Bolest hlavy, únava, závratě nebo tmavě zbarvená moč – to všechno jsou varovné příznaky dehydratace. V horkém létě k ní může při nedostatečném pitném režimu dojít velmi rychle. Odborníci varují, že pokud se v takovém případě nedoplní tekutiny včas, hrozí i celkové selhání organismu.
Praktičtí lékaři Cyril Mucha, místopředseda výboru Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP, a Ivo Procházka, člen výboru Sdružení praktických lékařů ČR sestavili šest pravidel, která bychom měli v souvislosti s pitným režimem dodržovat, abychom se vyhnuli dehydrataci.
Pijte dost vody – pravidelně!
Často diskutovanou otázkou je, kolik vody by měl člověk za den vypít. Podle odborníků celkové množství vody, které by měl člověk denně vypít, závisí na ročním období, pohlaví a věku. »Obecně ale platí, že denně by se mělo vypít asi 1,5 litru vody. Pokud však v horkých letních měsících teploty výrazně rostou a přesahují „třicítku“, spotřeba tekutin by měla být o třetinu až polovinu vyšší. Jejich příjem by měl být rozložený rovnoměrně do celého dne,« zdůraznil Mucha. Dostatečné množství vody je podle něj pro lidský organismus důležité z několika důvodů. »Voda má zásadní vliv na činnost ledvin, které jsou díky ní schopny čistit krev a odstraňovat z těla zplodiny. Dostatek vody v těle také umožňuje látkovou výměnu mezi vnějším prostředím a buňkami organismu. Další důležitou funkcí vody je ochlazování celého těla,« popsal.
Nepodceňujte pití při fyzické aktivitě
K dehydrataci je lidské tělo náchylnější při sportování nebo fyzické práci. »Měli bychom si uvědomit, že každý den vydýcháme asi půl litru tekutin ve formě vodních par. K tomu je nutné přičíst ještě odpařování, ke kterému dochází při pocení. Při vyšší fyzické aktivitě se potíme mnohem víc, proto je nutné adekvátně zvýšit i příjem tekutin,« popsal Procházka. Při tropických teplotách by ale lidé měli podle něj aktivní sport zvážit, ve velkém horku může organismu v zátěži hrozit kolaps.
Mějte pitnou vodu vždy po ruce
Na dodržování pitného režimu bohužel řada lidí aktivně nemyslí – problém s pravidelným příjmem tekutin mají zejména senioři. »Pocit žízně se s věkem vytrácí, proto jsou senioři v létě více ohroženi. Často jim doporučuji, aby si každé ráno naplnili konvici nebo láhev potřebným množstvím vody a postavili ji na stůl. Kdykoli kolem ní projdou, měli by se trochu napít. Večer pak mají jasný přehled o tom, kolik toho za den vypili,« uvedl Mucha. Pitný režim by podle něj měli rodiče hlídat i u malých dětí.
Pozor na alkohol, kávu a sladké nápoje
Slabý vinný střik v přiměřeném množství v létě nikomu neuškodí, nadměrná konzumace alkoholu už ale může být problém. »Ideální denní příděl vody určitě není možné nahradit pivem nebo vínem. Alkohol totiž organismus dehydratuje, a potřebu tekutin tak paradoxně zvyšuje,« vysvětlil Procházka. Organismus odvodňují i sladké nápoje, které zvyšují obsah cukru v moči. Ten s sebou strhává vodu, způsobuje častější močení a větší pocit žízně. »Močopudně působí i káva, proto se do pitného režimu nepočítá. Společně s kávou by se proto vždy mělo vypít i stejné množství vody,« dodal Mucha.
Zařaďte do jídelníčku zeleninové polévky
Ke zvýšení příjmu tekutin nemusí sloužit jenom nápoje, ale i lehčí zeleninové polévky. »Tekutiny se dají polévkami doplňovat také, ideální jsou zejména zeleninové vývary. Jsou navíc zdraví prospěšné, protože obsahují minimální množství cukru a organismus díky nim získává vitamín C, důležité živiny a minerály,« uvedl Procházka. Vhodným doplňkem jsou také šťávy z čerstvé zeleniny.
Sledujte příznaky dehydratace
Pokud má člověk pocit žízně, sucho v ústech a méně močí, může se jednat o prvotní příznaky dehydrovaného organismu. Varovným signálem je také neobvyklá barva moči. »Čím je moč tmavší, tím více by se mělo pít vody. Ideální je lehce nažloutlá nebo téměř průsvitná moč – v takovém případě je člověk hydratovaný dostatečně,« popsal Mucha. K dalším příznakům dehydratace patří zadýchávání, bolest hlavy, poruchy vidění, zvýšená únava nebo pocit těžkých svalů. »Zvlášť v létě je potřeba při uvedených problémech doplnit tekutiny co nejrychleji. V opačném případě může hrozit selhání organismu,« uzavřel Mucha.
(jad)