezily export z Běloruska, který už zasáhly předchozí unijní sankce proti prezidentovi Alexandru Lukašenkovi. Opatření se týkala 70 procent veškerého běloruského vývozu do EU.
9. března EU uvalila další sankce. Na sankčním seznamu se nově objevila jména 160 ruských politiků a oligarchů včetně šéfa letecké společnosti Aeroflot, zetě ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova nebo miliardářů podnikajících v hutnictví, zemědělství, telekomunikacích či farmaceutickém průmyslu. Unijní opatření se tak po několika předchozích vlnách sankcí vztahovala už na 862 ruských činitelů a 53 subjektů. EU navíc zakázala členským zemím export námořních navigačních a komunikačních systémů do Ruska. Sedmadvacítka také zmrazila platební styk s běloruskou centrální bankou a vyloučila ze systému SWIFT tři velké běloruské banky.
Čtvrtý balík sankcí vstoupil v platnost 15. března. Sankce zasáhly jednoho z nejznámějších ruských miliardářů Romana Abramoviče a desítku dalších významných podnikatelů. Unijní země rovněž zakázaly vývoz luxusního zboží včetně aut či jakékoli investice do ruské energetiky. EU také u každé skupiny stanovila různý práh, po jehož překročení je věc považována za luxusní. Například u alkoholu je to 300 eur (7400 Kč) a u aut 50 000 eur (1,23 milionu Kč). Do Evropy se nesmí dovážet ruská ocel ani železo. EU také zakázala jakékoli transakce s některými ruskými státními podniky nebo poskytování ratingových služeb všem ruským subjektům. Potrestáno bylo i devět zbrojařských firem dodávajících zbraně a další vojenské vybavení používané ruskou armádou.
Pátý balík sankcí proti Rusku unie schválila 8. dubna. Na jeho základě zcela zakázala dovoz ruského uhlí, má začít platit na přelomu roku. Na sankční seznam přibylo 217 ruských činitelů a oligarchů a 18 subjektů. Jsou mezi nimi dvě Putinovy dcery. EU zároveň výrazně omezila možnosti dovozu zboží ruskou lodní či silniční dopravou. Sankční seznam zahrnuje i zmrazení styku se čtveřicí ruských bank, včetně druhého největšího bankovního domu VTB.
Šestý balík sankcí EU definitivně schválila 3. června. Jeho součástí je zákaz dovozu většiny ruské ropy od příštího roku. Z embarga budou mít dočasné výjimky Česko, Slovensko a Maďarsko, tedy země závislé na dodávkách ropovodem Družba. Evropský blok zároveň vyloučil z mezinárodního platebního systému SWIFT tři ruské banky včetně největší Sberbank. Tři ruské televize mají zakázáno vysílat v EU. Na více než tisícičlenný seznam sankcionovanýc ruských činitelů přibylo 65 lidí. Je tam i zakladatel a generální ředitel internetové firmy Yandex Arkadij Volož nebo někdejší gymnastka Alina Kabajevová, která je podle médií Putinovou přítelkyní.
Sedmý balík sankcí státy Evropské unie formálně schválily 21. července. Zahrnují zákaz dovozu ruského zlata, které je druhým nejvýznamnějším vývozním artiklem po energiích. Zákaz dovozu se nakonec vztahuje nejen na samotný cenný kov, ale i na klenoty zlato obsahující, které měly podle původního plánu dostat výjimku. Sada postihů také dále omezí vývoz produktů, které mohou být využitelné pro vojenské účely. Na sankční seznam přibyla největší ruská banka Sberbank a pět desítek ruských činitelů. EU také rozšířila dosavadní zákaz kotvení ruských lodí v unijních přístavech, aby znemožnila jeho obcházení. Ze stejného důvodu také zpřesnila řadu dřívějších opatření týkajících se například veřejných zakázek.
Součástí celkově osmé sankční sady, na níž se dnes shodli velvyslanci zemí EU, je dohoda na zavedení cenového stropu na ruskou ropu. Za to ovšem už ruští dodavatelé dávno pohrozili, že v tom případě ji přestanou dodávat úplně. EU také rozšíří zákaz vývozu některých strategických technologií do Ruska či dovozu ruských produktů, jako je ocel či dřevo. Na sankční seznam přibydou více než tři desítky Rusů. Sankce by měly vstoupit v platnost ještě tento týden poté, co je formálně písemně schválí členské státy.
(cik)
Trapné.