Případů, kdy Sněmovna jednala až do brzkých ranních hodin (koaliční poslanci prosadili možnost sněmovního jednání přes noc a také v sobotu), je již více. Poprvé se tak stalo v roce 1995
Případy, kdy by čeští poslanci jednali mnoho hodin bez přestávky až do brzkých ranních hodin, jsou spíše výjimečné. V minulém volebním období se tak stalo dvakrát, letos ale Sněmovna jednala přes noc již pětkrát.
* Letos v lednu trvalo jednání o vyslovení důvěry koaliční vlády Petra Fialy (ODS) do té doby rekordních 22 hodin včetně přestávky. Jednání, v němž převažovala kritika opozičních politiků, začalo 12. ledna v 9.00, trvalo poté celý den i celou noc. Následující den bylo kolem 7.00 přerušeno do 18.00. Večer už Sněmovna po kratší debatě přistoupila k hlasování, které skončilo krátce po 19.00.
* Sněmovna také jednala přes noc z 1. na 2. února, kdy po zhruba 23 hodinách obstrukcí SPD schválila program schůze k projednání sporné pandemické novely. Desítky návrhů na změny programu, jak je přes celou noc přednášeli poslanci opozičního hnutí SPD, dolní komora zamítla.
* Přes dvě noci se protáhlo jednání v polovině února, kdy po jednacím maratonu trvajícím 31 hodin, způsobeném mnohahodinovými obstrukcemi zejména opozičního hnutí SPD, schválila Sněmovna program své schůze. Poslanci SPD od zahájení schůze předkládali návrhy na změny či doplnění programu schůze, aby zabránili opětovnému projednání pandemické novely. Změny v programu předkládali i poslanci opozičního hnutí ANO. K hlasování o novele Sněmovna dospěla po více než 37 hodinách od zahájení jednání. Sněmovna poté koaliční většinou senátní veto sporné novely pandemického zákona přehlasovala.
* Opoziční obstrukce provázely prakticky celou debatu mimořádné schůze, jež začala 3. května v 10.00 a trvala i přes noc. Jen ke schválení návrhu programu schůze se poslanci dostali až po pěti hodinách a diskuse zákonodárců trvala bez zahrnutí několika přestávek asi 29 hodin. Schůzi vyvolali koaliční poslanci. Návrh programu zahrnoval většinou předlohy, u nichž hrozily nebo již započaly obstrukce opozičních ANO či SPD, jako byly návrhy o úplném zrušení elektronické evidence tržeb (EET), o zavedení možnosti korespondenční volby poslanců a prezidenta či o snížení plateb za státní pojištěnce do zdravotnictví – jenom o této novele Sněmovna jednala zhruba 14,5 hodiny.
* Přes půlnoc se také protáhla schůze, na které poslanci 24. června v prvním čtení po zhruba osmihodinové debatě podpořili vládní návrh, který bez náhrady ruší EET ke konci letošního roku.
* V minulém volebním období jednala Sněmovna přes noc dvakrát. Poprvé v červenci 2018, kdy se hlasovalo o vyslovení důvěry koaličnímu kabinetu hnutí ANO a sociální demokracie vedenému Andrejem Babišem. Schůze sněmovny začala 11. července 2018, k samotnému hlasování se poslanci dostali až asi po 16 hodinách krátce po půlnoci.
* Podruhé v červnu 2019, kdy se hlasovalo naopak o vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše (opozici se ani podruhé nepodařilo svrhnout menšinovou Babišovu vládu). Jednání se protáhlo až do čtyř hodin ráno, Sněmovna dospěla k hlasování po 16,5hodinové diskusi. Celkem jednání dolní komory o návrhu na vyslovení nedůvěry vládě trvalo téměř 17 hodin.
* Velmi dlouhé jednání zažila Sněmovna také začátkem listopadu 2011, kdy se rozhodovalo o vládních reformních zákonech, mimo jiné o omezení státní podpory stavebního spoření, se kterým nesouhlasila tehdy opoziční sociální demokracie. Její obstrukce, kdy na plénu vystupovali poslanci ČSSD, opakovaně protáhly jednací den až ke čtvrté hodině ranní. Koaliční ODS, TOP 09 a Věci veřejné nakonec prosadily sloučení rozpravy a řečnické doby poslanců a zákony prošly.
* Opakovaně jednali poslanci po půlnoci také v lednu 2001 během krize v České televizi. A to nejen kvůli napjaté situaci ve veřejnoprávním médiu, která nastala po jmenování generálního ředitele Jiřího Hodače, ale také při hlasování o novele zákona, která měla situaci odblokovat. Hlasování o zákonu, který mimo jiné umožnil zvolení prozatímního ředitele ČT, začalo 12. ledna 2001 a skončilo až po 18 hodinách kolem třetí hodiny ranní následujícího dne.
* Nejspíše první situací, kdy Poslanecká sněmovna jednala až do brzkého rána, byla v polovině roku 1995 vzrušená debata o zvyšování věku pro odchod do důchodu, které nakonec poslanci schválili hodinu po půlnoci 30. června.
(zmk)