Srpnová data o tuzemské produkci a zahraničním obchodu, která dnes zveřejnil Český statistický úřad, jen potvrzují, že tolik potřebný restart tuzemské ekonomiky nelze očekávat ani ve třetím čtvrtletí. Průmyslová výroba se v srpnu meziročně snížila o 1,7 procenta (ve stejném měsíci před rokem stoupla o 7,2 %, ovšem jen díky nízké srovnávací základně v důsledku opatření proti covidu). Meziměsíčně byla v letošním srpnu produkce průmyslu vyšší pouze o 0,2 %. Opět navíc poklesla hodnota nových zakázek. Stavební produkce se snížila meziročně o 0,2 % (loni pokles o 0,4 %), přičemž oproti předchozímu měsíci vzrostla o dvě procenta. Bilance zahraničního obchodu pak skončila se schodkem ve výši 3,8 miliardy korun.
Připomeňme, že měsíc před tím, tedy v červenci, zaznamenal průmysl meziroční pokles o 2,8 %, stavebnictví si pohoršilo o 2,1 % a obchodní bilance vykázala schodek ve výši 5,9 mld. Kč.
Hodnota nových zakázek v průmyslu klesla již čtvrtý měsíc v řadě
»Srpnové výsledky průmyslu byly velmi podobné těm červencovým. Většina odvětví zaznamenala meziroční pokles. Nejvíce k poklesu přispěla výroba elektřiny a plynu, kde se projevila zejména vyšší loňská srovnávací základna a dále výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, zejména výroba stavebních hmot a skla,« uvedl Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ.
Dvouciferný pokles produkce podle statistiků pokračoval v odvětví výroby základních kovů, hutnictví a slévárenství. Nejvyšší růstový příspěvek mělo odvětví výroba motorových vozidel, kde meziročně vzrostla jak výroba automobilů, tak jejich dílů. V odvětví výroby ostatních dopravních prostředků a zařízení se opět projevilo dokončení velkých dlouhodobých zakázek na kolejová vozidla.
Hodnota nových zakázek v běžných cenách ve sledovaných odvětvích klesla v srpnu meziročně o 4,2 %. Nové zakázky ze zahraničí se snížily o 3,4 %, tuzemské nové zakázky klesly o 5,5 %.
»Meziročně klesá hodnota nových zakázek již čtvrtý měsíc v řadě. Nejvýraznější podíl na tom měla odvětví výroby základních kovů, hutnictví a slévárenství a výroba chemických látek a přípravků. V srpnu se v porovnání s loňským rokem snížila hodnota nových zakázek v obou jmenovaných odvětvích téměř o pětinu,« komentovala výsledky Veronika Doležalová, vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ.
Zakázky naopak přibyly ve výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení, ve farmaceutickém průmyslu a výrobě elektrických zařízení. Ve výrobě motorových vozidel pak byla hodnota nových zakázek na prakticky stejné úrovni jako v minulém roce.
Zaměstnanost v průmyslu dál klesala, průměrný evidenční počet zaměstnanců se snížil meziročně o dvě procenta.
Výrazně nižší byla bytová výstavba
Produkce v pozemním stavitelství (hlavně stavby budov) se podle statistiků zvýšila meziročně o 0,6 %, inženýrské stavitelství, které zahrnuje především stavby infrastruktury, zejména dopravní, zaznamenalo pokles o dvě procenta.
Stavební úřady vydaly 6801 stavebních povolení, meziročně o 8,4 % méně. Orientační hodnota povolených staveb ale dosáhla 50,1 mld. Kč a stoupla meziročně o 31 %.
»V srpnu rostla orientační hodnota vydaných stavebních povolení téměř o třetinu, což bylo ovlivněno povolením devíti staveb s rozpočty nad miliardu korun. Po jejich odečtení by orientační hodnota rostla pouze o dvě procenta,« vysvětlila Petra Cuřínová, vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ.
Počet zahájených bytů klesl meziročně o 23,1 % na 2102 bytů. Počet dokončených bytů se snížil o 21,8 % na 2792 bytů.
Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve stavebních podnicích s 50 a více zaměstnanci se zvýšil meziročně o 0,6 %.
Dál klesal dovoz i vývoz
Bilance zahraničního obchodu se zbožím v běžných cenách skončila v srpnu podle předběžných údajů ČSÚ se schodkem ve výši 3,8 mld. Kč, který byl meziročně o 25,4 mld. Kč menší.
Celkové saldo podle statistiků příznivě ovlivnil zejména meziročně o 17,2 mld. Kč nižší schodek v obchodu s ropou a zemním plynem (díky poklesu cen na světových trzích). Přebytek obchodu se stroji a zařízeními stoupl o 4,5 mld. Kč a o stejnou částku (přechodem z pasiva do aktiva) vzrostla bilance obchodu s elektrickými zařízeními.
Nepříznivý vliv na celkové saldo měl zejména pokles přebytku obchodu s elektřinou o 10,6 mld. Kč. Deficit se zvětšil u obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji (o 2,1 mld. Kč) a kladné saldo ostatních dopravních prostředků kleslo o 1,1 mld. Kč.
Kladná bilance zahraničního obchodu se státy evropské sedmadvacítky se v srpnu zhoršila meziročně o 4,2 mld. Kč. Deficit obchodu se státy mimo EU se pak zmenšil o 29,6 mld. Kč.
Vývoz klesl meziročně o šest procent na 333,6 mld. Kč a dovoz se snížil o 12,2 % na 337,47 mld. Kč.
»V zahraničním obchodu se zbožím byl i druhý prázdninový měsíc ve znamení červených hodnot, přestože se deficit meziročně zmenšil. Obchodní bilance za srpen skončila záporná, dovoz meziročně poklesl a vývoz byl rovněž nižší. Vývoz výrazně ovlivnil pokles cen elektřiny, dovoz pokles cen ropy a zemního plynu,« shrnul Stanislav Konvička z oddělení obchodní bilance ČSÚ.
Dodejme, že v lednu až srpnu letošního roku dosáhl podle statistiků přebytek obchodní bilance 65,2 mld. Kč ve srovnání s deficitem 137,6 mld. Kč ve stejném období předchozího roku. Vývoz stoupl od počátku roku o 2,5 %, zatímco dovoz klesl o 4,4 %.
Ivan Cinka