Vývoz energie letos přinese Rusku výrazný nárůst zisků, protože sankce ze strany Západu vedou ke zvýšení cen. Uvedl to podle agentury Reuters ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
»Vzhledem k úrovni cen, která se vytvořila v důsledku západní politiky, nepociťujeme žádné rozpočtové ztráty,« pokračoval Lavrov. »Naopak. Letos výrazně zvýšíme zisky z exportu svých zdrojů energie,« dodal.
Není od věci v té souvislosti připomenout, že před válkou na Ukrajině například cena plynu dováženého z Ruska činila 20 eur (zhruba 493 Kč) za megawatthodinu, za tři měsíce ale vyskočila na 120 eur (zhruba 2960 Kč).
Evropská unie na sklonku minulého týdne přilila další olej do ohně – s velkým »fialovým« jásotem totiž schválila už šestý balíček protiruských sankcí, jehož součástí je zákaz dovozu většiny ruské ropy od přelomu roku. Z embarga bude dočasně vyřazena jen přeprava produktu ropovodem Družba zásobujícím Česko, Slovensko a Maďarsko. ČR bude také moci až do 5. prosince příštího roku dovážet produkty z ruské ropy z rafinerií v jiných zemích EU. Jinak by to pro nás byla doslova katastrofa.
Moskva poté upozornila, že to výrazně zasáhne globální trh s energiemi. Dala nicméně najevo, že Rusko může svůj vývoz ropy přesměrovat, aby omezilo vlastní ztráty. »Ropa obecně nepodléhá politice, je po ní poptávka,« řekl Lavrov. »Máme alternativní trhy, na kterých již zvyšujeme prodej,« dodal.
USA i EU zřejmě neustále zapomínají na to, že Rusko je významným členem BRICS (spolu s ním Brazílie, Indie, Čína a Jihoafrická republika), tedy obchodního společenství zemí, které zaujímají skutečně nemalou část světa.
Analytici společnosti Citi Research v té souvislosti upozornili, že změna dodávek ruské ropy a její vývoz zejména do Asie může znamenat, že těžba ani vývoz ropy z Ruska vůbec neklesne tak výrazně, jak mnozí očekávají.
Také o dalších sankcích Západu lze říci, že na jeho ekonomiku dopadají téměř stejně nebo i hůře, jako na tu Ruskou. S problémy se potýká průmysl, zemědělství, obchod, a snad neviditelnější je stále se zvyšující inflace, zejména v důsledku bezprecedentního zdražení energií. Jen malý příklad, který se dotýká přímo nás. Růst spotřebitelských cen v dubnu sice v Rusku dosáhl 17,8 procenta, podle předběžných výsledků tamního ministerstva hospodářství z 20. května je však již na sestupu, zatímco u nás v dubnu činil 14,2 %, počítá se ale s jeho stupňováním, a to až k dvaceti procentům. Takhle trestáme Rusko…
Není divu, že Západ bije na poplach a hledá cesty, jak nepříliš příznivý vývoj hospodářské války s Ruskem zvrátit. Italský premiér a bývalý prezident Evropské centrální banky Mario Draghi navrhl podle deníku The Guardian utvoření ropného kartelu, který by mohl stanovit maximální cenu ruské ropy například na 40 dolarů za barel a dražší by neodebíral (dnes se cena ropy Brent pohybuje kolen 120 USD). O této možnosti se prý na půdách EU a USA diskutuje již delší dobu. S obdobným návrhem konec konců přišel i německý poslanec Evropského parlamentu za Zelené Michael Bloss.
Nicméně navrhované řešení je zatím jen ve fázi nápadu. Samotná EU se v současné době zaměřuje spíše na vytvoření kartelu pro odběr plynu. Už zde se ale ukazuje jen těžko překonatelné úskalí. Zatím totiž není jasné, jestli se k němu připojí všech 27 členských států. EU navíc ještě musí schválit zákon, který jí umožní nakupovat energii společně, čímž bude muset obejít i jeden z deklarovaných důvodů existence EU, což je rozbití kartelů.
Americký prezident Joe Biden podle americké ministryně obchodu Giny Raimondové zase požádal svůj tým, aby v rámci boje proti vysoké inflaci prozkoumal možnost zrušení některých cel na dovoz z Číny, jež zavedl jeho předchůdce Donald Trump.
Obdobně USA přehodnocují sankce proti Venezuele. Italská ropná společnost Eni a španělská firma Repsol by podle zdrojů agentury Reuters mohly již příští měsíc zahájit dodávky venezuelské ropy do Evropy, aby tak kompenzovaly výpadek v dodávkách z Ruska. Obnovení dodávek prý těmto firmám povolilo americké ministerstvo zahraničí. Bidenova administrativa podle zdrojů doufá, že venezuelská ropa pomůže Evropě snížit závislost na Rusku. Podle jednoho ze zdrojů se nicméně očekává, že dodávky venezuelské ropy nebudou vysoké a nebudou mít výraznější vliv na globální ceny ropy.
Evropská unie a Spojené státy tak vlastně svými opožděnými opatřeními, která jsou navíc ve velké většině zatím jen ve fázi návrhů nebo zbožných přání, už jen »chytají krávu za ocas«.
Ivan Cinka