Brněnští vlastenci proti akci radikálů ze sudetoněmeckých kruhů

Brněnský pochod smrti je vžité označení nejen pro vysídlení německého obyvatelstva z Brna ve dnech 30. – 31. května 1945, ale i pro jejich následné osudy. Od roku 2015 je organizována Pouť smíření, symbolicky proti směru historického pochodu, tedy od hromadného hrobu v Pohořelicích zpět do zahrady augustiniánů na Starém Brně. Vyvolává i řadu protestů.

V české společnosti přetrvávají názory, že pochod v podstatě až na vypuklou epidemii v pohořelickém táboře neznamenal pro německé seniory a matky s dětmi žádné nebezpečí. Spory se vedou nejen kolem počtu vyhnaných, o průběhu celé akce a odpovědnosti figurujících institucí a jejich představitelů, ale také o počty obětí. K vysídlení brněnských žen, dětí a starých osob došlo na základě usnesení Zemského národního výboru z 29. května 1945.

V ambitu kláštera letos bude možné zhlédnout výstavu nevšedním způsobem seznamující s klíčovým historickým dokumentem brněnského vyhnání, s vyhláškou Národního výboru pro Velké Brno z 30. května 1945. Před šesti lety brněnští zastupitelé v souvislosti s Poutí přijali Deklaraci smíření a společné budoucnosti, která se stala historickým milníkem v procesu vypořádání se české společnosti s touto kapitolou našich dějin.

Také letošní Pouť má podle organizátorů být jedinečným zážitkem a příležitostí pro neopakovatelná setkání. Akce se zúčastní pamětníci i osobností veřejného života z České republiky, Německa a Rakouska. Formou stánků se představí a doprovodný program nabídnou organizace činné na poli česko-německých a česko-rakouských vztahů.

Restart pro Brno tvrdě odsuzuje zítřejší akci extremistů a radikálů ze sudetoněmeckých kruhů, kteří se s podporou malé skupiny neúspěšných českých politiků a osobností, snaží přepsat historii. To, co prezentují jako Pouť smíření, je cynickým výsměchem všem Němci umučeným a popraveným obětem II. světové války.

»Jejich utrpení a smrt z rukou Gestapa a běžných Němců nelze srovnat s vystěhováním německých kolaborantů a zrádců dle platných zákonů a dohod vítězů světové války,« uvedl lídr kandidátky Martin Říha a dále pokračoval: »Naše země byla k Němcům velkorysá v roce 1918 i 1945, potřetí tuto chybu neuděláme.«

Zdeněk Pernica, dvojka kandidátky, dodal: »Navíc ke svému prospěchu zneužívají tohoto tématu neúspěšní čeští politici jako je Petr Vokřál, s korupcí spojený bývalý primátor města Brna, nebo Matěj Hollan nebo Daniel Herman.«

Bývalý úspěšný starosta městské části Starý Lískovec a kandidát Petr Hudlík uvádí: »Váš sněm v Brně je pro absolutní většinu obyvatel nepřijatelný a ve vzájemných vztazích napáchá po generace nenapravitelné škody. Nikdo tu o vás nestojí. Příští rok se raději sejděte v Osvětimi nebo Dachau.«

Restart pro Brno upozorňuje, že zřejmým cílem těchto aktivit je majetkový prospěch zúčastněných osob, které se snaží připravit podmínky pro »finanční vyrovnání« České republiky a z důvodu zrady a kolaborace odsunutých jedinců a jejich svazů. »To nepřipustíme. I z tohoto důvodu jsme se s tiskovým prohlášením obrátili na významné německá, rakouská a lichtenštejnská média, aby bylo zřejmé, že tyto aktivity jsou v České republice marginální a nemají veřejnou podporu,« končí tiskové prohlášení brněnské koalice.

Festival Meeting Brno, jehož součástí Pouť je, propojuje zdánlivě nepropojitelné názorové proudy, rozličné kultury a podporuje mezináboženský dialog. Přináší kvalitní umění z různých částí světa, nabízí platformu k diskusi a dává návštěvníkům prostor pro setkání. Je místem, kde je možné vážit si jeden druhého a kde vzájemná odlišnost je pozitivní výzvou k objevování pravdy.

První ročník festivalu se konal v roce 2016 s podtitulem Ztracené/nalezené domovy a prohloubil téma německé a židovské minority žijící před válkou v Brně. Mottem ročníku 2017 byla Jednota v rozmanitosti a jeho vyvrcholením pozvání 120 členů významných brněnských rodin Tugendhat, Löw-Beer a Stiassni. V roce 2018 se festival pod mottem Čas re/vize zaměřil na bilanci stoleté historie novodobého česko/slovenského státu. V roce 2019 se festival zamýšlel nad výročím »sametové revoluce« pod heslem Teď když máme, co jsme chtěli. Ročník 2020 měl motto Vystup z řady a v minulém roce se zamyslel nad otázkou Pravda vítězí?

(zmk)

Související články

1 KOMENTÁŘ

Zanechte komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy