Home Pel mel Věda a příroda Hledá se místo na Zemi, které nejvíce poznamenala lidská aktivita

Hledá se místo na Zemi, které nejvíce poznamenala lidská aktivita

ILUSTRAČNÍ FOTO - pixabay

Skupina geologů, klimatologů a paleontologů od letošního 17. listopadu vybírá místo na planetě Zemi, které nejvíc poznamenala lidská aktivita. Na analýzu devíti lokalit, která nejlépe ilustrují vliv člověka, mají měsíc. Hlavním ukazatelem pro ně bude přítomnost radioaktivního materiálu, v potaz ale vezmou i další stopy antropogenního původu, jako jsou prachové částice ze spalování fosilních paliv, mikroplasty nebo oxid uhličitý. Jedno z nominovaných míst, mezi kterými je i polská strana Sněžky, se pak může stát bodem, který označuje začátek nového období zvaného antropocén, napsal list El País.

Ačkoliv čas neúprosně plyne, lidé jej rádi ohraničují vteřinami, dny, roky i rozsáhlejšími termíny, jako jsou epochy, éry či eony. Obecně platí, že rozdělení mezi největšími časovými úseky je poznamenáno nějakým kataklyzmatem, jako byl meteorit, který vyhubil dinosaury, a ukončil tak období křídy a zahájil paleogén. Země se nyní nachází v holocénu, epoše, která začala před přibližně 11 000 lety koncem poslední doby ledové.

Vědci v pracovní skupině pro antropocén (AWG) diskutují, zda holocén neskončil a lidé nezahájili svou vlastní epochu.

»Hledání stratotypu (geologického místa, které nejlépe ilustruje změnu), je složité,« uvádí odborník na environmentální změny Alejandro Cearreta z baskické univerzity a člen AWG. Místo by mělo obsahovat jeden z vybraných ukazatelů, přítomnost plutonia 239, použitého v bombě, která dopadla na japonské město Nagasaki, nebo v současných jaderných zbraních. Plutonium 239 a další radioizotopy jako americium 241 nebo cesium 137, všechny vyrobené člověkem, se nachází v půdě, rašeliništích, na dně jezer a moří, v ledu nebo letokruzích stromů.

»Plutonium-239 je hlavním ukazatelem: je uměle vyrobené, jeho přítomnost je globální a můžeme ji sledovat rok po roce,« dodává Cearreta.

Mezi devíti kandidáty na místo, které označuje antropocén, jsou mořské sedimenty z Baltského moře a ze zálivu Beppu v Japonsku, uvádí se v článku zveřejněném v odborném časopise Science. Pod vodou jsou i další dvě lokality, korálové útesy v Mexickém zálivu a v Austrálii. Další tři kandidáti se nacházejí na dně tří jezer, v Kanadě, Číně a ve Spojených státech. Seznam uzavírá ledové jádro získané na Antarktidě a další jádro získané z rašeliniště na polské straně Krkonoš nedaleko vrcholu Sněžky.

AWG má 30 dní na výběr tří finalistů. Pokud jedna z lokalit získá více než 60 procent hlasů, odborníci ji jako místo, které označuje začátek antropocénu, předloží Mezinárodní unii geologických věd (IUGS). Pokud se k této hranici žádné z míst nepřiblíží, začne druhé kolo hlasování, ve kterém odborníci vyberou jeden ze tří návrhů. Konečné rozhodnutí by mělo padnout v březnu na summitu IUGS v Berlíně.

Hlasování je tajné a kromě nejvíc poznamenaných lokalit musí odborníci rozhodnout i o jedné další záležitosti. Musí určit, zda jsou současné změny dostatečně velké na to, aby ukončily holocén. »Mohlo by se rozhodnout, že se jedná o pododdělení holocénu, věk. Ale rozsah změn, které člověk na planetě provádí, je bezprecedentní. Byli jsme svědky i jiných vymírání a geochemických změn, ale rychlost, objem a intenzita současných změn nemá obdoby,« uvádí baskický vědec.

Rozhodně nehrozí, uvádí další člen AWG Colin Waters, geograf z univerzity v anglickém Leicesteru, že bychom určili antropocén jako novou geologickou periodu (ta současná se nazývá kvartér neboli čtvrtohory), a už vůbec ne jako novou éru (současná se nazývá kenozoikum). Takové změna by vyžadovala kataklyzma, jako je úplné vyhynutí lidí, říká Waters.

V takovém případě »by už nemělo smysl ji nazývat antropocén, ani by ji neměl kdo pojmenovat,« doplňuje Cearreta.

(čtk)

Předchozí článekPřed 100 lety se narodil skladatel, klavírista i spisovatel Ilja Hurník
Další článekElektrické deky jako obrana před energetickou krizí?

PŘIDEJ KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here