Je dobré podporovat takové zemědělství a potravinářství, které v případě krize, zajistí pro své obyvatele základní skupinu výrobků tak, aby byly základní potraviny kvalitní a dostupné. Pokud pak na čas vypadnou některé komodity, bude plynulé zásobování zajištěno. Růst cen potravin mohou zpomalit kompenzace pro podniky. Zaznělo to na dnešní tiskové konferenci Potravinářské komory ČR (PK).
»Situace ve světě je v tuto chvíli velmi nejistá. Očekáváme, že dojde i k jistému přehodnocení všech nastavených cílů. Předpokládané dopady mohou být pro některé regiony velmi vyčerpávající. Některé otázky nejsou vůbec dotažené, například spotřeba pesticidů se má snížit o polovinu, není však jisté, jak tato povinnost bude rozložená mezi jednotlivé státy, mezi kterými jsou v této oblasti velké rozdíly. Česká republika má spotřebu 1,8 kg pesticidů na hektar, Belgie 8 kg. Pokud se Belgie dostane na polovinu svého množství, stále to bude 2x více než je současná spotřeba v ČR,« řekla prezidentka PK Dana Večeřová.
PK podporuje snahy o odložení některých opatření Green dealu. »Je potřeba nastavené cíle lépe promyslet, více diskutovat a pravidla měnit chytře. PK dlouhodobě upozorňuje na to, že stále chybí reálný plán, jak jednotlivé cíle splnit, stále zaznívají pouze jednoduché proklamace. Velmi důležité je také vědět, kolik bude celý proces stát?
Ukázalo se, že například nastavená energetická politika, kdy jsme závislí pouze na ruském plynu, je velmi problematická. Budeme muset šetřit, šetřit energiemi, vodou, pohonnými hmotami, spotřebovávat méně. Jedná se ale o dobrou výchozí pozici v otázce zamezení plýtvání potravinami. V EU ročně ztratíme či vyhodíme potraviny v hodnotě neuvěřitelných 149 miliard eur. To je třikrát více než rozpočet ČR na jeden rok,« doplnila Večeřová.
Stoprocentní soběstačnost není žádoucí
ČR je soběstačné v obilí, cukru, hovězím mase a mléce. Nejméně produkujeme ovoce a zeleninu. Stoprocentní soběstačnost není žádoucí, znamenalo by to jistě vyšší ceny a omezený výběr. »ČR by jistě byla schopna vyprodukovat většinu běžných potravin, ale za jakou cenu? V ČR, resp. v Evropě žádný hladomor nehrozí, může docházet k částečným výpadkům dodávek jednotlivých výrobků, ale je pravděpodobné, že současné krize energetická nebo v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině bude mít dopad na dostupnost potravin jinde ve světě.
Když se ale podíváme na soběstačnost v mléce, v roce 2020 se pohybovala na hranici 117 %. Produkce mléka je dotována, zemědělcům jsou vypláceny příplatky z národních zdrojů. Bohužel, téměř 30 % takto podporovaného mléka se jako surovina vyváží do zahraniční a zpět se na náš trh vrací ve formě zpracovaných výrobků, takže přidaná hodnota zpracování zůstává za hranicemi. Otázkou tedy je, zda podporu produkce z národních zdrojů nezacílit pouze na surovinu, která je zpracována v České republice a nikoliv vyvážena. Domácí zpracování surovin v tuzemsku by nepochybně výrazně pomohlo zvýšení žádané soběstačnosti a snížení závislosti na dovozech,« dodala prezidentka.
Máme tedy nějaký plán B?
Evropa jako taková je potravinově soběstačná. Evropský jednotný trh umožňuje jednotlivým státům produkovat takové suroviny a výrobky, které nejlépe vyhovují klimatickým a dalším podmínkám v konkrétním regionu. Ostatní si mohou jednotlivé státy dovézt. »Problém nastává v situaci, kdy se v konkrétním státě komodita stane nedostatkovou. V tomto případě státy přestanou vyvážet a výrobky pak na trhu chybí,« vysvětlil ředitel PK pro programování a strategie Miroslav Koberna.
Zastavení mezinárodního obchodu není pravděpodobné, ale vyloučit ho nelze. »Máme tedy nějaký plán B? Ať již hovoříme o potravinové soběstačnosti, potravinové bezpečnosti či snížení závislosti na dovozech, cílem musí být kvalitní a cenově dostupné potraviny. Podporujme lokálnost, vyhýbejme se vysoce zpracovaným produktům a velmi levným nekvalitním dovozům ze zahraničí.
Posilujme soběstačnost u všech možných komodit, ne ve smyslu soběstačnosti v jednotlivých položkách, ale ve smyslu zajištění potravin pro obyvatele v době krize. Podporujme nejvíce ohrožené komodity a obory formou dotací. Nesnižujme produkci tak, aby docházelo k dalšímu zdražování potravin. Potraviny musí být strategickou surovinou, chraňme svůj trh s potravinami. Nezapomínejme na nové technologie a inovace, které zlevňují zemědělskou i potravinářskou výrobu,« uzavřel Koberna.
Kompenzace pro podniky
V boji proti růstu cen potravin by mohly pomoci kompenzace vysokých cen energií zemědělcům a potravinářům v rámci tzv. krizového rámce EU, který to umožňuje. Kompenzace mohou podle Večeřové stabilizovat ceny vstupů v zemědělství i výrobě potravin. Zemědělský výbor Sněmovny přijal minulý týden usnesení, ve kterém žádá ministra zemědělství Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL), aby na jednání vlády návrh na využití krizového rámce předložil. »Umožňuje kompenzace vysokých cen energií pro podniky, které prokážou, že si jim zvedly náklady oproti stejnému období loňského roku,« řekla.
Kompenzace by podle Večeřové mohly být až do 30 procent nákladů a pro energeticky náročné obory, což jsou například pekaři, až 50 procent. Podle komory by stát měl podpořit potravinářství a zemědělství stejně jako podporuje například skláře nebo strojírenství.
Podle Večeřové by se v souvislosti se současnou situací způsobenou růstem cen mělo místo potravinové soběstačnosti více diskutovat o větší nezávislosti na dovozu. »Podíl domácích potravin by se měl pohybovat kolem 70 procent, to je naprosto optimální,« řekla
»Zajištění dostatečného množství cenově dostupných potravin je jeden z hlavních cílů, které Evropská unie nyní sleduje. Kromě pomoci Ukrajině s vývozem dochází k odkladu některé legislativy vyplývající z Green Dealu, která může mít negativní dopad na produkci potravin,« řekla dnes na tiskové konferenci poslankyně Evropského parlamentu za ODS Veronika Vrecionová.
»Místo diskuzí o nereálné soběstačnosti ČR v produkci potravin mluvme o její potravinové bezpečnosti, tzn. produkci základních potravin pro uživení obyvatelstva v případě vážné krize. Snahy o plnou soběstačnost nedávají ekonomický smysl a znamenaly by neefektivní využití půdy, a tedy celkově nižší produkci potravin na úrovni EU,« dodala Vrecionová.
Zbyšek Kupský