AKTUALIZUJEME
Hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl v prvním čtvrtletí podle včera zveřejněného zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu mezičtvrtletně o 0,9 procenta a meziročně o 4,8 %. Meziroční růst ekonomiky byl podle statistiků podpořen hlavně výdaji na konečnou spotřebu domácností a tvorbou hrubého kapitálu, negativní vliv měla naopak zahraniční poptávka.
V předchozím předběžném odhadu ČSÚ uvedl, že ekonomika v 1. čtvrtletí posílila mezičtvrtletně o 0,7 % a meziročně o 4,6 %.
Co přispělo k růstu hrubé přidané hodnoty
Hrubá přidaná hodnota (HPH) se v 1. kvartálu mezičtvrtletně zvýšila o 0,8 %. Nejvíc k růstu přispěl zpracovatelský průmysl, který si polepšil o 3,2 %, a stavebnictví (růst o 6,4 %). Dařilo se i skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Pokles nastal v peněžnictví a pojišťovnictví a ve skupině odvětví veřejné správy, vzdělávání, zdravotní a sociální péče.
Meziročně HPH vzrostla o 4,4 %. Největší podíl na tom měla skupiny odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (růst o 14,1 %) a stavebnictví (+9,6 %). Negativní vliv měl naopak zpracovatelský průmysl (-0,7 %).
Spotřebu srážejí vysoké ceny
Na straně poptávky k mezičtvrtletnímu zvýšení HDP přispěly rostoucí výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu a zahraniční poptávka. Meziroční růst HDP pak táhly zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností, dále investiční výdaje a změna stavu zásob. Opačně působila zahraniční poptávka.
»Rozdílná struktura příspěvků růstu HDP v meziročním a mezičtvrtletním srovnání je způsobena několika významnými faktory. Srovnávací základna loňského roku byla ještě do značné míry ovlivněna protiepidemickými opatřeními a nedostatkem komponent zejména pro průmysl. V tomto roce se ve výdajích domácností již začíná projevovat rostoucí cenová hladina a omezování jejich výdajů zejména na předměty dlouhodobé spotřeby,« uvedl Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
Výdaje na konečnou spotřebu klesly mezičtvrtletně o 0,8 %, meziročně ale ještě vzrostly o 6,2 %. Z toho výdaje na konečnou spotřebu domácností se mezičtvrtletně snížily o jedno procento. Pokles nastal podle statistiků především u výdajů za nákup předmětů dlouhodobé spotřeby. Meziročně vzrostly výdaje na konečnou spotřebu domácností o 8,5 %. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí pak mezičtvrtletně klesly o 0,2 % a meziročně se zvýšily o dvě procenta.
Tvorba hrubého fixního kapitálu vzrostla o 4,5 % mezičtvrtletně a o 7,4 % meziročně. Stouply zejména investice do obydlí, ostatních budov a staveb a dopravních prostředků.
Brzdou zahraniční obchod
Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo v běžných cenách hodnoty 10,7 miliardy korun a bylo o 86,2 mld. nižší než ve stejném období předchozího roku. Vývoz vzrostl mezičtvrtletně o tři procenta, meziročně ale klesl o 0,1 %. Vývoj nejvíce ovlivnil pokles exportu motorových vozidel. Dovoz se zvýšil mezičtvrtletně o 2,3 % a meziročně o 3,7 %, a to především zásluhou růstu dovozu kovodělných výrobků a elektrických zařízení. Klesal ale dovoz automobilů a subdodávek pro automobilový průmysl.
Celková zaměstnanost vzrostla v porovnání s předchozím kvartálem o 0,4 % a proti 1. čtvrtletí minulého roku stoupla o 1,5 %.
Výhled podle analytiků moc růžový není
»Nejnovější výsledky potvrdily, že ani v úvodu letošního roku ekonomika ještě nedosáhla (předcovidové) úrovně konce roku 2019. Zaostává jak spotřeba, tak investice, zatímco vládní útraty a dovoz narůstají. Na straně nabídky zaostává především průmysl a obchod. Svižný restart ekonomiky a postcovidové oživení zatím nestačily, aby se ekonomika vrátila alespoň do výchozí úrovně,« uvedl hlavní ekonom Creditas Petr Dufek.
Podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka výhled na druhé čtvrtletí a druhou polovinu letošního roku nenabízí optimismus. Vysoká inflace se podle něj negativně promítne do spotřeby domácností a vysoké ceny energií negativně dopadají dopadají na část firem.
»Jakkoliv data za letošní první čtvrtletí hlásí velmi solidní výkon české ekonomiky, tak do dalších čtvrtletí je třeba připravit se na výrazné zpomalení kvůli vysoké inflaci a v případě meziročního růstu též kvůli méně příznivé srovnávací základně,« upozornil i hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
»Vývoj růstu HDP pro první čtvrtletí 2022 sice skončil výsledkem 4,8 %, ale nemáme se proč radovat. Srovnávací základna z roku 2021, kdy byla vládní omezení ekonomiky velmi silná, není příliš vypovídající. Rozhodující bude srovnání v tomto čtvrtletí a tady moje vyhlídky nejsou příliš optimistické. Zatímco pandemie ustupuje, lidi a spotřebu domácností drtí rostoucí ceny všeho a začínají se ve velkém utahovat opasky,« uvedla ekonomka investiční skupiny LOGeco Jana Mücková.
(ici, čtk)