Výsledek hospodaření státu za rok 2022 považuje exministryně financí a předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová za »totální ostudu« ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Podle bývalé předsedkyně rozpočtového výboru Sněmovny Miloslavy Vostré (KSČM) je výsledek hospodaření projevem špatné práce nejen ministra financí, ale celé vlády. Ta podle ní postupuje diletantsky a nedá na názory odborníků.
Hospodaření státu loni skončilo se schodkem 360,4 miliardy korun, výsledek byl třetí nejhorší v historii. Předloni byl deficit 419,7 miliardy Kč, v roce 2020 činil 367,4 miliardy korun.
Proti roku 2021 loni vzrostly příjmy rozpočtu o 9,2 procenta, tedy o 137,2 miliardy korun. Vláda Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN deficit meziročně snížila o zhruba 59 miliard Kč.
»Musím říct, že i když jsem neměla o kompetencích ministra financí valné mínění, tak tento výsledek hospodaření považuji za jeho totální ostudu. Hospodaření státu skončilo s deficitem 360,4 mld. Kč. To číslo samo o sobě je příšerné a vezmeme-li v potaz to, že ministr Stanjura sliboval, že uspoří na výdajové straně 100 miliard korun, tak teď vidíme názornou ukázku toho, jakou váhu mají jeho slova,« řekla Schillerová novinářům po dnešním jednání stínové vlády ANO. Kritizovala také to, že kabinet nedodržel plán investic o 21,6 miliardy a že ze slibovaných 30 miliard korun na pomoc velkým firmám s energetickou krizí vyplatil pouze 800 milionů korun.
Rozpočtovou neschopnost vlády podle Schillerové nejde schovávat za válku na Ukrajině. »Na pomoc Ukrajině šlo 0,9 procenta celkových výdajů státního rozpočtu,« uvedla.
Ke změně došlo, ale ještě k horšímu
Podle Vostré zveřejněné výsledky hospodaření státu za rok 2022 svědčí o špatné práci nejen ministra financí, ale celé vlády. »Současná vláda nastupovala s tím, že má na problémy řešení. Ukázalo se, že se vyskytly problémy, na které řešení neměla a nevěděla si s nimi rady,« řekla Vostrá pro iportaL24.cz.
O tom, že stát nehospodaří dobře, svědčí podle ní i zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). »NKÚ, na které se dříve ODS ústy pana Stanjury, když byla v opozici, tolik odvolávala, když kritizovala programy předchozí vlády v rámci covidu, tak v podstatě ten samý úřad kritizuje hospodaření státu i za této vlády a konstatuje, že ke změně došlo, ale ještě k horšímu. To v kontextu s tím, s čím vstupovali do voleb, ukazuje, že je to špatně a nebude to pouze jedním ministrem, celá vláda postupuje velmi diletantsky a v některých situacích nedá na názory odborníků,« shrnula Vostrá.
Vzhledem k působení současného kabinetu byl podle ní zveřejněný schodek očekávatelný. Vostrá připouští, že kvůli konfliktu na Ukrajině a energetické krizi mohly být výdaje o nějaká procenta vyšší, nesmí se ale podle ní zapomínat na to, že příjmy státu jsou ovlivněny i vyšší inflací, to znamená, že příjmy byly vyšší. »O tom se tolik nehovoří, hovoří se pouze o tom, o kolik víc miliard je na straně výdajů, je to prostě politické hodnocení buď z opozičních, nebo vládních stran. Já už si můžu dovolit na to koukat trošičku s odstupem, a proto si myslím, že to, co by pro občany z těchto čísel mělo být podstatné, je ten fakt, že i NKÚ tvrdí, že vláda a stát nehospodaří účelně a dobře a že máme zbytečně vysoké schodky. To si myslím, že je kámen úrazu, ani současná vláda s tím ale nic neudělala, a to, co sama kritizovala, tak teď předvádí v praxi sama,« dodala Vostrá.
Podle Schillerové stát díky inflaci, která je v České republice pátá nejvyšší v rámci Evropské unie, vybral stát o více jak 137 miliard Kč na příjmové straně navíc.
Nutná jsou systémová opatření na příjmové i výdajové straně
Předsedkyně poslanců ANO před novináři kritizovala také to, že rozpočtové příjmy z Evropské unie nebyly naplněny o 54 miliard. Považuje to za neschopnost ministra financí, jenž má podle ní v gesci certifikační orgán, který od jednotlivých resortů sbírá podklady a žádá Evropskou komisi o jejich proplacení.
Loňské hospodaření státu skončilo se schodkem 360,4 miliardy korun, což je třetí největší deficit po letech 2021 a 2020. Deficit se promítl i do prohloubení státního dluhu na 2,895 bilionu korun, když na konci roku 2021 byl 2,466 bilionu korun. Na každého Čecha tak ke konci loňského roku teoreticky připadal dluh 275 033 korun.
Podle Národní rozpočtové rady schodek rozpočtu ukazuje na vysokou strukturální nerovnováhu veřejných financí. Aby bylo možné se v budoucnu takto vysokých deficitů zbavit, je podle rady nutné provést systémová opatření na příjmové i výdajové straně. Vzhledem k tomu, že tato opatření zpravidla vyžadují změnu zákonů, je nutné tento proces zahájit co nejdříve, aby rozpočet na rok 2024 mohl přinést snížení strukturální nerovnováhy, dodala rada.
(jad)