Oštěpař Jakub Vadlejch na Memoriálu Josefa Odložila poslal pětkrát své náčiní za osmdesát metrů. Stability výkonů si cenil i proto, že se může hodit na světovém či evropském šampionátu. Tam je totiž nejdříve potřeba dostat se do boje o medaile.
»I velice nepovedené hody byly za osmdesát metrů, což je vždycky skvělé. Je to dobré i směrem k velkým akcím, kde je potřeba hodit kvalifikační limit jakýmkoli způsobem, i třeba levou rukou přes záda. Je potřeba mít vysoký standard, aby se kvalifikace podařila,« popisoval stříbrný olympijský medailista.
Na Odložilově memoriálu vyhrál pokaždé při posledních pěti účastech. Na domácím stadionu se včera cítil lépe než před šesti dny v Ostravě na Zlaté tretře a vyhrál za 85,50 metru. »Pětaosmdesát se vždycky počítá a za takový výkon jsem rád. Samozřejmě mám co zlepšovat, ale svět je až za dlouho, takže mám dost času. Myslím, že jsem si i něco našel v technice, a když to budu zlepšovat, bude to létat ještě dál,« pochvaloval si.
V sezoně, do které v polovině května vstoupil prvním devadesátimetrovým hodem v kariéře, je mimořádně zdravý. »Byl to relativně nebolavý závod, což je vždycky dobré. Za osm dní mě čeká Finsko, kde se poměřím s těmi nejlepšími, tak věřím, že tam nebudu do počtu,« uvedl Vadlejch, který se chystá do Turku.
Úplně bez bolesti se oštěp neobejde. »Hod projde skrz celé tělo od nohy přes trup až po ruku a vždycky to cítíme. Občas víc, někdy míň, tentokrát jsem to téměř necítil,« přiblížil.
V hledišti měl i rodinu včetně dcery Emmy, které jsou necelé dva měsíce. »Velice mně to pomohlo. Je to domácí stadion, trénuju tu už sedmnáct let, takže je skvělé, že tady byla se mnou. Určitě celou dobu koukala, fandila a tleskala. Ne, dělám si srandu, ona je ještě opravdu malinké mimčo a že tady je, je pro mě úplný zázrak,« usmíval se svěřenec světového rekordmana Jana Železného.
Po závodě v Turku ho čeká mistrovství republiky v Hodoníně a pak druhý mítink Diamantové ligy ve Stockholmu.
(pk, čtk)