Nikdy jsem si nemyslel, že tohle napíšu, byv k tomu vyzván relevantními argumenty. Ten otazník jsem do titulku ťuknul kvůli vám, čtenářům, abych vás neovlivňoval. Za sebe mám jasno. Jágr je ostuda. Bez otazníku. Smutné, bolí mě to, ale stojím si za tím.
Jeho názor na Jalonena mě nezajímá, má právo mít jakýkoli. Nepřijatelná je pro mě ta primitivní šaškárna, kterou kolem Jalonena i pan Jágr rozehrál. Nebudu citovat všechna jeho vyjádření, nedávalo by to smysl. Spíš v souvislostech vypíchnu pár detailů, což už smysl dává. Že blbne na kvadrát a Voráčkovi vyká, ponechám stranou rovněž. Nicméně… pan Jágr v reakci na Voráčkovo »Ty krávo, to je komedie« napsal, že si, míněno výkonný výbor, musí být volbou trenéra stoprocentně jistý, aby v jiném vyjádření tato slova de facto popřel, konstatuje, že kdybychom dneska věděli, že na šampionát do Prahy přijede Pastrňák, tohle bychom teď neřešili.
Ptám se – jak si pan Jágr tu stoprocentní jistotu představuje, když úspěch národního týmu přímo spojuje s účastí hvězdy Bruins?
Pane Jágre, buď kopete za Hadamczika a jeho Rulíka nebo jste pro členství ve výkonném výboru hokejového svazu duševně ještě nedospěl. Promiňte, ale blábolíte. Změřte si teplotu. A začněte u mládeže. U té vaší, kladenské. Zdevastované. Za vašeho vedení, za vaší přítomnosti coby majitele klubu.
Řeknu to ještě jinak – z toho, co bude mít jakýkoli trenér nároďáku na příštím MS k dispozici, kvalitu nevykouzlíte. Chemii, jak se dnes moderně říká, tu jo, tu možná nastavíte – konec konců každý průser reprezentace (nejen seniorské) vždycky začíná tím, že všichni tvrdí, jak skvělou partou jsou, jak právě ta chemie v »tej« kabině super funguje. Nechtějte, abych zrovna vám vyprávěl, že hokej se hraje na ledě, nikoli v kabině, a že ta chemie na ledě je úplně o něčem jiném, než ta kabinová a především – na ledě je třeba předvést dovednosti. Ty ovšem nejsou a nebudou ani na MS 2024. Věřte, že ani »defibrilátor« Pastrňák umírající český hokej neoživí, neprobudí k životu. Připouštím, že na chvíli mu srdeční činnost obnovit může, ale fakt jen na chvilku. Na půl třetiny, na třetinu, na jeden zápas bez prodloužení… Maximálně.
Pane Jágre, začněte funkcionařit od píky, od kladenské mládeže. Do NHL jste taky nešel v osmi letech… Taky jste se musel vypracovat. Vypracujte se i nyní. Abyste na poli funkcionářském, notabene tom nejvyšším, nedělal ostudu českému hokeji. Váš Lojza ji dělá imrvére, a vy se s ním už vezete. Proč? Proč podporuje tuto komedii výkonného výboru? Proč vědomě shazujete lidskou důstojnost člověka, který českému hokeji neublížil – naopak, který se mu snažil pomoct. Že stavěl z cihel, které měl k dispozici a že k dispozici neměl jiné, lepší (dvě tři nenominovaná sporná jména na věci samé nic nemění), nebyla jeho vina. Kari tu posledních dvacet, třicet let mládež nedělal. Ale vy ji už pár let máte v Kladně pod palcem a podívejte, kam jste to dopracoval… Váš mateřský klub jste si zrušil.
Zkuste se nad tím zamyslet a přestat blbnout s vykáním Vorasovi. Zkuste být zase tím Jaromírem, kterého všichni známe. Minimálně mně byste tím udělal obrovskou radost. Nepaktujte se s Lojzou, nebo vás to škaredě semele.
A nároďák dejte Čužákovi. Dlužíte mu to a on to dá.
V téhle souvislosti mě zaujala ještě jedna věc. Hokej.cz píše, že Vladimír Růžička by měl od příští sezóny trénovat druholigový Slovan Ústí nad Labem. Jako když pan profesor Pafko dělal obvoďáka v Horní Dolní… To není degradace obvodních lékařů, jen konstatování faktu, že když je člověk velký machr, měl by vykonávat adekvátní práci, resp. takovou, v níž maximálně zúročí ve prospěch společnosti své schopnosti, vymykající se průměru, tedy nadprůměrné. A Růžička byl/je nadprůměrným (trenérem).
Jeho úspěchy nebudu sumarizovat, bylo jich však nemálo. V poslední době se mu na střídačkách sice moc nedařilo, ale ani k tomu se nechci vyjadřovat, neb neznám pozadí oněch nezdarů. Je snadné kritizovat, vlastně ani nevěda proč. Umístění kdesi u dna tabulky ještě neznamená, že trenér byl neschopný.
Nezastávám se Růžičky. Jen mně připadá absurdní, že o takového borce nejeví Český hokej (rozuměj svaz) pražádný zájem, notabene v situace, v níž se tento sport dlouhodobě nachází. Čili ve s*ačkách. Že vzal jakýsi úplatek, který potom vrátil? Už vidím nekonečné zástupy těch, kteří ho tehdy odsoudili a dodnes soudí, jak vší silou hází kameny, jsouce bez viny.
Ještě ze slavných slávistických časů znám pana Růžičku docela dost a řeknu vám naprosto zodpovědně jednu věc – v té době, a myslím, že to platí i na dnešek, nebylo a není v téhle zemi hokejového trenéra, který by se svému řemeslu věnoval tolik jako kapitán z Nagana. Pozor – nemyslím áčku, kterému šéfoval a za 10 let ho došéfoval ke dvěma titulům, třem stříbrům a dvěma bronzům, ale MLÁDEŽI. Když měl čas, nechyběl fyzicky na žádném jejím tréninku, lhostejno, zda šlo o přípravku či juniory. Jaký to rozdíl v porovnání s panem Jágrem, který »svoji« kladenskou mládež takříkajíc pohřbil…
Ne, nejsem placen Růžičkou, toto není »píárový« článek na jeho obhajobu. Dobře vím, jak zhrzený otec Palaščák tehdy loboval za svého syna a zkoušel všechno možné i nemožné. A syn David se za počínání svého otce docela styděl.
Pokud lobuji, pak ne za NĚKOHO, ale za NĚCO – aby se všem měřilo stejným metrem. Růžička byl soudem potrestán, také MUDr. Rath byl soudem potrestán, ten dokonce natvrdo. A další? Devadesát procent obyvatelstva této země, byvši obžalováno, by se muselo zpovídat z přijímání úplatků. Spravedlnost, která zase až tak spravedlivá nebude, však dostihla jen dva – Růžičku a Ratha. Jo, ještě jsem zapomněl na Ivana Horníka a zatím nepravomocného vězně jabloneckého óbr Čápa. »Kapičičičička« v moři. A to mě na tom štve ze všeho nejvíce.
Takže sportu zdar – a úspěšný víkend všem sportovcům i nesportovcům.