Ten záludný kus černé gumy sice čapal jako málokdo na světě, ale byl-li by Bůh, s ním se při nadělování rozumu určitě nepáral. Ještě tak surově zmydlit protihráče, k tomu vlohy má. Ale dál už je to prostší. Aktivní bývá v mnoha pitomostech, až by se to dalo přímo zúměrovat – kde je on, tam je pitomost. Třeba teď ho neukojitelně vzrušují angažmá českých hokejistů v ruské Kontinentální hokejové lize. Může klidně i vícekrát denně, mozek mu pořád topoří. Nově se pustil do Dmitrije Jaškina, který vyslyšel volání Petrohradu a městu na Něvě se upsal. To ovšem permanentně vzrušený indikátor protiruských nálad neustál a na Twitteru vytekl. Co vytekl… vystříkl – jako hasič na mistrovství republiky.
Chce zákon, aby tito lidé, neuposlechnuvše paragrafů, že v ruské zemi nesmí pracovat, byli odsouzeni. Dále v souvislosti s Jaškinem uvedl: »Mrzí mě to moc. Práce českého občana v Ruské federaci je podporou ruského režimu, války na Ukrajině, a tedy nebezpečí pro naši zemi a její občany.« Nepamatuji se, a to se o hokej zajímám léta a nikoli povrchně, že by byl někdy udeřen gumou do hlavy tak prudce, aby zdravotní následky by postačily k obhajobě a ospravedlnění téhle nebetyčné blbosti.
Navíc, což je třeba rovněž zmínit – Dmitrij Jaškin se narodil v Omsku, má ruské občanství (české získal v roce 2010), oba ruské rodiče a ruskou manželku. Z toho pohledu nabývá jeho vzrušený rykot ještě obludnějšího rozměru.
Už jen z principu a obecně vzato (Jaškina se toto kvůli ruskému občanství až tolik netýká, ale týká se to dalších českých hokejistů, majíce smlouvu v KHL) – vy jdete pracovat do cizí země, kde jednak zabíráte místo našinci, ale tohle není to hlavní. Hlavně vás ta cizí země platí, tudíž vy jí peníze nedáváte, ale dostáváte je a co by cizinec je z ní odčerpáváte, čili velkou část z nich té dané zemi skrze útratu nevracíte.
Musela to i přes masku být fakt pořádná šlupa. Zřejmě na nějakém tréninku a dobře utajená, poněvadž během zápasů k žádné takové újmě nepřišel. Svojí hloupostí přišel sice o dost, avšak k oné újmě nikoli. A to ještě žádá zákon.
Ve Spartaku Moskva mu milióny rublů nesmrděly. Že se tehdy neválčilo? To je hodně alibistický a ubohoučký argument. Jak to ve známé scénce na téma »setkání po letech« říkal Richard Genzer (Jágr) Michalu Suchánkovi (on): »Vy brankáři jste byli vždycky divný…«
Martin Kalous