V mnoha afrických zemích se ve velkém používají pesticidy, které jsou v Evropě zakázané. Evropské společnosti, jako je například německý Bayer, je v zemích globálního Jihu i nadále prodávají, a to navzdory údajným zdravotním rizikům, upozornil SPIEGEL.
Dva muži v montérkách míchají ve velké nádrži přísady: močovinu N46, vysoce koncentrované dusíkaté hnojivo, nejostřejší produkt na trhu. K tomu přidají pořádnou porci pesticidu zvaného halothrin, mléčné kapaliny, jejíž účinná látka je považována za vysoce nebezpečnou. Nakonec se přidá voda.
Pak se nastartuje dieselový motor, postřikovač se rozjede, insekticid a hnojivo se rázně rozprostřou na zelí. »Udržuje to hmyz na uzdě,« říká Judy Njenga, keňská zelná baronka, jak si sama říká. S tisíci kusy zelí týdně je nespornou jedničkou v zemi, říká hrdě. Njengaová se vypracovala, začínala jako obchodnice se zeleninou a v průběhu let získávala stále více půdy. V roce 2018 byla vyhlášena farmářkou roku v Keni.
Její spolupracovníci u postřikovače vyjmenovávají arzenál přípravků používaných na farmě v Naivashe: pesticidy mají názvy jako Trigger, Profile nebo Emeron. Judy Njenga a muž v montérkách uvádějí, že použili také německý přípravek. Jmenuje se Thunder 145 OD: Thunder. Výrobek vyrábí společnost Bayer AG v poklidném městečku Dormagen mezi Kolínem nad Rýnem a Düsseldorfem. V Německu však již není schválen, protože složka beta-cyfluthrin byla Evropskou unií stažena z trhu kvůli možným zdravotním rizikům pro uživatele a obyvatele a také kvůli nedostatku údajů o možném nebezpečí pro spotřebitele. Zde v Keni se však insekticid vyrobený v Německu nadále prodává a stříká, stejně jako na farmě Judy Njengaové.
Vývoz těchto výrobků, které byly staženy z trhu v EU, dosud nebyl zakázán a společnosti jako Bayer a BASF se mohou stále těšit z velkého prodeje, zejména v zemích globálního Jihu. »Jedná se o cynický dvojí metr: Evropané vidí zdravotní riziko, ale v Africe problém nevidí,« říká Timothy Njagi, zemědělský expert z keňského institutu Tegemeo, který sídlí na Egertonově univerzitě.
Iniciativa Cesta k potravinám Nadace Heinricha Bölla v Keni, která má blízko k Zeleným, právě zveřejnila studii o používání pesticidů v Keni, pro kterou byly vyhodnoceny údaje o aplikaci od roku 2020. Výsledek: více než 70 % pesticidů používaných v Keni je považováno za »vysoce nebezpečné«. A 44 procent postřikovaných přípravků by bylo v Evropské unii zakázáno kvůli jejich rizikovosti pro člověka a životní prostředí. »Mnohé z těchto účinných látek jsou toxické pro nervy, škodlivé pro reprodukci nebo mohou poškodit genetický materiál. Kromě toho mohou mít také dlouhodobý negativní dopad na biologickou rozmanitost a kvalitu vody v Keni,« říká odbornice na pesticidy Silke Bollmohrová ze sítě INKOTA, neziskového sdružení, které si klade za cíl upozorňovat na globální stížnosti.
Bollmohrová a její kolegové v Keni našli v analyzovaných datech uživatelů také řadu produktů německých společností, včetně produktu Thunder od společnosti Bayer, který je mezi zemědělci oblíbený. Podle studie patřil mezi pět nejpoužívanějších insekticidů v Keni v roce 2020. V odpovědi na dotaz časopisu SPIEGEL skupina Bayer potvrdila, že přípravek Thunder již není v EU povolen.
Samotná skutečnost, že přípravek na ochranu rostlin není v EU povolen, prý nevypovídá nic o jeho bezpečnosti. Na celém světě platí jednotné bezpečnostní normy, které jsou v některých případech přísnější než místní předpisy. Používání přípravků v Africe má své opodstatnění také proto, že klimatické podmínky a tlak škůdců jsou tam odlišné, jak ukázal mor kobylek před dvěma lety. Zvláště toxické přípravky však již byly staženy z trhu.
V Keni každopádně studie Böllovy nadace vyvolala bouřlivou diskusi, byla tématem hlavních novin a televizních zpráv. »Váš rajčatový salát, váš guláš vás může dostat do hrobu,« zněl jeden z titulků. Farmářka Judy Njenga rozruch chápe: »Samozřejmě, že tyto přípravky mohou být nebezpečné,« říká. »Snažím se omezit jejich používání, ale co se dá dělat, úplně bez pesticidů se neobejdu.«
Pak je tým SPIEGELu zavede na pole se zelím, listy jsou ohlodané, na spodní straně ulpívá bělavě žlutý povlak: napadení škůdci. Na jiných místech bují plevel. »Tady musím postřikovat rychle. Chtěla bych pěstovat ekologicky, už to do jisté míry zkouším, ale přicházím přitom o další úrodu,« říká farmářka Njenga.
Africký kontinent je totiž škůdci postižen častěji než Evropa. Právě teď se šíří podzimní červotoč, který si razí cestu keňskými kukuřičnými poli. »Žádný farmář se nevzdá své úrody dobrovolně, raději užívají toxické přípravky, aby zachránili své příjmy,« říká Njagi. V zákaz údajně nebezpečných pesticidů však nevěří: »Vytvoří se tím pouze černý trh. Měli bychom raději nabídnout alternativy.«
Pokrytectví EU je přitom neuvěřitelné. »Posílají nám své výrobky, které by sami nikdy nevzali. Ale když najdou rezidua na potravinách dovážených z Keni, okamžitě je odmítnou. Toto pokrytectví je nesnesitelné!« konstatovala místopředsedkyně keňského parlamentu Gladys Shollei. Někdy mají podle ní farmáři dvě různá pole, říká: jedno na vývoz, s mírnějšími produkty. A jedno pro domácí trh, »kde se používají všechny jedy«.
Asi 70 kilometrů od Naivashy je přitom vidět, že by to šlo i bez pesticidů. Sylvia Kuria zde provozuje ekologické zemědělství a její farma připomíná spíše kouzelnou zahradu. Trávy a květiny se množí, pod odpadem z kompostu se chovají žížaly, solární panely pohánějí vodní čerpadla. Kuria vysvětluje svůj koncept: několik odrůd se pěstuje těsně vedle sebe, například cibule a mrkev, »drží se tak navzájem od škůdců«. Vysvětluje, že oranžové květy, které všude kvetou, přitahují určitý hmyz, který zase hubí škůdce. Téměř po každé sklizni Kuria na pole zasadí něco nového, aby si hmyz nemohl na rostlinu zvyknout hned. A pokud to nejde jinak, použije se biopesticid.
»Nechci nikomu nic nalhávat, opravdu nebylo snadné toho dosáhnout,« říká farmářka. Trvalo jí pět let, než vše zkoordinovala, a mezitím přišla o celé úrody a přemýšlela, že to vzdá. O ekologickém zemědělství v afrických klimatických podmínkách zatím existuje jen několik učebnic. Přesto 42letá žena věří, že pěstování bez pesticidů je možné i na velkých farmách. »Musíme se přestat otravovat a Západ musí přestat otravovat Afriku,« uzavřela pro SPIEGEL.
(cik)