Pravicově-konzervativní Švýcarská lidová strana (SNP), která prosazuje omezení imigrace, přísné dodržování neutrality, neúčast země v EU a NATO a zachování zákazu reexportu zbraní do konfliktních zón včetně Ukrajiny, zvítězila v parlamentních volbách, které se ve Švýcarsku konaly 22. října, a upevnila tak své postavení největší politické síly v zemi. Získala 62 křesel v Národní radě (velká dvousetčlenná komora parlamentu), což je o devět více než ve volbách v roce 2019, uvedla švýcarská národní vysílací společnost (SSR).
»Vítězná strana získala 62 křesel v Národní radě, což je o 9 více než v roce 2019. Za ní následuje Sociálnědemokratická strana (SPD) se 41 mandáty, což je o 2 více než ve volbách před čtyřmi lety,« poznamenala SSR, která se zabývala živým sčítáním hlasů. Funkční období parlamentu je čtyřleté.
Další dvě strany vládní koalice, Strana středu (PCS) a Svobodná demokratická strana liberálů (FDPL) získaly v Národní radě 29, resp. 28 křesel. PCS tak má nyní o jedno křeslo více, než měla po volbách v roce 2019, a SDPL o jedno méně. Zbytek stran zastoupených v parlamentu za první čtveřicí výrazně zaostal. Konkrétně Strana zelených získala 23 mandátů a ztratila 5 mandátů a Zelená liberální strana získala 10 mandátů, což je o 6 méně než po volbách 2019.
Konečné výsledky voleb do Rady kantonů (malá komora), kterou tvoří 46 poslanců, budou známy na konci listopadu, neboť v 10 kantonech včetně Bernu, Ženevy a Curychu se chystají druhá kola. Hlasování potvrdilo posun poměru sil ve Federálním shromáždění (parlamentu) doprava a vážné oslabení pozice ekologických stran. Hlavním výsledkem nynějších voleb je, že čtyři největší strany, které od konce 50. let minulého století tvoří koaliční vládu, mají v parlamentu i nadále drtivou většinu křesel. Žádná ze čtyř největších stran nevyjádřila úmysl změnit nebo zpochybnit svou účast ve vládě. To znamená, že po volbách nelze očekávat změnu švýcarské vnitřní a zahraniční politiky, neboť o všech důležitých otázkách se rozhoduje kolegiálně ve vládě a o nejdůležitějších tématech pro zemi se konají referenda.
Role geopolitiky v úspěchu SNP
Místní pozorovatelé připisují úspěch SNP vydařené volební kampani zaměřené na problematiku přistěhovalectví, která znepokojuje švýcarský lid. Důležitou roli v tomto úspěchu sehrála také geopolitika. Jak poznamenal deník Tribune de Geneve, »aktuální mezinárodní témata poskytla SNP nový impuls, protože jí umožnila zdůraznit bezpečnostní témata«. Jedná se o citlivé otázky, které rezonují u veřejnosti – »od pandemie přes válku na Ukrajině a v Izraeli až po energetické otázky a novou migrační vlnu«.
Cílem SNP je posílit ekonomiku a zlepšit podmínky pro podnikání, omezit imigraci a hájit švýcarskou suverenitu a nezávislost ve vztazích s Evropskou unií. Strana je přesvědčeným zastáncem přísné neutrality Švýcarska, důrazně se staví proti zrušení zákazu reexportu zbraní do zemí zapojených do válečných konfliktů, zejména na Ukrajinu, a ostře vystupuje proti vstupu země do EU a NATO. SNP a její političtí spojenci iniciovali na podzim 2022 sběr podpisů pro referendum ve prospěch přísnějšího dodržování politiky neutrality a zakotvení zákazu sankcí, které nebyly schváleny Radou bezpečnosti OSN, do ústavy. Očekává se, že hlasování se uskuteční v roce 2024.
(cik, TASS)