Sulík udělal krůček k udržení slovenské vlády, na tahu je Matovič

AKTUALIZOVÁNO

Krize ve slovenské vládní koalici zatím vyústila v demisi ministra hospodářství Richarda Sulíka, který je také předsedou liberální strany Svoboda a solidarita (SaS). Sulík tak učinil v reakci na dnešní oznámení premiéra a člena vedení nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Eduarda Hegera, že šéf OLaNO a ministr financí Igor Matovič odejde z vlády, pokud tak učiní také Sulík a pokud bude schválena pomoc obyvatelům a další opatření; většinu z nich SaS dosud blokovala.

K jednáním o zmíněných návrzích SaS podle Sulíka přistoupí až po té, co Matovič podá demisi. Bez SaS by už zbylé tři vládní strany neměly ve sněmovně většinu.

SaS na začátku července odstoupila od koaliční smlouvy a požadovala zejména, aby Matovič již dále nebyl členem kabinetu. Strana zároveň dala kolegům v koalici čas do závěru srpna na nové uspořádání vztahů v koalici, v opačném případě by čtyři ministři za SaS podali demisi. Podle dnešního vyjádření Sulíka by tři zbylí ministři za SaS, a to ministři zahraničí, školství a spravedlnosti, měli vyčkat s případnou rezignací do pondělí, aby Matovič mohl mezitím odstoupit.

»Matovič měl celé léto čas k smysluplným jednáním, předkládání požadavků. Tento čas promarnil. To, že až dnes přijde s deseti požadavky, považujeme to za záměrné prodlužování koaliční krize. Navzdory tomu jsme připraveni o těchto bodech jednat. K tomu, abychom mohli s těmito jednáními začít, žádáme splnění našeho základního požadavku, a tím je odstoupení Matoviče,« řekl Sulík.

Sulík uvedl, že demisi podal do podatelny prezidentské kanceláře dnes ráno. Ve funkci zůstane do doby, než ho prezidentka Zuzana Čaputová odvolá. Pokud by nakonec SaS zůstala vládní stranou, ministrem hospodářství by se měl podle Sulíka stát jeho náměstek na ministerstvu Ján Oravec. Sulík už dříve vyjádřil ochotu rezignovat na funkci ministra hospodářství, pokud by to podle něj měla být cena za odchod Matoviče z vlády.

OLaNO si klade nové podmínky

OLaNO nově podmínilo Matovičovu demisi tím, že SaS podpoří například finanční příspěvky na děti, dále platby penzistům a rodinám v celkové hodnotě stovek milionů eur jako kompenzaci vysoké inflace a stoupajících cen energií. Dále by SaS měla podpořit například zvýšení některých daní nebo zavedení nových daní, a to z tranzitního plynovodu či na ruskou ropu, jakož i další opatření v důchodovém systému a v rozpočtové oblasti.

»Pokud budou tato opatření schválena, Igor Matovič přijme výzvu Richarda Sulíka a spolu s ním odejde ze své funkce do parlamentu,« řekl novinářům Heger před jednáním vlády.

SaS dosud podmiňovala svůj souhlas se zvýšením některých daní nebo se zavedeným nových daní tím, že jiné daně nebo poplatky se sníží.

Matovič je podle slovenských médií na dovolené ve Španělsku, do vlasti by se měl vrátit ve čtvrtek. Na sociální síti Matovič například napsal, že dnes se ukáže, komu záleží na Slovensku a komu na svém egu.

Vláda na dnešním jednání opět nerozhodla o opatřeních ohledně zajištění dodávek elektřiny a zemního plynu domácnostem, podle náměstka ministra hospodářství Karola Galeka bude nejprve třeba změnit zákony. Stát nově počítá s tím, že domácnosti budou mít v příštích dvou letech garantovanou cenu elektřiny na letošní úrovni, a to na 85 procent své spotřeby z roku 2020. Krok má přimět rodiny k šetření energie. Další opatření mají tlumit zdražení zemního plynu.

Hlavní údaje o dosavadní vládní koalici a ministru financí Igoru Matovičovi (49)

• Matovičovu hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) přinesla vítězství v parlamentních volbách v únoru 2020 vyhrocená nálada v zemi a touha po změně na politické scéně. Matovič, slovenskými médii někdy přezdívaný »Jánošík 21. století«, si předtím za deset let v politice mezi opozičními lídry vybudoval pozici kritika údajných korupčních praktik vlád vedených stranou Směr-sociální demokracie (Směr-SD) Roberta Fica. Dokázal výborně využívat různé symboly, trefná hesla, která ukazoval vytištěná do kamer, a také videa, jimiž přitahoval pozornost k různým kauzám.
• Po volbách stanul Matovič v čele vlády, kterou kromě jeho OLaNO utvořily hnutí Jsme rodina a menší strany Svoboda a solidarita (SaS) a strana Za lidi exprezidenta Andreje Kisky. Prakticky ihned při nástupu do premiérské funkce čelil Matovič v březnu šíření epidemie covidu-19. Při jejím zvládání se lídr hnutí OLaNO dostával do konfliktu se členy své vládní koalice. Vážná krize, která skončila Matovičovou demisí, pak vypukla poté, když premiér a ministr zdravotnictví Marek Krajčí bez souhlasu všech vládních stran zajistili nákup ruské vakcíny Sputnik V. Strana Za lidi prosazovala, aby země vyčkala na její registraci u unijní lékové agentury EMA.
• Spory v koalici vyvrcholily loni na jaře. Vládní partneři se pokusili ještě o dohodu, jejíž součástí byla 11. března demise Krajčího, vyžadovaná stranami SaS a Za lidi. Předseda SaS Richard Sulík však současně Matoviče kvůli jeho výrokům obvinil z porušení této dohody. Matovič obhajoval Krajčího a označil ho za oběť kritiků z řad koalice. SaS a Za lidi posléze vybídly premiéra k odchodu z čela kabinetu. Zdůvodnily to i konflikty uvnitř koalice a naznačily, že v případě jeho setrvání ve funkci samy odejdou. Strana SaS dokonce pozastavila účast ve vládě a demisi podalo šest z celkového počtu 16 členů kabinetu.
• Matovič vyjádřil ochotu odejít, svou rezignaci však původně podmínil splněním několika podmínek, včetně odchodu šéfa SaS Sulíka z kabinetu. Ten tak nakonec učinil, demisi podali i ministryně spravedlnosti Mária Kolíková (tehdy Za lidi) a ministři zahraničí a školství Ivan Korčok a Branislav Gröhling, jakož i ministr sociálních věcí Milan Krajniak (Jsme rodina). »Matovič měl šanci změnit Slovensko k lepšímu. Místo toho si znepřátelil prakticky všechny. Hnací silou jeho přání je očividně jeho osobní msta,« řekl Sulík k bodům, kterými premiér podmínil svou rezignaci.
• Matovič a Sulík byli loni v dlouhodobém sporu hlavně v souvislosti s řešením koronavirové krize, strana SaS premiéra obviňovala z konfrontačního stylu vládnutí. Matovič na Sulíka opakovaně slovně útočil. Šéf SaS byl kromě jiného zastáncem rychlejšího uvolňování koronavirových omezení, Matovič ho například obvinil ze zodpovědnosti za slovenské oběti covidu-19. V souvislosti s koronavirovou krizí se Matovič už dříve dostal do sporu i s prezidentkou Zuzanou Čaputovou, s vědci či s představiteli samosprávy, kteří upozorňovali na pochybení vlády v souvislosti s pandemií.
• Cestou z loňské koaliční krize se nakonec stala Matovičova rezignace na funkci premiéra na konci března. Novým ministerským předsedou se stal jeho stranický kolega a do té doby ministr financí Eduard Heger, Matovič pak místo něj stanul v čele resortu financí. Nová vláda se utvořila na stejném koaličním půdorysu jako ta původní, do svých původních funkcí se vrátila i většina ministrů.
• Už loni na jaře se ale uvnitř koalice začaly objevovat nové spory, důvodem bylo například výraznější zvýšení rozpočtového schodku, strany se nemohly dohodnout ani na úpravě pravidel vazebního stíhání obviněných. Letos se pak Sulíkova SaS a Matovič nedokázali shodnout na návrhu zdanění ruské ropy výměnou za nižší daně na pohonné hmoty na Slovensku. Naposledy se jejich vztahy vyhrotily kvůli vyšší finanční podpoře rodin, kterou Matovič letos v červnu prosadil ve sněmovně bez podpory SaS i díky hlasům krajní pravice. SaS se v poslední době opakovaně odmítla zúčastnit jednání lídrů koalice, což zdůvodnila výpady ze strany Matoviče. Šéf OLaNO na oplátku nařkl Sulíkovu stranu, že neúčastí na jednání špiček koalice blokuje přijímání rozhodnutí.
• Strana Svoboda a solidarita nakonec 6. července oznámila, že vypovídá koaliční smlouvu a že nechce dál spolupracovat Matovičem jako členem vlády. S tím, že pokud do konce srpna nebude dohodnuto nové uspořádání poměrů v koalici, čtyři ministři za SaS podají demisi, řekl novinářům Sulík. Matovičovo nejsilnější vládní hnutí OLaNO požadavek na odchod svého šéfa z kabinetu předem odmítlo.
• Politickou kariéru Matoviče nastartovaly bezplatné inzertní noviny, které vydávala jeho firma a jež byly přímo distribuovány do statisíců domácností. Jeho krátké úderné články v těchto novinách tak měly zajištěno velké publikum. Firmu Matovič při vstupu do politiky formálně převedl na manželku (stejně jako svůj další nemalý majetek), aniž se ovšem podle tisku na popsaném využívání bezplatných novin něco změnilo. V roce 2017 vydavatele novin koupila společnost Z+M Press z české skupiny Z+M Property.
• Po zvolení Matoviče do parlamentu v roce 2010 za stranu SaS došlo uvnitř strany k roztržce a politik založil před předčasnými parlamentními volbami 2012 vlastní hnutí OLaNO. K těmto volbám přispěl i on spolu se stranou SaS Richarda Sulíka, když oba a jejich poslanci při hlasování sněmovny na podzim 2011 nepodpořili návrh na zvýšení pravomocí záchranného fondu eurozóny, které vláda premiérky Ivety Radičové spojila s hlasováním o důvěře kabinetu. Předčasné volby pak vyhrála Ficova strana Směr-SD, která byla u moci až do své porážky ve volbách před dvěma lety.
• Matovič byl už jako premiér často kritizován za způsob komunikace neodpovídající státníkovi a za používání nespisovných výrazů nebo vulgarismů. Ve funkci ministerského předsedy zavedl nekonvenční způsob oficiální komunikace. Nejmenoval žádného mluvčího a své kroky vysvětloval na soukromém profilu na Facebooku.
• Trnavský rodák (narozen 11. května 1973) a absolvent Fakulty managementu na Univerzitě Komenského v Bratislavě Matovič je ženatý, s manželkou Pavlínou mají dvě dcery, Rebeku a Kláru.

Vizitka ministra hospodářství Richarda Sulíka (54)

• Ekonom, bývalý podnikatel a zakladatel liberální strany Svoboda a solidarita (SaS) Sulík se po vytvoření vládní koalice kolem hnutí OLaNO po parlamentních volbách v roce 2020 stal místopředsedou vlády pro ekonomiku a ministrem hospodářství ve vládě Igora Matoviče. A to až do 23. března 2021, kdy podal demisi kvůli dlouhodobému sporu s Matovičem. Během loňské vládní krize si SaS a nejmenší vládní strana Za lidi vymohly odchod Matoviče z funkce premiéra, kterým se pak stal jeho stranický kolega Eduard Heger. SaS tehdy opakovala, že Matovič není osobnostně, komunikačně ani manažersky s to vést zemi. Do nové vlády se Sulík vrátil od loňského dubna jako ministr hospodářství.
• Konflikty uvnitř čtyřčlenné vládní koalice ale neustaly a SaS letos v červenci podmínila své setrvání v koalici hlavně tím, že Matovič, který je šéfem vládního hnutí OLaNO a ministrem financí, již nebude členem vlády. SaS v červenci odstoupila od koaliční smlouvy a své setrvání ve vládě podmínila právě odchodem Matoviče.
• Není to poprvé, co dostal Sulík koaliční vládu na pokraj rozpadu. Podobná situace nastala už v říjnu 2011, kdy jeho strana nesouhlasila s posílením pravomocí záchranného fondu eurozóny. Slovensko tehdy jako jediná země eurozóny neschválila navýšení pravomocí záchranného fondu EFSF (Evropský nástroj finanční stability). Kvůli odmítavému postoji parlamentu současně padla tehdejší vláda premiérky Ivety Radičové, která hlasování spojila s vyslovením důvěry. Změny ve fungování fondu podle očekávání nepodpořili poslanci strany SaS, která odmítá pomoc silně zadluženým evropským státům.
• V roce 2014 Sulíka zvolili do Evropského parlamentu, kde setrval pět let. Předtím byl předsedou parlamentu ve vládě Ivety Radičové v letech 2010 až 2011.
• Sulík je spoluautorem slovenské daňové reformy z roku 2003, která zavedla kromě jiného stejnou sazbu daně z příjmů a daně z přidané hodnoty a která podle analytiků pomohla přilákat do země zahraniční investory. Od rovné daně Slovensko později ustoupilo.
• V minulosti Sulík radil kromě slovenských ministrů financí i někdejšímu českému poslanci a exministru financí Vlastimilu Tlustému. Narodil se 12. ledna 1968 v Bratislavě. Ve dvanácti letech emigroval spolu s rodiči do západního Německa, kde studoval fyziku na Technické univerzitě v Mnichově a podnikovou ekonomii na univerzitě tamtéž. V roce 1991 po návratu na Slovensko založil firmu FaxCOPY, a.s., v jejímž čele stál do roku 2001. Od roku 2002 působil pět let na ministerstvu financí, mimo jiné jako poradce pro daňovou reformu.
• V roce 2003 promoval na Ekonomické univerzitě v Bratislavě. V letech 2005 až 2006 radil Sulík též tehdejší ministryni sociálních věcí a pozdější premiérce Ivetě Radičové. Od roku 2004 byl dva roky ředitelem pro restrukturalizaci firmy OLOa.s., která se starala v Bratislavě o odvoz a likvidaci odpadu.
• V září 2010 Sulík přečkal pokus opozice o sesazení na základě výtek, že SaS neurčila svého zástupce do ústřední komise, která měla dohlížet na referendum o zrušení koncesionářských poplatků, a dále, že se nechová důstojně.
• Ačkoliv je sám někdejším emigrantem, přesto se Sulík v čase uprchlické krize v Evropě kolem roku 2015 vymezil proti imigrantům, odmítl povinné kvóty na přerozdělování uprchlíků v EU a vyjádřil protiislámské postoje: »Nechci žít v Evropě, kde se rodí více muslimů než křesťanů,« uvedl například.
• S bývalou manželkou Evou má Sulík dvě děti, nyní žije s družkou Alexandrou Šikrhovou, se kterou má další dvě děti.

Strana Svoboda a solidarita (SaS)

• Strana s liberálním programem a názvem, kterou Sulík založil v březnu 2009, vstoupila do povědomí veřejnosti mimo jiné požadavkem vypsat referendum o snížení počtu poslanců, omezení poslanecké imunity či zrušení koncesionářských poplatků. Po parlamentních volbách v roce 2010, kde získala 12 procent hlasů a 22 mandátů, byla součástí koalice stran pravého středu premiérky Ivety Radičové, která se ale rozpadla kvůli nesouhlasu SaS s pomocí zadluženým zemím eurozóny. Po následných volbách v roce 2012 skončila SaS v opozici se ziskem 5,88 procenta hlasů, přišla o 11 poslanců v parlamentu.
• V opozici setrvala strana i po dalších volbách o čtyři roky později, i když její zisky opět stouply na víc jak 12 procent hlasů, skončila na druhém místě a stala se překvapením voleb. Výsledky voleb jí však neumožnily sestavit širokou pětičlennou vládu pravého středu a případný šestý člen, Slovenská národní strana, šestičlennou koalici odmítla.
• Až po předloňských volbách, kde SaS sice získala jen šest procent a obhájila pouze 13 mandátů, se znovu dostala do čtyřčlenné koalice s hnutím OLaNO a s menšími stranami Jsme rodina a Za lidi exprezidenta Andreje Kisky.
• Na evropské úrovni se strana prezentuje mírně euroskepticky.

(jb, čtk)