Home Sport Celé Česko musí být na basketbalisty hrdé, míní kouč Ginzburg

Celé Česko musí být na basketbalisty hrdé, míní kouč Ginzburg

Trenér Ronen Ginzburg FOTO - ČTK/Josef Vostárek

Po tažení za historickým šestým místem na mistrovství světa v Číně v roce 2019 a loňském prvním postupu na olympijské hry po rozdělení Československa kouč Ronen Ginzburg další velký úspěch s českými basketbalisty na mistrovství Evropy v Praze a Berlíně nepřidal. Neporažené Řecko oplatilo jeho týmu v nedělním osmifinále loňskou prohru právě ze závěrečného boje ve Victorii o účast pod pěti kruhy.

»Po porážce samozřejmě zklamaný jsem, ale je také třeba říct, že naše strategie byla skvělá a donutili jsme soupeře k tomu, co jsme chtěli. Musel střílet víc trojek než dvojek a většinu utkání jsme dokázali zastavovat i Janise (Adetokunba). Nejde z toho být příliš zklamaný, protože jsme hráli s opravdu dobrým soupeřem a kluci do toho dali sto procent. Celé Česko musí být na tyhle hráče hrdé,« řekl Ginzburg.

Češi, které poznamenalo zranění kotníku rozehrávače Tomáše Satoranského dva týdny před ME, vybojovali postup ze 4. místa ve skupině až v posledním duelu s Izraelem. »Tenhle tým by byl silnější s Tomášem Satoranským plně v pořádku,« prohlásil Ginzburg.

»Když jsme začali přípravu, s Bulharskem byl náš výkon jakž takž. S Chorvatskem už jsme ukázali své kvality. V Pardubicích se ale také zranil Vítek Krejčí, což bylo pro nás zásadní, protože v létě se začal dostávat do evropské hry. Pak se přidala viróza Jaromíra Bohačíka a zranění Tomáše. S ním v plné formě bych si byl jistý, že nebudeme hrát s Řeckem, ale s Chorvatskem, nebo ještě jiným týmem. Neměli jsme prostě letos štěstí, ale přesto naše kvalita v posledních dvou utkání byla vidět,« uvedl Ginzburg.

»Byly dva zápasy, díky kterým jsme se mohli vyhnout Řecku. S Polskem nebo s Finskem, se vším respektem ke kvalitě Finů. Pokud by Saty s Polskem nehrál ne na jedné noze, ale spíš pokud by nehrál na půlce jedné nohy, vyšlo by to. Zase ale dostal víc minut Ondra Sehnal, což se z hlediska budoucnosti vyplatí,« podotkl izraelský kouč, který má už dva roky i české občanství.

Kouč netuší, co bude dál

Dvaadvacetiletý Krejčí, který má za sebou premiérovou sezonu v NBA v dresu Oklahomy, jako jediný z dvanáctičlenného kádru na velké mezinárodní akci debutoval. »Nebýt zranění, byl by jednou z vycházejících reprezentačních hvězd. To zranění ho ale zastavilo. Můj plán byl ho nasazovat na pozice 2 a 1 společně s Tomášem Satoranským. Po zranění byl ale na dlouho mimo hru, vlastně až skoro do začátku EuroBasketu. Nejdřív potřebuje víc zkušeností, které ještě nemá, protože v NBA je hra trochu jiná. Fanoušci musí být trpěliví, ale při příští reprezentační příležitosti už bude hrát spoustu minut, bez ohledu na to, kdo bude trenérem,« uvedl ke klesajícímu vytížení jediného českého zástupce v NBA.

Tým táhl svými výkony Jan Veselý, který podle kouče odehrál lepší reprezentační turnaj jen na EuroBasketu v roce 2015. »Je to úžasný hráč i člověk, pro kterého to teď byla těžká mise. Když jsme ztratili Tomáše, Jan ho měl zastoupit v roli lídra. Být trpělivý, protože bez Tomáše ne vždy dostal míč do té správné pozice,« podotkl Ginzburg, který vede i ukrajinský klub Prometej.

V národním týmu má nadále kontrakt a rozehranou kvalifikaci mistrovství světa pro příští rok. Zatím netuší, co bude dál. »Zaprvé máme skvělého šéfa federace (Miroslava Janstu). S ním budu mluvit jako s prvním. Smlouvu mám ještě na rok, ale nejdřív si promluvíme a pak se rozhodneme. Jsem blíž ke konci, než k začátku,« uvedl Ginzburg, ale věří, že tato úspěšná generace ještě neřekla poslední slovo.

»Je pořád šance se dostat na světový šampionát. A pokud budeme mít všechny hráče pohromadě, tak dobrá,« věří Ginzburg, přestože jeho tým ztrácí na postupovou pozici dvě výhry. V listopadu ho čekají duely doma s Černou Horou a v Maďarsku a příští rok v únoru v Černé Hoře a doma s Francií.

Reprezentanti, kterým to dovolí klubové povinnosti, chtějí reprezentovat dál. »Jsem velmi rád, že chtějí hrát za národní tým. Udělali jsme s ním úspěchy, které si lidé budou pamatovat i za dvacet let. Kluci nebudou mládnout a Tomáš (Satoranský) bude hrát za nároďák až do posledního dechu. Už jsem to říkal, že za 45 let u basketu jsem nepoznal hráče, který by udělal tolik, aby s tímhle zraněním zkusil hrát. Devětadevadesát procent by tenhle EuroBasket vzdalo,« dodal Ginzburg.

(koz, čtk)

Předchozí článekChceš-li šlápnout, musíš do Kyjeva. Zatím
Další článekZemědělci přivítají ve čtvrtek ministry EU rozsáhlou protestní akcí

PŘIDEJ KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here