Český statistický úřad dnes zpřesnil svá data o vývoji ekonomiky ve druhém čtvrtletí. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle jeho aktuálního odhadu v druhém letošním čtvrtletí zvýšil proti předchozímu kvartálu nejnižším možným tempem, a to o 0,1 procenta, avšak proti stejnému období minulého roku se snížil o 0,4 %. V předběžném odhadu na konci července statistici uváděli stejný mezičtvrtletní údaj, avšak meziroční pokles o 0,6 %. Ekonomika se tak nicméně dál nachází ve stádiu stagnace. Statistici dnes opět konstatovali, že meziroční pokles HDP byl způsoben zejména nižšími výdaji na konečnou spotřebu domácností. Bezesporu se na tom podepisuje propad kupní síly obyvatel způsobený dlouhodobě vysokou inflací. Negativně podle ČSÚ také působil pokles zásob, pozitivně pak výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí, tvorba hrubého fixního kapitálu a zahraniční poptávka.
Připomeňme, že v předchozím kvartálu ekonomika mezičtvrtletně nerostla vůbec, a to poté, co se v druhé polovině minulého roku dvěma mezičtvrtletními poklesy dostala do recese. Meziročně se v 1. kvartálu snížila o půl procenta.
Tahounem ekonomiky je dál průmysl
Hrubá přidaná hodnota (HPH) klesla podle ČSÚ ve 2. čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,2 % a meziročně se zvýšila o 0,6 %. »Odlišný vývoj od HDP byl způsoben zejména změnami v dynamice vyplacených dotací na produkty od začátku roku,« vysvětlili statistici. Mezičtvrtletní srovnání HPH podle nich nejvíce negativně ovlivnila skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství, pozitivně pak působil průmysl a peněžnictví a pojišťovnictví.
Na meziročním růstu HPH se nejvíce podílel zpracovatelský průmysl a informační a komunikační činnosti. Negativní vliv mělo naopak stavebnictví a skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství.
Meziroční propad spotřeby domácností je stále značný
Meziroční vývoj ekonomiky negativně ovlivnily výdaje na konečnou spotřebu domácností a změna stavu zásob. Pozitivně působily výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí, tvorba hrubého fixního kapitálu a zahraniční poptávka, konstatovali statistici.
Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly mezičtvrtletně o 0,3 % a meziročně klesly o dvě procenta, z toho výdaje na konečnou spotřebu domácností mezičtvrtletně stouply o 0,2 %. Růst nastal u výdajů za nákup předmětů krátkodobé spotřeby a služeb. Meziročně ovšem výdaje na konečnou spotřebu domácností klesly o 4,5 %. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí mezičtvrtletně vzrostly o 0,3 % a meziročně se zvýšily o 3,3 %.
Tvorba hrubého fixního kapitálu vzrostla mezičtvrtletně o 3,4 % a meziročně o 2,5 %. Zvýšily se investice do dopravních prostředků, ICT a ostatních strojů a zařízení, k čemuž přispěly hlavně sektory nefinančních podniků a vládních institucí. Naopak klesaly investice do obydlí a ostatních budov a staveb. Změna stavu zásob činila +57,1 miliardy korun, což bylo o 51,4 mld. Kč méně než ve stejném čtvrtletí předchozího roku.
Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo v běžných cenách hodnoty 100,9 mld. Kč a bylo tak meziročně o 101 mld. vyšší. Export se snížil mezičtvrtletně o 0,5 % a v meziročním srovnání stoupl o 4,5 %, když vývoj nejvíce ovlivnil růst vývozu elektrických zařízení a motorových vozidel. Dovoz klesl mezičtvrtletně o 1,2 % a meziročně vzrostl o 0,8 %.
Zaměstnanost byla ještě na vzestupu
Celková zaměstnanost se v porovnání s předchozím čtvrtletím zvýšila o jedno procento a meziročně vzrostla o 0,8 %.
Ivan Cinka