Státní podpora a její efektivnost je v hledáčku Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) poměrně často. Bohužel, kontroloři v tomto směru téměř pravidelně zjišťují výrazné nedostatky. Ke stejným závěrům dospěli i při kontrole státní podpory průmyslového výzkumu, vývoje a inovací v letech 2016 až 2022. Ta podle nich nevedla k očekávaným ekonomickým přínosům v praxi. NKÚ to dnes uvedl v tiskové zprávě.
Kontroloři se zaměřili na tři národní programy v gesci ministerstva průmyslu a obchodu, z nichž bylo v této době vynaloženo zhruba deset miliard korun. Zjistili, že dva až tři roky od ukončení projektů dosáhly tržby v průměru jen 10,2 procenta a zisk 7,6 procenta objemu, který příjemci očekávali ve svých žádostech o podporu. I proto víc než 63 procent z 19 kontrolovaných projektů programu TRIO vyhodnotil NKÚ jako omezeně nebo zcela neúčelné a neefektivní.
Ministerstvo hodnotilo jako úspěšný takový projekt, který dosáhl například plánovaného počtu patentů, užitných vzorů, průmyslových vzorů, prototypů či funkčních vzorků. Kontrolní úřad ale zjistil, že nebralo ohled na to, zda se naplnily také předpokládané ekonomické přínosy plynoucí ze zavedení výsledků výzkumu do praxe.
Příkladem neúčelného a neefektivního projektu je podle kontrolorů výzkum a vývoj nové generace průmyslových šicích strojů. Ačkoliv příjemce dotace 19,7 milionu korun dosáhl všech plánovaných výsledků projektu, skutečné ekonomické přínosy v podobě zvýšení tržeb, zisku a exportu byly v letech 2020 a 2021 výrazně nižší, než očekával. Z šesti plánovaných pracovních míst nevytvořil ani jedno. Zlepšení ekonomických přínosů navíc nelze předpokládat, protože od prosince 2021 je příjemce v konkurzu. Přitom v letech 2007 až 2021 opakovaně čerpal dotace v celkové výši 454,5 milionů Kč.
Nepřiměřeně vysoké osobní náklady
NKÚ uvedl, že ministerstvo průmyslu a obchodu podpořilo i takové projekty, které dostatečně neprokázaly schopnost uplatnit výsledky výzkumu v praxi. Jeden z příjemců dotace nepředpokládal ekonomické přínosy projektu, přesto čerpal dotaci ve výši 19,4 milionu Kč na tvorbu prototypu robota pro Správu úložišť radioaktivních odpadů. »Podle zjištění NKÚ byl model prototypu více než dva roky po ukončení projektu zcela nevyužit a uskladněn ve výrobní hale příjemce dotace,« konstatoval kontrolní úřad.
MPO také podle kontrolorů neupřesnilo kritéria přiměřenosti osobních nákladů, čímž se zvýšilo riziko nehospodárného vynaložení prostředků státního rozpočtu. To se potvrdilo u tří kontrolovaných projektů. V jednom z nich dosáhly osobní náklady hlavního řešitele v roce 2016 i částky kolem 4000 korun na hodinu. Jeho celková průměrná hodinová sazba pak za celou dobu řešení projektu činila 1835 Kč za hodinu. Podle NKÚ byl u ostatních kontrolovaných projektů takzvaný medián hodinové sazby pro pozici hlavního řešitele zhruba 545 korun na hodinu. Podíl osobních nákladů na celkových nákladech přitom byl u vybraných projektů značný, pohyboval se od 38,2 do 75,6 procenta.
(jad, čtk)