Jeďte se podívat do Tišnova, je to moc hezké městečko. Měly zde být lázně, neboť zdejší klima je velmi příhodné, přesto však odlišné od jiných podobných míst.
Událo se to na sklonku 19. století, když byl Tišnov vyhlášen klimatickým místem a měl se stát lázeňským a odpočinkovým střediskem. Půvabný přírodní rámec a dobrá dopravní dostupnost byly pro tuto myšlenku ideálním předpokladem. Na konci nově vytýčené Riegrovy ulice bylo v roce 1899 dostavěno Kuthanovo sanatorium a vila Franke na jejím opačném konci se stala prvním rezidenčním objektem v této lokalitě. Stavebníkem vily byl Rudolf Japp, sládek z pivovaru v nedalekém Předklášteří.
V květnu 1932 vilu koupili manželé Frankeovi a upravili ji na penzion se zahradní kavárnou. Penzion si brzy oblíbily osobnosti českého a moravského společenského a kulturního života. V knize hostů jsou zapsáni Jiří Voskovec a Jan Werich, Vlasta Burian, Bohuslav Fuchs, Eliška Junková, Gustav Frištenský a další. Tehdy zde byly vysazeny dvě borovice černé, které v průběhu doby utěšeně rostly, neboť i jim svědčilo a dodnes svědčí zdejší podnebí. Stavba s historizujícími a secesními prvky však byla na sklonku II. světové války vážně poškozena. Borovice nikoliv. Rostly dál a mohutněly. Vila byla sice opravena, ale až v letech 1990-1992 proběhla její komplexní obnova včetně náročné úpravy zahrady. Vila pak byla zařazena mezi kulturní památky. Manželé Frankeovi, potomci těch, kteří vilu koupili v třicátých letech minulého století, vrátili vile někdejší noblesu a lesk, které sem lákají i zahraniční návštěvníky. Natáčel se zde také oblíbený televizní seriál Četnické humoresky.
Ale vraťme se k našim borovicím. Na počátku 21. století dosáhly kmeny borovic obvodů kmenů 2,76 m a 2,38 m a výšek 22,5 m a 19,5 m. A v roce 2004 byly Městským úřadem v Tišnově vyhlášeny za památné stromy. Obě borovice s významnou estetickou funkcí jsou mohutného vzrůstu a ve velmi dobrém zdravotním stavu. Jsou dominantami zahrady u vily, kterou podtrhují a dotvářejí. Patří k původním dřevinám vysazeným v zahradě. Mohutnější z borovic roste blíže k ulici, druhá z borovic roste samostatně v trávníku.
Je pravda, že podobně velké borovice černé se v našich podmínkách téměř nevyskytují. Proto je dobře, že byly vyhlášeny za památné jak z hlediska přírodovědeckého, tak i z hlediska historického. Díky všem, kteří se o to zasloužili.
Václav Ziegler
FOTO – wikipedia.org/CC BY-SA 4.0/BíláVrána – Vlastní dílo
Tam žila i Jaruška…..