Hnědásek osikový je denní motýl vázáný na areály malých mýtin řídkých prosluněných listnatých lesů s dostatkem medonosných rostlin. V České republice žije tento druh motýla pouze na jediném stanovišti, a to ve středních Čechách, a je blízko svému vyhynutí.
Areál rozšíření hnědáska osikového se rozprostírá v západní, střední a východní Evropě, na jihu Skandinávie, v Pobaltí, na severu Balkánu a na jižní Sibiři až k jezeru Bajkal. V druhé polovině 20. století nastal dramatický úbytek jedinců tohoto druhu, nejhorší situace je v zemích západní a střední Evropy kde se jeho počty snížily o více než 75 % nebo zcela vymizel. V České republice byl do roku 1950 dokumentován jeho výskyt na desítkách míst v Čechách i na Moravě. Ještě před nedávnem jsem se s ním setkal v Českém ráji u Sedmihorek. No, před nedávnem je pro mne, bohům žel, před více než deseti roky. A nyní přežívá pouze v jediné populaci. Obývá severní část přírodní rezervace Dománovický les, ojedinělý zbytek původního dubohabrového lesa, která se nachází u obce Dománovice v okrese Kolín. Malá subpopulace hnědáska osikového se nachází v nedalekém, asi 2,5 km vzdáleném Žiželickém lese u obce Žiželice.
Hnědásek osikový má rozpětí křídel obvykle 38 až 46 mm. Typickým znakem dospělých motýlů je zejména oranžový pás bez teček na horní straně křídel a oranžový lemový proužek na spodní straně.
Druh vyžaduje pro svůj vývoj osluněné lesní paseky s relativně vysokou vzdušnou vlhkostí a chráněné proti větru. Vyvíjející se housenky a později i kukly potřebují ke svému přežití i dostatek slunečního svitu. Motýl nikdy neklade vajíčka na osamoceně rostoucí stromy. Důležité je také vhodné druhové složení bylinného patra, na němž je housenka hnědáska osikového v časném jaře závislá. Motýli sají nektar nejčastěji z květů ptačího zobu obecného, svídy krvavé a bylin z čeledi miříkovitých, prvou živnou rostlinou housenek je jasan ztepilý, na kterém spásají listy.
Rapidní úbytek tohoto druhu motýlů má na svědomí změna v hospodaření v listnatých lesích, kdy se pro dosažení vyššího zisku mění způsob těžby dřeva. Místo postupné probírky jednotlivých stromů, které les prosvětlují, se vytěžují najednou velké plochy a tím vznikají rozsáhlé, pro hnědásky osikové nevhodné holiny. Často se též z ekonomických důvodů mění struktura lesa, listnaté stromy rostoucí od sebe ve větších vzdálenostech se nahrazují hustě sazenými jehličnany.
Hnědásek osikový je v České republice legislativně chráněn »Vyhláškou MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb.«, kde je stejně jako v »Červeném seznamu bezobratlých ČR z roku 2005« prohlášen za kriticky ohrožený druh (CR). K jeho ochraně naši republiku také zavazuje Bernská úmluva. Legislativa je sice hezká věc a úmluvy také, ale kdo zachrání chudáka motýla před chamtivci, jimž není nic svaté. Od nápisů na pomnících až po motýly.
Václav Ziegler
FOTO – archiv autora