Můj dlouholetý kamarád, architekt z Berlína, mi zatelefonoval a ptal se, kolik že stojí pronájem menšího bytu v centru Prahy. Sám bydlí v centru Berlína, je mu lehce přes šedesát a začíná se ve svém městě bát.
Povídá mi do telefonu: »Jak jsem byl na tvých narozeninách v Praze, tak jsem se zase jednou cítil bezpečně. Vaše policie má ještě respekt.« A notně mě překvapil. On, pravý Berlíňan, který si nedokázal vůbec představit, že by mohl žít někde jinde, ten, který aktivně boural berlínskou zeď, ten, který vždy lehce přezíravě pohlížel na toho Čecha s komickým pražským přízvukem v němčině, právě ten by se chtěl na stará kolena přestěhovat do Prahy? V Německu se prý už necítí bezpečně.
Dalo by se říct, se vším svým dosavadním viděním světa, politickým zaměřením spíše do zelena, avantgardní umělec, uznávaný fotograf (v našich současných podmínkách, kdy ještě nemáme skoro žádné nelegální migranty, až na Ukrajince, ale ti nejsou nelegální, ale naopak neuváženě pozvaní a notně saturovaní), by se dal nazvat »sluníčkářem«, ten, se kterým jsme chodili dřív v Berlíně do multikulturních restaurací a kaváren, už se v Německu bojí.
Další obrázek z bývalé NDR. Na severu v malebném okresním přístavním městečku Ückermünde, na břehu zálivu, do sídliště nastěhovaly úřady přes tisíc migrantů, kterým platí ubytování, stravování a vůbec všechno. Někteří němečtí obyvatelé se z toho sídliště ještě stačili předtím rychle odstěhovat do podnájmů v okolních vesnicích. Nezaměstnanost je tam obrovská a všichni pozorují, jak ze sociálního pojištění, které si po celý život platili, žije někdo jiný a co hlavně, bez sebemenšího vděku, neboť oni migranti jsou též nespokojení, že bydlí kdesi »v úplném zapadákově« a ne v městských aglomeracích, kam mířili.
Pěstuje se frustrace na obou stranách. A uprostřed frustrace klíčí nenávist.
V bývalém východním Německu, díky nezaměstnanosti, je spousta volných bytů ve středních a malých městech. Například ve Zhořelci – Gorlitzu je 17 tisíc volných bytů. A obyvatelé, kteří ještě ve městě zůstali, trnou, že jim vláda přidělí do města 17 tisíc migrantských rodin. Ve velkých městech, zvláště v bývalé NSR, je problém opačný, byty nejsou. A ty volné dostávají přednostně migranti.
Němci byli velice tolerantní a k orientálním cizincům vstřícní. Nálada se však prudce mění. Trochu mi to připomíná stav před nástupem fašismu. Vítězné mocnosti první světové války naordinovaly meziválečnému Německu podmínky, které uvrhly obyvatelstvo do takové bídy, že bylo téměř stoprocentní, že se zmocní vlády nějaký diktátor. A jak to dopadlo, to všichni víme. Němci dlouho snášeli útrapy ve formě obří devalvace měny, hladu a strádání v období krize.
Současná Evropa má štěstí, že v Německu není zatím nikdo, žádná taková osobnost, která by na sebe strhla davy. Ale pokud se do Německa nahrnou další miliony migrantů a ekonomika to neunese, tak to všechno může nabrat rychlý spád. Nakonec, ještě pouze několik roků před nástupem fašismu byla NSDAP bezvýznamnou stranou.
Nelogická vstřícnost k porušování všech dosavadních zákonů týkajících se vstupu na území EU, se mi jeví jako záměrné budování nenávisti. Tak jako donedávna u nás oblíbení a pracovití Ukrajinci, nyní vším tím nešikovným konáním naší vlády začínají být také na obtíž.
Naše vláda ignoruje potřeby občanů. Navíc jedna ze stran pětikoalice zažívá strmý pád důvěry, protože předseda pražské organizace STAN odkláněl peníze z dopravního podniku do vlastní či stranické kapsy. Ovšem předseda STAN Rakušan tvrdí, aby byl policii dán klid na práci. Jak to myslí? Takovou větu jsem mnohokrát slyšel před koncem minulého režimu. Že by se naše současná vláda už také blížila ke svému finále? Myslím si, že Piráti, kteří to chtěli dělat jinak, by asi měli z vlády vystoupit, protože to jim může skutečně zlomit vaz. Navíc už si se Starosty a nezávislými užili také své.
Chtěl jsem vždy být věrozvěstem míru a dorozumění. Ovšem, když všude kolem vidím to enormní budování nenávisti ke všemu, co se tak zcela neshoduje s tím, co by si měl občan o čemkoliv myslet, tak jsem musel také tak trochu přiložit polínko pod kotel. Jak mi jedna členka mé soukromé facebookové skupiny Petr Hannig – FANKLUB napsala, její babička vždy říkala, že na hrubý pytel patří hrubá záplata.
Petr Hannig, předseda Rozumných v koalici PRAHA NÁŠ DOMOV