Evropský pohled na problematiku označování potravin se významně mění. Evropská komise si stále není jistá pozitivními dopady systému Nutri-Score na zdraví, a proto předložení návrhu opět odkládá.
V prostorách stálého zastoupení České republiky v Bruselu proběhla konference k problematice označování potravin s důrazem na značení výživových hodnot na přední straně obalu. Podle tiskové zprávy Potravinářské komory ČR (PR) byl o program konference mimořádný zájem, což dokazuje zcela zaplněný sál 130 účastníky a další desítky přihlášených v online prostoru. Posluchači i přednášející reprezentovali všechny dotčené názorové skupiny. Účastni byli jak zástupci EK, europoslanci a členové Rady EU, tak zástupci zemědělsko-potravinářského průmyslu, spotřebitelů i zdravotníků.
Toto téma zařadilo České předsednictví již na zasedání Rady AGRIFISH letos v září. Vyplynulo z ní, že přibližně polovina členských států upřednostňuje dobrovolnost nového nutričního značení na přední straně obalu. Již současné požadavky pro nutriční označování potravin formou tabulky zahrnují i pravidla pro nutriční označování na přední straně obalu.
Náměstek ministra zemědělství ČR Jindřich Fialka hned v úvodu naznačil celou škálu výzev, kterým nyní v souvislosti s výživou čelíme, a upozornil na mnohá rizika, která s sebou zjednodušující pohled značení výživových hodnot na přední straně obalu přináší. Konstatoval, že musíme spotřebitelům poskytovat objektivní informace o skutečné povaze produktů a ochránit názvy tradičních potravin živočišného původu, protože pokud budeme nazývat imitace výrobků na rostlinné bázi alternativami, vzbudíme tím mylný dojem, že se jedná o potraviny totožné, jen zdravější. V této souvislosti je nutné vzdělávat spotřebitele tak, aby jeho volba byla založená na informovaném rozhodování, nikoliv na marketingových kampaních některých potravinářských společností a obchodníků.
Prezidentka PK Dana Večeřová demonstrovala na konkrétních příkladech, jakým způsobem naplňuje používání systému Nutri-Score cíle strategie Farm to Fork ve vztahu ke správné výživě. Celkově zhodnotila shodu systému Nutri-Score s cíli EK písmenem C z celkové škály systému A, B, C, D, E. »Mezi hlavní důvody negativního hodnocení patří zejména propagace vysoce zpracovaných imitací potravin živočišného původu, rozdělování potravin na zdravé a nezdravé, diskriminace celých skupin potravin bez ohledu na obvyklý způsob konzumace a stimulace účelových reformulací založených na omezeném počtu živin,« vysvětlila Večeřová.
Ředitelka sekce Jedno zdraví (SANTE.A) na Generálním ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin (SANTE) Roser Domenech Amado ubezpečila přítomné, že Nutri-Score není jediným systémem, o kterém EK uvažuje. EK již musela několikrát své rozhodnutí o zavedení plošného systému odložit právě z důvodu pochybností o možných dopadech zavádění některých systémů. Ostatní vystupující zdůrazňovali potřebu důkladné diskuse celé problematiky a varovali před ukvapenými a příliš zjednodušujícími řešeními.
V otázkách ochrany názvů potravin živočišného původu zaujala přednáška generálního tajemníka organizace COPA/COGECA (sdružení nevládních zemědělských a potravinářských organizací v rámci EU) Pekky Pessonena, který na konkrétních příkladech potravin demonstroval absurditu některých názvů, například BeeFree Honey, Veggie Gouda nebo Turkey hummus. Pesonen upozornil na skutečnost, že zavedení systému Nutri-Score v kombinaci s nesmyslnými názvy potravin, může velmi otřást povědomím spotřebitelů o skutečné výživové hodnotě potravin. Důsledky takového nezodpovědného přístupu by mohly negativně ovlivnit vnímání potravin a zdraví několika následujících generací.
I další vystupující Lynnette Neufeld z FAO (Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů), Marko Silano, Nicholas Hodac nebo Drahomíra Mandíková prezentovali svůj pohled na systém Nutri-Score v kontextu kulturních zvyklostí v cílových regionech, odpovědnost potravinářského průmyslu směrem ke spotřebitelům či hrozbu nesprávné interpretace poskytovaných informací.
Účastníci konference zmiňovali, že případný nový unijní harmonizovaný systém nutričního označování musí být založen na vědeckých základech, musí být jednoduchý, srozumitelný a reflektovat konzumované porce potravin. Spotřebitel by měl být také edukován o vhodném množství příjmu potravin. Odborníci připomněli, že je třeba pečlivě zvážit zavádění nových povinností, které by mohly nejvíce dopadnout na malé farmáře a výrobce. Velký negativní dopad na všechny výrobce potravin lze však očekávat i v případě, že by nový systém rozděloval potraviny barvami zjednodušeně do kategorií na »zdravé« a »méně zdravé«.
Například 90 % potravinářských výrobků CHZO (chráněné zeměpisné označení) a CHOP (chráněné označení původu) by bylo v systému Nutri-Score označeno červenou barvou (nejméně zdravé), protože obsahují mléko a maso, ačkoli jinak představují vynikající evropskou zemědělskou potravinářskou produkci. Tímto by mohly být u spotřebitelů diskriminovány i velmi kvalitní potraviny. Nový systém by proto hlavně neměl být diskriminační. Pozornost by měla být věnována i adekvátnímu hodnocení vysoce zpracovaných potravin a vyvarování se špatného hodnocení základních potravinářských komodit.
Moderátor celé konference Alexander Anton, generální tajemník European Dairy Association (organizace zástupců zpracovatelů mléka se sídlem v Bruselu) na závěr ocenil zajímavé postřehy a konstruktivní přístup k této velmi složité problematice. Po krátké, avšak velmi přínosné diskusi proběhl velmi specifický raut, na kterém byly prezentovány tradiční české potraviny a jejich rostlinné imitace. Návštěvníci tak měli možnost porovnat nejen složení, výživové hodnoty a hodnocení v systému Nutri-Score, ale rovněž chuť prezentovaných výrobků.
(svo, zmk)